Nehody v minulosti: Zámost 1898

10.prosinec 1898 měl být den jako každý jiný. Je čas předvánoční…

I v tento den v 5 hodin 25 minut vyjíždí z budějovického nádraží a na svou obvyklou trasu do Veselí se vydává osobní vlak č. 415.
Vypadá to, že cesta pasažérů bude jako vždy klidná. Osud má však jiné plány. V 5 hodin 40 minut se u první výhybky na budějovickém zhlaví železniční stanice Zámost sráží lokomotivní stroj osobního vlaku s nákladním vlakem č. 474 a to i přestože výhybkář, vidoucí nebezpečí, běží vstříc osobnímu vlaku, dávajíc návěst „Stůj“ a zoufale křičíc „Ježíš Maria – já za to nemohu, já jsem nevinen !“ Cestující, kteří srážku ustáli s pouhým leknutím vybíhají z vagónů a utíkají pryč od trati, jiní, s chladnější hlavou pomáhají zraněným.

Při srážce oba parostroje vjedou do sebe tak prudce, že připomínají beztvárnou roztříštěnou masu, poškozeny jsou i oba tendry. Vykolejí 5 vozů, z čehož 4 jsou zcela zničeny. Jeden z vozů na zavazadla trčí do vzduchu jako varovný prst. Z jednoho nákladního vozu je vyhozena nádrž plná lihu, jež dopadá do dvacetimetrového srázu pod náspem, kde se zarývá do země.

Celkem je zraněno 7 osob – 4 průvodčí osobního vlaku a 1 průvodčí (brzdič) nákladního vlaku jsou poraněni těžce, další 2 cestující utrpí lehká zranění – Karel Tůma, revident c.k.státních drah na odpočinku z Hradů u Sedlčan pohmožděninu dolní části stehenní a patového kloubu a tříletý syn natěrače Zörklera z Budějovic Jaroslav pohmoždění v dolní části těla. Nejhůře dopadá šestadvacetiletý brzdař Jan Koktavý z Veselí, jenž má kromě vnitřních pohmožděnin zlomeny obě ruce a roztříštěnou čelist, neboť z vysoké brzdařské budky vlaku vyskočil, dokoulev se poté až k samému úpatí srázu. Jednačtyřicetiletý konduktér ze zavazadlového vozu Josef Pittling z Prahy pak utrpí odřeniny na hlavě a zlomeninu ruky. Strojvůdce osobního vlaku Václav Vrána je zraněn na hlavě, jeho topič Jakub Kverek má zhmožděninu hrudníku, poranění se nevyhnul ani vlakvedoucí Julius Prokop.

Zranění jsou dopraveni částečně do Prahy, částečně do Veselí, těžce zranění zaměstnanci drah pak do budějovické nemocnice, kam je dopraví pomocný vlak, vyslaný na místo nehody.  Zbytek cestujících je dopraven do cílů svých cest druhým oddílem vlaku č.415 se zpožděním tří hodin.

Záchranných prací se zúčastní na 30 dělníků, určených k odstranění trosek a opravě trati, rovněž i budějovičtí hasiči.

K vyšetřování nehody je z Budějovic povolán místodržitelský rada Křikava, c.k.inspektor státních drah Eichhorn, místoředitel Jindra a početné železniční úřednictvo.

Příčina nehody pak byla následující:

nákladní vlak jedoucí z Veselí měl ve stanici zastavit a vyčkat příjezdu osobního vlaku z Budějovic. Nákladní vlak vedl strojvůdce František Souček. Přes veškeré úsilí se mu na spádu a mokrých kolejích nepodařilo vlak včas zastavit, možná i díky pozdní reakci brzdařů. Vlak projel zhlaví stanice na budějovické straně a zastavil až za krajní výhybkou. Na sunutí zpět už bylo bohužel pozdě. Strojvůdce Souček jako hlavní viník byl postaven před disciplinární komisi a potrestán.

– pro neobeznámené musíme vysvětlit, že stanicí Zámost je myšlena dnešní železniční stanice Hluboká nad Vltavou-Zámostí. 

Zdroje: 

• Národní knihovna Praha – dobový tisk Národní politika a Národní listy 11. – 12.12.1898,
• Archiv Českých drah Praha – fotografie místa nehody, daroval adm.ředitel L.Czuřík,
• Národní archiv Praha – schematický plánek stanice Zámost 1874, fond Generální inspekce Rakouských drah Vídeň, podélný profil trati Budějovice-Veselí, ka.872.