Modernizace železničního koridoru v úseku Votice – Benešov u Prahy přinesla celou řadu technických překážek. Jednou z nich byla úprava směrových oblouků trati tak, aby byl umožněn průjezd vlakových souprav vyšší rychlostí proti současnému stavu. To přineslo nutnost zásahu do zemních těles železničního koridoru. Při úpravě oblouku u obce Střelítov si tato směrová korekce vyžádala výrazné rozšíření násypového tělesa.
Protože potenciální zábor se nacházel na soukromých pozemcích, na nichž se navíc nachází obytné budovy, řešil projektant rozšíření násypového tělesa jako opěrnou konstrukci. S ohledem na mimořádně měkké podloží se jako technicky nejvhodnější ukázalo řešení rozšíření násypového tělesa pomocí opěrné konstrukce umožňující deformaci líce a zajišťující rychlou výstavbu.
Tyto požadavky beze zbytku splňuje blok vyztužené zeminy s lícem z drobných betonových tvarovek. Takto koncipovaný stavební objekt SO 81-23-41 u Střelítova má proměnnou výšku lícového obkladu od 0,60 m do 9,65 m a byl navržen ve sklonu 86° od vodorovné. Lícové obkladové tvarovky jsou zakončeny masivní monolitickou římsou, nad níž je po celé délce objektu nadnásyp výšky cca 2,20 m ve sklonu 1 : 1,5.
Na začátku úseku blok vyztužené zeminy (označovaný jako zeď) plynule přechází do terénu, na konci je pak ukončen železničním mostem, přičemž líc zdi navazuje na zárodek mostního křídla. Stejně je koncipována i římsa, která přechází ze zdi plynule na most.
V prostoru mezi lícem zdi a kolejemi je umístěna protihluková stěna a stožáry trakčního vedení, jejichž založení je v těsném kontaktu s oblastí vyztužené zeminy a muselo být při návrhu konstrukce zohledněno.
Vzhledem k nevyhovujícím základovým podmínkám charakterizovaným měkkými fluviálními sedimenty bylo nutno provést výměnu podloží, které bylo nahrazeno zhutněným štěrkovým polštářem frakce 0 – 256 mm. Takto upravený podklad byl v prostoru pod lícem zdi doplněn vyztuženou betonovou roznášecí platformou, která vytvořila základ lícním prvkům v průběhu výstavby a omezila nerovnoměrné svislé deformace líce v průběhu konsolidace objektu.
Pro kontrolu chování objektu byly instalovány inklinometrické vrty, jimiž byly sledovány deformace podloží v bezprostřední blízkosti objektu. Namáhání geosyntetických výztuh pak sledovaly kontaktní extenzometry.
Vlastní těleso bloku vyztužené zeminy je vytvořeno z drceného štěrku frakcí 0 – 125 mm a 0 – 63 mm hutněného po vrstvách tloušťky 150 a 300 mm. Pro vyztužení byly použity jednoosé geomříže Tensar v délkách 5,5 – 8,5 m, lícové opevnění je provedeno ze štípaných betonových tvarovek TW1 rozměru 400 × 210 × 150 mm s odolností XF2. Prostor za rubem tvarovek je v šířce 50 cm je vyplněn štěrkem frakce 32 – 63 mm, který vytváří tzv. drenážní komín zajišťující odvod případných průsaků skrze těleso objektu a zároveň ventilační prostor bránící dlouhodobému působení kapilární vlhkosti na betonové tvarovky.
Generálním projektantem stavby je SUDOP PRAHA a. s., zpracovatelem koncepčního řešení objektu Ing. Radek Brokl. Statický výpočet konstrukce a realizační dokumentaci objektu vypracovala společnost GEOMAT s. r. o.
Statické posouzení vnitřní stability objektu bylo provedeno certifikovanou analytickou metodou Deutsches Institut für Bautechnik. Celková stabilita vyztuženého zeminového bloku byla posuzována postupem podle Bishopa. Navržené dimenze zajišťují bezpečnost objektu po dobu minimálně 120 let.
Navržené řešení směrové přeložky koleje umožnilo výstavbu bez přerušení provozu a nevyžadovalo s výjimkou prostoru v bezprostřední blízkosti mostního objektu žádné dodatečné zajištění stability provozované koleje. Použití geosyntetik pro rozšiřování zemního tělesa prokázalo v případě tohoto svoje nesporné výhody. Je technicky vhodné, ekonomicky úsporné, rychle a snadno proveditelné.
Autor: Ing. Hubík Petr
Převzato z Silnice Železnice
