Postup prací modernizace traťového úseku Tábor – Sudoměřice u Tábora IV

Použil jsem již zavedený nadpis, přesto to dnes bude trošku jiné povídání než jindy. S koncem „vítězného“ února skončila zimní pauza a opět se nám rozjedou všechny stavební práce na 4.koridoru. Leckdo by si mohl říci, že mohly tyto práce pokračovat i v tomto období, neboť zima byla mírná, ale málokdo je v tomto prorokem a plány stavebních firem se mění jen velice těžko, přesto se v mnohých pokračovalo. Výhoda takovéto stavby je v tom, že postup prací má zajímající se člověk jako na dlani a většinu novinek spatří z vlaku nebo automobilu. Mnohé jiné mu však uniknou velice snadno a některé zjistí až po létech.

Tak se občas stane, že zmizí něco, co tu bylo desítky let. Pominu teď obrovské množství industriálního dědictví, mnohdy krásných budov, které díky barbarství developerů mizí v nenávratnu – a je s podivem, jak to národ v klidu přijímá – občas zmizí něco, co z vlaku moc vidět není, leckdy něco, čeho si všimneme, až projdeme kolem a zjistíme, že tu něco chybí a tak se stalo, že nám v tichosti nejen zmizely poslední zbytky po původní trati kolem Moravče (strážní domek č.64 s hradlem), ale zřejmě ve stejné době (2-3 roky nazpět) zmizel u táborské stanice (nad Jordánem)

obdobný domek č.57. Kdo z Vás to věděl? Já osobně ne, pořád si ho tam pamatuju, koukal jsem na něj mnohokrát z hráze, ale okolo jsem šel jen jednou. Připadá mi to jako včera, domek tyčící se nad rybníkem na kopci, vypadal tam prostě impozantně, někde mám ještě jeho fotku focenou právě od Jordánu – kdoví, někdy ji snad najdu. A najednou jsem zjistil, že je fuč. Poslední nájemník umřel a domek, stále patřící dráze, byl záhy obydlen squattery a protože z nich už dráha nic neměla, nechala ho zbořit. A já nevím proč jsem si celou dobu, co tam stál, myslel, že byl v soukromých rukou – působil poměrně udržovaně. Omluvte tím malé autorovo odbočení, v dotyčném to však zanechalo zvláštní pocit, který se jen těžko popisuje, možná pocit promarněné možnosti, že si ho nikdy nevyfotil, možná pocit, že zmizel další kousíček historie františko-josefské dráhy do nenávratna … jen genius loci zůstává.

Pocity marnotratnosti, zmařené lidské práce i vyhozených peněz na Vás dolehnou také kolem Čekanic. Právě teď při modernizaci se krásně odhalily mnohé věci, které předtím v náletové džungli nebyly příliš viditelné. Například místo po dřevěné výpravní budově bývalé výhybny či pláň, na níž je dnes zřetelně vidět, že výhybna byla kdysi tříkolejná. Málokdo z lidí, chodících do okolní přírody si uvědomí, že se prochází po zapomenutém náspovém tělese čekanického trianglu, po němž nikdy žádný vlak neprojel. S tím naše dnešní povídání souvisí a zároveň i s modernizovanou tratí, neboť na kilometrickém začátku stavby došlo díky vzniku druhé koleje, nového napojení

ražické trati k osovému posunu kolejí vlevo. Bohužel tak došlo ke zničení červené turistické trasy, která však tudy stále vede. Chodila se tudy ještě v nedávné době jedna z tras do Prčice a i nyní tu zejména o víkendech chodí davy lidí a projíždějí cyklisté. Nejenže tak přecházejí po železničním mostě, jakož tomu bylo i drahná léta předtím, ale nyní tito lidé procházejí (a projíždějí) na cca 40 cm široké pěšině těsně nad srázem, na hraně náspu, který není nijak zabezpečen žádným zábradlím. Je tedy jen otázkou času, než dolů někdo slítne. Navíc tito lidé se nalézají v průjezdném profilu, může se tedy záhy po zprovoznění druhé koleje hlavní trati stát, že tu dřív nebo později někoho smete vlak. Dokud po této koleji jezdila jen lokálka, v pořádku to sice nebylo, ale tolik to nevadilo, nyní by se ale mělo jednat. Provoz bude po této koleji v nejbližší době nejen hustší, ale i rychlejší. Zřejmě dojde ke zrušení značené trasy, ale tím se problém dle mého názoru nevyřeší, lidé tu budou chodit dál. Možná by k jednomu stolu měli zasednout správce dráhy, město a Klub českých turistů. a začít jednat. Obdobná, i když méně rizikovější a méně frekventovanější, je situace v Chotovinách. Stejná červená

turistická trasa je vedená podjezdem do míst, kde se nově vlevo stávající dráhy směrově odkloní trať nová, tudíž je zde nyní staveniště, kam je zákaz vstupu. Jak to bude na těchto dvou místech nakonec vyřešeno mi není známo.  Možná někdo z čtenářů ví, pokud ano, budu rád, když se s námi v komentářích pod článkem o získané informace podělí.

Vraťme se však do Čekanic, novodobé obslužné pracoviště (sousloví výpravní budova se mi příčí) na táborském zhlaví bývalé výhybny to už má za sebou, stejně jako obslužná budova napájecí stanice v Chotovinách. Novou vidíte na obrázku, opět je to čistě funkční objekt, bez špetky fantazie a nápadu. Doba, kdy se zaměstnanci fotili před tou „svou“ fabrikou a byli na ni hrdí se sice už nikdy nevrátí, přesto se však nelze ubránit dojmu, že do krásné secesní továrny se chodilo asi jinak, než do dnešních unifikovaných krabic bez slunce, které se staví dnes. A to i zde na koridoru, nové provozní budovy budiž toho příkladem. Ano, zanedlouho bude vše řízeno z CDP Praha, ale co do té doby ? Popravdě ani samotná budova CDP Praha, která se začne stavět letos na Balabence není žádný architektonický zázrak.

Čtenáři prominou další malé autorovo zamyšlení a odbočení. Vraťme se tedy zpět ke stavbě. Kam se nová trať rozšíří a směrově posune je již zřetelně viditelné. Od Čekanic až po Chotoviny vlevo nynější trasy. Zpočátku dochází jen k rozšíření tělesa, prvý větší krátký osový posun oblouku je na konci lesa před Stoklasnou Lhotou, dále je trať opět rozšiřována a stávající těleso zcela opouští až před Chotovinami. Dojde tak k zvětšení poloměru oblouku, už druhému v historii. V samotné stanici dochází momentálně k výstavbě podchodu, spatříme zde hrubou stavbu nové provozní budovy, nové brány trakčního vedení, které bude postupně převěšeno, všude kolem je  deponován materiál z odtěžených zářezů a zemina. Samozřejmě za Chotovinami se znovu trať odkloní vlevo na nové trasování (násep, přemostění D3, estakáda, tunel). Po zprovoznění přeložky pak bude kamenný most snesen a celý zářez současné trati za  obcí zasypán. Podrobněji jsme práce popsali v předchozím díle, kromě přestavby stanice Chotoviny budou hlavní práce realizovány na traťové koleji č.1, základech nového silničního mostu a výstavbě objektů TT Chotoviny, čehož jsou důkazem přiložené snímky v tomto článku.

Vizualizace několika staveb

Vizualizace objektů Tábor - Sudoměřice

Na Moravči již započaly práce na novém silničním nadjezdu silnice II/603 (ex I/3). Nová trať jej opět podejde v zářezu a vejde do Sudoměřického tunelu, který je v současné době ražen a to ve směru od jihu k severu, tudíž do kopce, aby případná voda mohla volně vytékat. Odstřely horniny jsou zpravidla 2x denně, rubanina je deponována v blízkosti jižního portálu a po úpravách bude použita na stavbu náspů. Severní portál je připraven a momentálně stavebně opuštěn a také napuštěn – jezírko vody v něm je nepřehlédnutelné.

Ale to už se pomalu ocitneme v Sudoměřicích, ve kterých je to zatím beze změn, neboť hlavní práce se do této stanice přenesou až po dokončení Chotovin, ve kterých budou zahájeny kolem půli března.

Zdroje :  vlastní, SŽDC, SUDOP

Poznámky pod čarou :
fotogalerie byla z technických důvodů pořízena jen po přemostění D3, tímto se všem čtenářům omlouvám, někdy příště …

K náspu čekanického trianglu :
v textu jsem to neuváděl, neboť jde o fakty nepodloženou informaci a to tu, že by měl být odtěžen v rámci stavby Sudoměřice – Votice, kde bude materiálu nedostatek. Osobně tomu nevěřím, byla by to technicky i finančně poměrně náročná záležitost – navíc v dotyčném místě nebyly prováděny žádné geosondy. Na druhou stranu nic není nemožné a pozemky stále patří SŽDC. 

FOTOGALERIE

Tábor - Chotoviny 2.3.2014