50 let železniční trati Veselí nad Lužnicí – Jihlava (1937)

Jihlava; strážní domek č.59 (zdroj: galerie z jihlavy.cz)

Přes deset let trvalo jednání a vyjednávání o stavbě železnice od Českých Budějovic k Jihlavě. Zájemci byli několikrát zklamáni odkladem stavby a prázdnými sliby. Ale také řevnivost mezi městy a nesjednocenost v otázce směru dráhy oddalovala věc. Ovšem nelze dlouhé rozmýšlení a uvažování městům vytýkati, neboť každé z nich chtělo prospěti svému lidu, pokud se dalo, vždyť stavba tak důležitá a nákladná mohla se podniknouti jen jednou.

Konečně přece došlo ke stavbě železnice Veselí nad Lužnicí – Jihlava a jízda po ní byla zahájena ve čtvrtek 3. listopadu 1887. Vlak vyjel z Jihlavy po půl 9. hod. ráno, v J. Hradci byl před třičtvrtě na 11. hod. dopol. a do Veselí n. Luž. dorazil v 11 hod. 40 min. před polednem. Zastavil se v Jihlavě-městě, Rantířově, Kostelci, Třešti-Novém Světě u Dolní Cerekve, Horní Cerekvi, Jihlávce, Hor. Vilímči, Počátkách-Žirovnici, Popelíně, Jarošově n. Než., Jindř. Hradci, Děbolíně, Kard. Řečici, Doňově a ve Veselí n. Luž.

Ostatní stanice a zastávky: Dvorce-Mirošov, Hor. Ves, Bednáreček, Bednárec, Rodvínov a Sv. Barbora byly dostavěny anebo zřízeny později.

První pravidelný vlak jel téhož dne odpoledne. Zahajovací vlak o dvou osobních vozech byl všude na stanicích a zastávkách slavnostně uvítán.

Také z Počátek vypravily se po nové silnici k nádraží všechny tehdejší spolky a školní děti. V zahajovacím vlaku jel též starosta Jan Brdlík z Počátek. Ačkoliv železniční stanice je vzdálena od města přes 3 km, přece byla výstavba dráhy a doprava po ní počáteckými radostně uvítána. Vždyť znamenala nový život v kraji. Místa pro nádraží u Počátek byla vyhlídnuta původně tři: v Hejmankách nad bývalými rybníky, u Vesce na bývalém Nedvídkově poli a pod stojčínským dvorem. Přijato bylo však čtvrté místo nad rybníkem u Stojčína. Nádražní budovy stanice Počátky-Žirovnice stavěl stavitel Liška z Chotěboře.

Může býti někdo viněn, že se dráha hodně vyhnula Počátkám? Mnoho se o tom mluvilo a doposud mluví, osočovali lidé mnohé osoby, že je svedly při tom vlastní osobní a snad sobecké zájmy a doposud se neblaze vzpomíná živých i mrtvých.

Jisto je, že je město velmi poškozeno tím, že má nádraží dosti vzdáleno. „Kdyby“ už nepomůže. Říká se: Byli tu inženýři, vyměřovali a byli by prý Počátkám vyměřili nádraží třebas na náměstí. Snad inženýrům mělo být v Počátkách víc přáno. Jinde prý je hodně hostili. Snad bylo tu někomu z nich ublíženo nebo ukřivděno. Starostou tehdy nebyl Jan Brdlík ml. Ten by věc jistě nebyl nechal padnout. Tehdejší starosta Ferd. Rajský prý se svými společníky věci moc nepřál. Jiní situace využili ve svůj vlastní prospěch a o budoucnost města se nestarali. A podobné řeči plané, nic nedokazující. Pravda je, že město nabídlo pro věc značnou částku peněz a hodně materiálu. Pravdou je též, že se předáci počátečtí snažili, aby dráhu a nádraží měli blízko města. Paní Josefína Brdlíková, která měla od mládí vzácné známosti v rodinách předních mužů v Praze, doprošovala o pomoc v této věci. Existuje aspoň jeden takový prosebný dopis adresovaný dr. Frant. Lad. Riegrovi. Již na předběžné práce roku 1880 upsali: Jan Brdlík 200 zl., Leop. Brdlík 100 zl. a město Počátky 200 zl. Počátky tehdy vykazovaly pro dopravu okrouhle 170 tisíc metrických centů. Starosta Rajský, když nemohl nic jiného vymoci, dosáhl aspoň toho, že byla zřízena zastávka v Horní Vilímči. Při stavbě dráhy se šetřilo a proto podnikatelé byli by zajisté volili nejkratší směr, kdyby to bylo šlo, a kdyby jim do toho nebyla zasahovala vojenská správa. V úseku u Počátek byla by se mohla dráha zkrátiti o 3 km. A to znamenalo ušetřit hodně peněz při stavbě. Dráha se vyhnula vzkvétajícím městům Počátkám a Žirovnici, což jim způsobilo škodu. Napravit se nedá nic, a je nutno pracovati nyní pilně o to, aby u nás byly silnice v pořádku.

ODKAZ
Heřmaničky a pochod Praha - Prčice

V pátek 4. listopadu 1887 byla zahájena na nově zřízené dráze doprava pošty ambulancemi. Počátecký poštovní úřad vypravoval poštu poselnými jízdami ke 4 vlakům a přivážel též od nich poštu. Šlo tu o vlaky: čís. 2011 ve 4 hod. 24 min. ráno (k Jihlavě), čís. 2012 ve 4 hod. 55 min. ráno (k Veselí n. Luž.), čís. 2013 ve 4 hod. 15 min. odpol. (k Jihlavě) a čís. 2014 v 9 hod. večer (k Veselí n. Luž.). K Jihlavě vypravoval poštovní úřad poštu do Horní a Dolní Cerekve, Batelova, Pelhřimova, Něm. Vyskytné a do Jihlavy města; později do Studené (když byla zrušena pošt. poselná jízda ze Studené do Počátek), do Hor. Dubenek, Černovic u Tábora, Chýnova, Pacova a do Jihlavy hlavní nádraží.

Z té strany docházela pošta: z ambulance Praha-Gmünd 35, Gmünd-Praha 35 a Vídeň-Cheb 19, z J. Hradce, Kard. Řečice, Veselí n. Luž., Třeboně, Lomnice n. Luž., Soběslavi, Tábora, Benešova u Prahy, Ševětína, Č. Budějovic, Č. Krumlova, Kaplic, Chlumu u Třeboně, Freistadtu, Vídně města a Sv. Valentina nádraží. Balíky také ze Sedlce, Votic, Mnichovic, Říčan, Prahy z města i přepravené, z Vídně z nádraží Františka Josefa.

K Veselí n. Luž. vypravoval tehdy pošt. úřad poštu do: Jindř. Hradce, Kard. Řečice, Veselí n. Luž., Ševětína, Čes. Budějovic, Kaplic, Č. Krumlova, Třeboně, Lomnice n. Luž., Soběslavi, Tábora, Freistadtu, Lince města a nádr., Sv. Valentina nádr., na ambulanci Praha-Gmünd 35, Gmünd-Praha 35, Cheb-Vídeň 19 a Vídeň-Cheb 19. Balíky též do Votic, Benešova u Prahy, Mnichovic, Prahy města a dál, do Chlumu, Gmündu nádr., Göpfritz, Tulnu, Sv. Hypolitu, Pürbachu, Alsdorfu, Hornu, Eggenburka, Kremže, Vídně nádr. Fr. Jos. Pošta došlá byla z Horní a Dolní Cerekve, Batelova, Pelhřimova, Něm. Vyskytné, Jihlavy města; později z Jihlavy hlavního nádr., Studené a Hor. Dubenek.

ODKAZ
Perličky z archivu aneb Článek o h....

V té době přicházel pošt. posel z Častrova do Počátek v 8 hod. 45 min. ráno a odcházel odtud s poštou v 9 hod. 30 min.

Během 50 let byl jízdní řád na trati Jihlava – Veselí nad Lužnicí několikrát změněn a poštovní kursy byly této změně přizpůsobeny. Tak od 1. května 1900 odjížděla pošta z Počátek na nádraží ráno ve 3 hod. 40 min., odpoledne ve 2 hod. 35 min. (v létě), ve 3 hod. (v zimě), a večer v 7 hod. 45 min. Vracela se z nádraží do města v 5 hod. 50 min. ráno, ve 4 hod. 20 min. odpol. (v létě), v 5 hod. (v zimě) a v 9 hod. 35 min. večer.

Na konec uvádíme zprávu o otevření transversální dráhy a první soukromý jízdní řád této nové dráhy. V „Ohlase od Nežárky“ byla 30. října 1887 uveřejněna tato zpráva:

Otevření transversální dráhy.

Podle úředního přípisu předsedy jenerálního řiditelství c.k. státních drah bude transversálka z Jihlavy na J. Hradec, Veselí otevřena 3. listopadu. Otevření slavnostní nebude. Předseda jenerálního ředitelství vyjede dne 3. listopadu zvláštním vlakem z Jihlavy o 8 hod. 31 min. dopoledne, přijede do Počátek v 10 hod. 1 min., do Jarošova v 10 hod. 28 min., do Jindř. Hradce v 10 hod. 44 min., do Kard. Řečice v 11 hod. 12 min. a do Veselí  o 11. hodině 40 minut. V restauraci na nádraží veselském bude podána snídaně. Odpoledne 3. listopadu započne pravidelná jízda dle jízdního řádu. První vlak vyjede z Jihlavy o 1. hod. odpoledne, z Veselí o 2. hod. 20. min. odpoledne.

První jízdní řád transversální dráhy, vytisknutý u Landfrasa v J. Hradci r. 1887:

Stanice Pošt. vlak (noc) Pošt. vlak (den) Smíšený (noc)
Veselí 2h. 40 2h. 20 7h. 30
J. Hradec 3h. 35 3h. 20 9h. —
Jihlava 6h. 10 6h. 10 1h —
Stanice Pošt. vlak (noc) Pošt. vlak (den) Smíšený (noc)
Jihlava 3h. 10 1h. — 6h. 25
J. Hradec 5h. 55 4h. — 10h. 15
Veselí 6h. 40 5h. — 11h 30

Podle tohoto jízdního řádu trvala jízda osobními vlaky na této dráze mezi Jihlavou a Veselím nad Lužnicí téměř o jednu hodinu déle než v roce 1937.


(Zájmy Českomoravské Vysočiny 28.10.1937)

Upozorni mě
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Komentáře v textu příspěvku
Přečíst všechny komentáře