Postup prací modernizace traťového úseku Tábor – Sudoměřice u Tábora III

(k 10.1.2014) 

Po třech měsících se opět podrobněji podíváme na stavbu modernizace traťového úseku z Tábora do Sudoměřic. Ačkoliv ta pravá zima ještě nepřišla a teploty jsou spíše jarní, na stavbě probíhá víceméně zimní technologická přestávka. Výjimkou jsou pokračující práce na stěžejních staveništích a to jižním portálu Sudoměřického tunelu, estakádě, napájecí stanice a nové provozní budově v Chotovinách.
Pojďme se tedy na některé práce podívat blíže – ty které byly realizovány o loňské říjnovo-listopadové nepřetržité výluce jsme si podrobně popsali v minulé části a vrátíme se k nim už jen stručně, daleko více se budeme věnovat pracím, které nás čekají v I.čtvrtletí tohoto roku.

Tábor – Chotoviny

Jak už jistě víte z předešlých fotogalerií redakčního kolegy, byla položena nová traťová kolej od začátku stavby až po bývalé pražské zhlaví dnes již neexistující výhybny Čekanice. Souběžně je téměř v celé délce připravena pláň pro druhou kolej. Byla napojena vlečka Tagrea a rovněž bylo realizováno nové napojení trati do Ražic. Za nadjezdem dálnice D3 je rozšiřován propustek (vlevo trati, km 86,164) a pár metrů za ním spatříme prvý (km 86,240) ze dvou nových mostů migračních biokoridorů.

Nové železniční mosty přes biokoridory

žel. most - biokoridor km 88,595
žel. most – biokoridor km 88,595

Na modernizovaném úseku byly navrženy a realizovány dva nové železniční mosty biokoridorů a to v km 86,240 (za mostem dálnice D3), km 88,595 (mezi Stoklasnou Lhotou a Chotovinami) a v km 93,005 (před jižním portálem Sudoměřického tunelu). Jak jsme již psali, mosty byly smontovány z hotových prefabrikovaných dílců, dovezených přímo na staveniště. Světlá výška otvoru u pochozí vrstvy je cca 11,3 m, volná výška k vrcholu klenby kolem 4,2 m, což splňuje požadavky AOPK ČR České Budějovice na migrační koridor (šířka min. 11 m a výška 3 m). Pokud se Vám rozměry mostů zdají až příliš velké, vězte, že je to kvůli průchodu losa!

Los evropský |Foto: www.naturfoto.cz |Ano, čtete správně. Nejde o tiskovou chybu, jedná se o to velké zvíře s lopatovitými parohy, které vídáme v severských přírodopisných filmech a které bylo v Čechách vyhubeno v 15. století. Ale abychom byli objektivní, musíme zmínit i názory zástupců životního prostředí o tom, že stavba není na pár let a staré migrační koridory se mohou opět zaplnit zvěří, která nás zejména kvůli vlivu lidské činnosti (snad jenom dočasně?) již nenavštěvuje. V osmdesátých letech migrovalo asi 10 jedinců losa evropského mezi Třeboňskem a Šumavou. V devadesátých letech a na začátku 21. století jsou setkání s tímto severským zvířetem opravdu ojedinělá. Někteří z vás zaznamenali a pamatují si, jiní ne, jak se objevil los na Šumavě či Jindřichohradecku – např. zdroj tn.cz ze dne 7. 3. 2010 uvádí:

„…Zajímavá podívaná se naskytla řidičům v sobotu odpoledne na jedné ze silnic poblíž Jindřichova Hradce. Přes cestu jim tam přeběhl los evropský. Zvíře sice původně žilo ve střední Evropě, ale od středověku se v Česku vyskytuje jen velmi zřídka…“.
Nuže? Co si o tom myslíte teď?

Budova bývalého hradla Stohlasná Lhota zatím stojí – v objektu dokonce zůstala i ovládací deska, bohužel ani jemu se demolice nakonec nevyhne. Zatím byl odstraněn jen původní domek a samotné závory na ruční pohon, které byly nahrazeny trvale uzamčenými. Služba na hradle byla skončena a původně zamýšlená denní služba závorářů nebyla na žádost SŽDC OŘ Plzeň nakonec vůbec realizována. Přejezd je tak trvale uzavřen až do 31.července 2014. Oddílové předvěsti a návěstidla byla zneplatněna křížem neplatnosti nebo snesena (PřSo). Existenci hradla po jeho demolici už tak bude připomínat jen vrtaná studna, která po svém odstrojení bude zakonzervována jako monitorovací vrt.

V únorových a březnových denních výlukách bude pokračováno v zakládání betonových patek stožárů trakčního vedení u budoucí 2.traťové koleje a jejich vztyčování v celé délce budoucí dvoukolejné tratě mezi Táborem a Chotovinami (od km 83,550 do km 89,450). Rovněž bude pokračováno v rekonstrukci  stávající traťové koleje (budoucí 1.TK – do 11.července 2014). V dopravnách Chotoviny a Sudoměřice se vloží provizorní děliče a bude zde zahájena montáž bran a převěšováno trakční vedení.

Chotoviny

V dopravně pokračuje v současné době stavba podchodu (výztuž a betonáž rampy) a nové provozní budovy (v době naší návštěvy probíhala montáž krovu) – do této staniční provozní budovy se mimo nových technologií zabezpečovací a sdělovací techniky, zařízení silnoproudu, dispečerské řídící techniky(DŘT) přemístí i pracoviště výpravčího, které bude až do spuštění DOZ z CDP Praha trvale obsazeno. Demontáž výzbroje původní trakční transformovny (TT) je takřka dokončena, v prosinci 2013 byl zprovozněn provizorní napáječ, sestávající z pole 110 kV, transformátoru 110/27 kV, rozvodny 25 kV a provizorního stanoviště obsluhy.  Pole bylo již použito nové, transformátor z dosavadního mobiliáře TT. Nakonec bude provedena i demolice stávající provozní budovy napájecí stanice a vystavěn objekt nový.

Zásadní práce ve stanici započnou 17.března 2014. Od tohoto data nepřetržitě až do 6.června 2014 bude vyloučena trakčně i dopravně stávající 1. a 3.staniční kolej z důvodů výstavby vnějšího a ostrovního nástupiště, podchodu a rekonstrukce mostu v km 89,967. Ve stanici tak bude znemožněno křižování vlaků. Nová nástupiště byla oproti původnímu plánu zkrácena na délku 90 m a posunuta blíže k výpravní budově. Vnější nástupiště bude u koleje č.2, ostrovní pak mezi kolejemi č.1 a 3.

Nástupiště s podchodem, v pozadí nová technologická budova |Vizualizace: SUDOP |
Nástupiště s podchodem, v pozadí nová technologická budova|Vizualizace: SUDOP | 

Všechny tři výstupy z podchodu budou zastřešeny – jedná se o jeden schodištový výstup a dva přístupové chodníky. Zastřešení na přístupovém chodníku podchodu na ostrovním nástupišti bude šířky 2,4 m a délky 35 m. Zastřešení přístupového chodníku podchodu vyúsťujícího do prostoru za kolejiště za třetí kolej je šířky 2,6 m a délky 51,48 m. Zastřešení schodiště podchodu u výtahu bude šířky 3,6 m a délky 15,5 m. Na nástupištích budou zřízeny i přístřešky pro cestující. Přístřešky ve směru na České Budějovice budou osazeny na ostrovním nástupišti (mezi kolejemi č. 1 a č. 3) a rovnoměrně situovány na nástupišti před výstupem z podchodu. Jeden přístřešek o půdorysných rozměrech 8,4 m x 2,0 m bude mít plochu 16,8 m2. Dva přístřešky mají plochu 64,8 m2. Přístřešek ve směru na Prahu je umístěn u vnějšího nástupiště (u koleje č. 2) u nově zbudované zděné provozní budovy. Jeho plocha je 8,7 m2. Podchodná výška všech je pak 2,5 m. Pro cestující bude zřízen nový informační systém, obsahující 4 informační tabule a 14 reproduktorů. Dva informační panely budou umístěny na ostrovním nástupišti u výstupu z podchodu, jeden na vnějším nástupišti v prostoru u vstupu na nástupiště a jeden zjednodušený odjezdový 4-řádkový u vstupu do podchodu z centra obce. Zde bude vstupní schodiště a výtah, na opačné straně nájezdová rampa, stejná rampa bude i na ostrovní nástupiště. Reproduktory staničního rozhlasu budou rozmístěny následovně: v podchodu 2 ks, vyzařovacím paprskem směrovány do podchodu a na příjezdovou rampu, na ostrovním nástupišti budou na zastřešené části celkem 4 ks, střídavě rozmístěné k 1. a 3.staniční koleji, směrované k pražskému zhlaví (severně). Na nezastřešené části budou na stožárech osvětlení rozmístěny ještě další 3 ks, jeden směrovaný taktéž severně, zbylé dva pak k jihu (budějovické zhlaví). Na vnějším nástupišti bude celkem 5 ks reproduktorů, čtyři budou umístěny rovněž na osvětlovacích stožárech (tři směrovány jižně, jeden severně) a 1 ks na provozní budově (jižně).

Čtěte také  Severní tunel Ejpovice proražen

Stanice bude nově tříkolejná  – tvořit jí budou dvě hlavní koleje č.1 a 2 (užitečných délek 653 a656 m), jedna předjízdná kolej č.3 (s kusou kolejí – stávající vlečkou Pila) a jedna manipulační kolej č.4. (užit. délky 47 m), která bude nově navržena v blízkosti trakční měnírny. Na hlavních kolejích bude standardní rychlost 150/160/160 km/h, na předjízdné 60 km/h. Ve stanici bude celkem 12 ks výhybek (11 tvaru UIC J60 a jedna repasovaná tvaru JS49). Spojky na jižním zhlaví budou stavěny pro průjezd rychlostí 80 km/h, na severním 60/70 km/h. Výhybky 1-5 a 8-12 budou opatřeny elektrickým ohřevem (EOV) s odhadovanou spotřebou 65 MWh/rok. EOV bude napájeno z trakčního vedení přes dvojici blokových trafostanic 25/0,46 kV. Rekonstrukcí projdou i rozvody nízkého napětí, přibudou nové technologie, osvětlení apod. Odhadovaná spotřeba modernizované stanice se navýší na 157 MWh/rok oproti současné 50 MWh/rok.

Modernizace zasáhne samozřejmě i přejezd silnice III/0341  – stávající čtyřkolejný nově povede jen přes tři koleje. Jeho konstrukce bude celopryžová se závěrnými zídkami. Mezi kolejemi č.2 a 3 budou použity atypické pryžové panely. Přejezd bude nově vybaven světelným PZZ s celými závorami.

Demolice se samozřejmě nevyhnou ani této stanici – v místě již sneseného skladiště s nákladovou rampou (km 90,250) vyrůstá nová technologicko-provozní budova. Zbourána bude i druhá nákladová boční rampa (km 90,070 – 90,115) a posléze i obě stavědla (km 89,715 a 90,450). Částečná demolice bude uskutečněna i na železničním mostě pod nádražní plání v km 89,967 v rámci jeho přestavby. Stávající most má světlost 4 m a volnou výšku 3,9 m. Na levé straně tvoří pod kolejí č. 3 nosnou konstrukci železobetonová deska, pocházející z rozšíření stanice roku 1942. Spodní stavba je kamenná.

Na pravé straně pod kolejemi č. 1 a 2 tvoří nosnou konstrukci deska se zabetonovanými ocelovými nosníky. Spodní stavba této části je rovněž kamenná. Nosná konstrukce pod kolejí č. 3 je v poměrně v dobrém stavu. Nosná konstrukce pod kolejemi č. 1. a 2. má pásnice nosníků napadené korozí, beton nosné konstrukce je navětralý, místy porušený. Křídla jsou kamenná porostlá vegetací. Pod mostem prochází zatrubněná meliorace a několik druhů inženýrských sítí. V novém stavu se provede výměna dosavadních nosných konstrukcí, které budou nahrazeny deskami se zabetonovanými nosníky. Provedou se nové úložné prahy. Spodní stavba bude podchycena mikropilotami. Provede se odláždění za ruby křídel, křídla vlevo trati budou nadbetonována. Prostorové uspořádání pod mostem bude zachováno. Deska D2 se provede jako staveništní prefabrikát, poté bude provedena demolice dosavadní nosné konstrukce pod kolejí č. 2. Provoz bude převeden na dosavadní kolej č. 1. Provedou se mikropiloty a provede se betonáž nových úložných prahů a osazeni nové nosné konstrukce automobilovým jeřábem pod novou kolejí č. 2. Po zprovoznění koleje č. 2. bude provedena demolice dosavadní nosné konstrukce pod kolejí č. 1 a 3. Následně bude následovat provedení nových úložných prahů a nové nosné konstrukce pod kolejemi č. 1 a 3. Nejprve tedy bude uvedena do provozu nová kolej č. 2, v další fázi pak kolej č. 1 a 3.

Chotoviny – Sudoměřice u Tábora

Příčný profil horní části estakády |zdroj: SUDOP |
Příčný profil horní části estakády

Na přeložce trati se stále pracuje. Pokračuje betonáž opěr a pilířů. Pilíře jsou zhotovovány jako duté s revizními žebříky s ochrannými koši, jednou podestou a výlezy k ložiskům uvnitř. Vstupy do každého pilíře budou chráněny uzamykatelnými ocelovými dveřmi. U opěry bude pak zřízeno revizní a únikové schodiště.

Při několikatýdenní uzavírce silnice I/3 byla v otevřené stavební jámě provedena výstavba prvních metrů Sudoměřického tunelu. Vybetonovaná část tunelu byla poté znovu zasypána a úsek silnice obnoven a zprovozněn. Ražba tunelu pokračuje nadále klasickou metodou NRTM. Severní portál byl prozatím stavebně opuštěn. V oblasti mezi Moravčí a Sudoměřicemi dochází  k terénním úpravám, neboť zároveň s výstavbou tratě dojde i k přeložce silnice I/3, vodotečí, kabelovodů, vodovodu apod.

Sudoměřice u Tábora

V dopravně byly prozatím ukončeny všechny práce. Po dostavbě části podchodu a propustku byla opět zprovozněna 3.staniční kolej a stanice je tak opět tříkolejná a bude ji možno využít (v případě potřeby) od března ke křižování vlaků za dočasně zrušenou dopravnu Chotoviny. U téže koleje vzniklo i provizorní sypané nástupiště. V ose zrušených manipulačních kolejí se nyní nalézají nové patky stožárů bran trakčního vedení. K dokončení modernizace dojde až po dokončení téhož v žst. Chotoviny – v té době si o tom opět napíšeme něco více.

Přehled plánovaných výluk s NAD v úseku Tábor – Sudoměřice u Tábora pro I.čtvrtletí roku 2014  (aktualizováno 20.2.2014) :

ÚNOR 2014

  • Denní výluky 20., 21.II.2014  (od 7.35 do 14.30 hod)
  • Denní výluka 22.II.2014 (od 11.15 do 18.50 hod)
  • Denní výluka 23.II.2014 (od 5.30 do 13.55 hod)
  • Denní výluky 24.,25.,26.,27.,28.II.2014 (od 7.35 do 14.30 hod)

BŘEZEN 2014

  • Denní výluka 9.III.2014 (od 5.30 do 13.55 hod)
  • Denní výluky 10., 11., 12., 13.III.2014 (od 7.35 do 14.30 hod)
  • Denní výluka 15.III.2014 (od 11.15 do 18.50 hod)
  • Denní výluka 16.III.2014 (od 5.30 do 13.55 hod)
  • Denní výluka 17.III.2014 (od 7.35 do 14.30 hod)

 

(Bližší informace o náhradní autobusové dopravě, omezení provozu či případné výlukové jízdní řády na oficiálních stránkách Českých drah. Změny vyhrazeny.)

Zdroje: vlastní, SUDOP, SŽDC

FOTOGALERIE

 

7 komentářů

  1. Dobrý den, to s tím losem je čirý nesmysl. Když už čerpáte z Wikipedie, přečtěte si ten inkriminovaný oddíl celý. V jižních Čechách existuje sice relativně malá, ale stabilní populace Losa Evropského. Pokud dojde k přerušení jeho migračních koridorů, dojde i k vyhynutí téhle malé skupinky. Už tak jim život nesmírně komplikuje například Dálnice D1. Je v podstatě zázrak, že navzdory téhle vůči přírodě naprosto necitlivé dopravní stavbě Los Evropský na našem území stále ještě přežívá.

    • Z Wikipedie jsem tedy rozhodně tuto informaci nezískal – pokud tedy máte na mysli odkaz o losu evropském, ale ať ho čtu znovu a znovu, žádnou informaci o tom, jestli byly nové mosty migračních biokoridorů vystavěny i pro toto zvíře jsem se v něm nedočetl.
      Každopádně Vás mohu ujistit, že ta informace pochází z důvěryhodného zdroje, jinak bych ji zde nezmiňoval. Ale budiž, ten zdroj si mohl ze mne tzv.“vystřelit“, rozhodl jsem se tedy obrátit se s dotazem na ty nejpovolanější – na AOPK ČR – sám se nechám překvapit, zda a jak mi, potažmo tedy i Vám a všem ostatním odpoví 🙂

  2. Nějak jsem ale vlastně nepochopil, co mi bylo s tím losem vlastně vyčteno ?? Já jsem přeci nepopřel možnost jeho migrace, ba naopak a ani jsem v reprodukovaném textu netvrdil, že tudy kdy vůbec nějaký ten los projde, zkrátka může a nemusí, počty v ČR jsou skromné, tak či tak, vystavěné mosty jsou určeny k bezpečné migraci zvěře všeho druhu.

    Více objasní odpověď z AOPK ČR:
    Dovolte, prosím, abych krátce zrekapituloval hlavní body, ke kterým se v minulosti dospělo za spolupráce našeho střediska (a z jejichž podkladů nyní vycházím).
    Ve zmíněné trase byly dojednány celkem tři místa, na kterých by měly vyrůst mostní objekty uzpůsobené k průchodu migrující zvěře. Všechna tato místa leží v prostorech vymezených lokálních biokoridorů.
    a) SO 63-20-01 (v km 86,3) – parametry podchodu: šířka 11m, výška 3-4m
    b) SO 63-20-02 (v km 88,6) – parametry podchodu: šířka 11m, výška 3-4m
    c) SO 65-20-05 (v km 93,1) – parametry podchodu: šířka 11m, výška 3-5m

    Navržené parametry průchodů jsou výsledkem společného kompromisu a pro splnění funkce byly navrženy jako minimální možné pro průchod zvěře velikosti srnce a divokých prasat (základ vychází z Metodické příručky pro zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy, AOPK 2001). Využití pro větší zvěř typu jelena nebo zmíněného losa se vzhledem k těmto rozměrům podmostí (a zkušeností z jiných míst v republice) očekávat spíše nedá a na počátku nebyla, myslím, ani plánována.
    Kromě těchto tří míst lze jako o migračním místě uvažovat ještě o estakádě v km cca 91,6. Bohužel jsem nebyl schopen dohledat k tomuto místu všechny potřebné parametry, ale vzhledem k plánované světlé šířce několika set metrů by se za otpimální výšky přemostění možnost průchodu pro větší zvěř typu jelena či náhodnou migraci losa dala předpokládat. Blízká stavba dálnice D3 svým podchodem místo rovněž zprůchodnila. Podle mého názoru zde však na tyto větší zvířata bude velmi negativně působit vliv blízkých zástaveb obcí Moraveč a Rzavá v lokalitě za železnicí.

    Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
    Správa CHKO Blanský les a Krajské středisko České Budějovice
    náměstí Přemysla Otakara II. č. 34
    370 01 České Budějovice

    • Možná došlo k nějakému nedorozumění. Každopádně váš text, který celý uvádím níže podle mého vyznívá tak, že Los Evropský byl v Čechách vyhuben už v 15. století a od té doby sem nějaký jen občas zabloudí, což je zjevná nepravda.

      „Ano, čtete správně. Nejde o tiskovou chybu, jedná se o to velké zvíře s lopatovitými parohy, které vídáme v severských přírodopisných filmech a které bylo v Čechách vyhubeno v 15. století. Ale abychom byli objektivní, musíme zmínit i názory zástupců životního prostředí o tom, že stavba není na pár let a staré migrační koridory se mohou opět zaplnit zvěří, která nás zejména kvůli vlivu lidské činnosti (snad jenom dočasně?) již nenavštěvuje. V osmdesátých letech migrovalo asi 10 jedinců losa evropského mezi Třeboňskem a Šumavou. V devadesátých letech a na začátku 21. století jsou setkání s tímto severským zvířetem opravdu ojedinělá. Někteří z vás zaznamenali a pamatují si, jiní ne, jak se objevil los na Šumavě či Jindřichohradecku“

      Informace, že ty přechody nejsou určené pro Losa je ovšem dosti překvapivá a bohužel potvrzuje určité starší dohady, podle nichž AOPK a Ministerstvo ŽP na ochranu migračních koridorů Losa Evropského v podstatě rezignovaly. Teď to tu máme černé na bílém. MŠ

  3. Díky za velmi zdařilou reportáž! A taky díky za objasnění „problému“ s losem… Vážím si každé informace z tohoto úseku a musím říct, že vaše reportáže si pročítám a prohlížím velmi rád. Ještě jednou díky!!!

  4. DNES ZAČALY VÝLUKY. VEDENY JSOU ALE JAKO OMEZENÍ PROVOZU.
    Na začátku dnešního dne je už jasné, že výluky ve všední den byly posunuty a to na dobu mezi 7.35 a 14.30 hod, v sobotu od 11.15 do 18.50, neděle zůstala beze změny.
    Výlukové jízdní řády by jste ale na webu ČD hledali marně, vše je vedeno v rámci standardního jízdního řádu pouze s omezením provozu dle klasického scénáře NAD : rychlíky nahrazeny Tábor – Olbramovice a zpět a osobní Tábor – Sudoměřice a zpět.A to po oba měsíce, vyjma 10. – 13.března, pro které je již k dispozici na webu ČD výlukový jízdní řád (http://www.cd.cz/cs/vnitrostatni-cestovani/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/files/k220vyluka02.pdf).
    Do 23.4.2014 je taktéž výluka mezi Horusicemi a Veselím nad Lužnicí – více http://www.cd.cz/cs/vnitrostatni-cestovani/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/files/k220vyluka01.pdf

Komentáře jsou uzavřeny