9 komentářů

  1. Možná jsem to nepstřehl, ale kdy a kde se dává hydroizolace tubusu? Díky

    • O odpověď jsem požádal Metrostav:
      Metrostav a.s. Dobrý den, hydroizolace je zabezpečena těsněním, které je nainstalované už přímo na segmentech. Jejich stlačením dojde k zajištění vodonepropustnosti.

  2. Dnes jsem byl shodou okolností uvnitř soustrojí štítu – je to fantastické, nedá se to slovy popsat. Těm, kdo to vymysleli, zkonstruovali a taky seskládali k provozování i všem okolo této ražby – klobouk dolů a kloním se k zemi.

  3. Dobrý den,bude ještě nějaký den,kdy by se dal tunel prohlédnout? během nebo po dokončení jednoho tubusu?
    Michal

  4. Jak pracuje razicí štít.

    Nemohl by to někdo přeložit do češtiny ???????????

    • 0:22 – Následující počítačová animace ukazuje, jak funguje EPB razící štít, na příkladu razícího stroje Herrenknecht použitého při stavbě metra v Barceloně.
      0:35 – Během prodlužování linky metra č. 9, stroj S-442 vyrazí 3.6km dlouhý úsek mezy stanicemi Gornal a Zona Universitaria
      0:50 – Trasa tunelu prochází pod historickým centrem Barcelony, hustě osídlenými obytnými čtvrtěmi a pod ulicemi
      0:55 – Aby nedošlo k poškození cenných budov, je třeba za každou cenu předejít sesuvům a vibracím půdy
      1:08 – Kromě toho, omezení dopravy na povrchu musí být omezena na nejnutnější míru
      1:15 – Herrenknecht S-442 je klasickým EPB razicím štítem s vnějším průměrem 12.06 m a celkovou délkou 95 m
      1:30 – Svým rotujícím řezacím kolem, razicí stroj rozbíjí zeminu v čele tunelu. Vytěžená zemina je pak převedena šroubovým dopravníkem do systému pásových dopravníků v zadní části stroje, zatímco hydraulické válce stále tlačí stroj kupředu.
      1:50 – Segmenty z posíleného betonu, ze kterých je vystaveno ostění tunelu, jsou umisťovány pod ochranou štítu
      2:05 – Poté, co je jeden prstenec ostění dokončen, se o něj stroj vzepře a tak může vrtat dále
      v zemině
      2:15 – Zadní část stroje, dlouhá 83 m, obsahuje všechna logistická zařízení nutná k provozu celého systému
      2:25 – Pracovní postup EPB stroje sestává ze dvou fází: Ražby tunelu a stavby prstenců
      2:35 – Během razicí fáze je řezací kolo, které rotuje rychlostí až 2,7 otáček za minutu, přitlačováno hydraulickými písty na čelo tunelu tlakem až 400 bar.
      2:50 – 24 hydraulických motorů pohání řezací kolo prostřednictvím převodového ráfku, vyvíjejíce kroutivý moment až 38 000 kNm.
      3:00 – Pod tímto vysokým tlakem diskové řezače a řezací nože vyrobené z posílené oceli rozrušují materiál čela tunelu
      3:10 – Pokud je to nutné, je možno půdu napustit vodou, bentonitem nebo pěnou použitím injekčních systémů, umístěných v zadní části stroje.
      3:22 – Pomocí trysek, integrovaných v řezacím kole, je příslušné médium napuštěno do půdy, která je pak vtlačena do razicí komory působením stávajícího tlaku půdy a podzemních vod
      3:36 – Při štítovém ražení v nestabilním podloží je ztráta stability čela tunelu vykompenzována vytvořením podpůrného tlaku
      (Popisky: Tlak vody – Tlak půdy – Tlak podporující půdy
      3:43 – V případě EPB štítu je vyražená zemina použita k podpoře čela tunelu
      3:53 – K dosažení stavu rovnováhy je podpůrný tlak převeden pomocí hydraulických válců skrz přepážku k zemině, čímž se předchází nekontrolovanému průniku.
      4:05 – Takto připravená zemina může být nyní přenesenapravena šroubovým dopravníkem ze zadní části razicí komory k systému pásových dopravníků
      4:17 – Šroubový dopravník je poháněn dvěma hydraulickými motory o výkonu až 400 kW
      4:30 – Množství půdy odebrané z razicí komory je regulována rychlostí rotace dopravníku, která je přizpůsobena rychlosti postupu. Cílem je udržet stav rovnováhy mezi množstvím půdy odebíraným šroubovým dopravníkem a množstvím půdy, které během razicího procesu přibývá v komoře
      4:46 – Toto zaručuje optimální podporu čela tunelu
      4:53 – Systém musí být schopen flexibilně reagovat na naustále se měnící geologické podmínky Z toho důvodu je stav stroje neustále sledován, pomocí nekolika tlakových senzorů, měřením kroutivého momentu řezacího kola a šroubového dopravníku a monitorováním vytěženého materiálu.
      5:10 – Když je razicí fáze dokončena, razicí kolo a šroubový dopravník jsou zastaveny.Nyní může začít fáze stavby ostění pod ochranou štítu při atmosférickém tlaku.
      5:25 – Dokončený prstenec ostění sestává z několika segmentů. Tyto prefabrikované prvky ze zesíleného betonu
      jsou vyráběny na milimetr přesně v továrně, která byla postavena na povrchu země právě za tímto účelem.
      5:40 – Poté, co projdou výstupní kontrolou, jsou segmenty dopraveny důlními vozíky do tunelu.
      5:45 – V přední části zázemí segmenty zvedá zvlášť zkonstruovaný přepravní jeřáb.
      5:55 – Segmenty jsou vyzvednuty na podavač, který je posunuje do předku tunelu
      6:05 – Zde jsou těžké segmenty ostění zvednuty a umístěny pomocí hydraulického ramene jeřábu s vakuovými pláty, zvaným erektor.
      6:15 – Erektor je umístěn na dvou kolejnicích a může být posunován, otáčen a vysunován
      6:25 – Každý prstenec ostění sestává z několika segmentů, dvou bočních prvků a úhelného prvku, který je umístěn jako poslední.
      6:30 – Umisťování segmentů vždy probíha podle stejného postupu, kdy erektor vyzvedne segment z podavače a hydraulické válce jsou zasunuty, čímž vytvoří prostor pro instalaci.
      6:45 – Segment je precizně umístěn při zachování bočního kontaktu se sousedním prstencem pomocí dálkového ovládání. Hydraulické písty jsou opět zasunuty, čímž zajistí nový segment v jeho poloze a následně jej i připevní k předchozímu prstenci
      7:05 – Během tohoto procesu jsou stroje i personál ochráněny okrajem štítu před tlakem půdy a před případnými podzemními vodami. Takto jsou segmenty ostění usazeny střídavě na jedné i druhé straně
      7:20 – Klíčový segment, jehož stěny jsou zkosené, je umístěn jako poslední a distribuuje tak tlak půdy v rámci prstence, čímž je prstenec dokončen.
      7:30 – Nyní může začít další razicí fáze.
      7:35 – Konec štítu je vybaven kruhovým těsnením, které utěsňuje prostor mezi štítem a ostěním.
      7:50 – Toto zaručuje příslušné utěsnení mezi pracovním interiérem a tlakem půdy.
      Zbytek bude zítra nebo po Velikonocích.

      • 8:00 – Zbytek mezery mezi ostěním a půdou je neustále vyplňován cementovou maltou z trysek na konci štítu nebo v ostění, aby tunelová trouba byla stabilizována.
        8:16 – Každý prstenec ostění má mírně kónický tvar. To umožňuje stavbu oblouků pomocí změny instalační pozice.
        8:30 – Časosběr zřetelně ukazuje, jak se dvě fáze stavby tunelu, ražba čela a stavba ostění, neustále střídají a tak stavba postupuje
        8:46 – Za optimálních posmínek může být za týden vystavěno až 350 m tunelu. To v sobě zahrnuje odvoz 40 000 m3 vytěžené rubaniny a instalaci více než 1000 segmentů ostění.
        9:08 – K nakládání s tímto množstvím materiálu je potřeba komplexní logistické řešení. 80 m dlouhé zázemí razicího stroje S-442 v sobě obsahuje všechna potřebná zařízení.
        9:22 – S každým posunem razicího štítu se zázemí posune dopředu na podvozcích, které jsou vzepřené o stěny tunelu
        9:30 – Mezi dalšími zařízeními, tato ocelová struktura v sobě zahrnuje pohonné hydraulické jednotky, čerpadla, přepínačové skříně, ventilaci, laserové přístroje a úložné prostory na zeminové kontejnery
        9:43 – Kromě toho jsou zde také umístěny logistická zařízení pro přísun segmentů ostění a odvoz rubaniny
        9:55 – Všechna důležítá data o postupu stavby a aktuální parametry prostředí jsou shromažďována v ovládací kabině. Zde jsou zobrazena na monitorech a zpřístupněna obsluze stroje.
        10:08 – Obsluha monitoruje proces, který je z větší části automatizovaný, a může v případě potřeby zasáhnout
        10:16 – U EPB strojů je vytěžená rubanina odstraněna především pásovými dopravníky.
        10:25 – Klíčovými součástmi tohoto systému jsou strojní pás, příčný pás a tunelový pás, který může měřit až 30 km
        10:32 – Stojní a příčný pás jsou dva nezávislé krátké přepravníky, které jsou pevně nainstalovány v razicím stroji. Tunelový pás přebírá rubaninu z příčného pásu v zázemí razicího stroje a přepravuje jí po celé délce těženého úseku až k portálu.
        10:50 – Přední část tunelového pásu je také permanentně umístěna v zázemí stroje
        11:00 – Zadní částu tunelového pásu je připevněna ke stěnám tunelu a je neustále prodlužována během stavby prstenců
        11:10 – Aby se kompenzovala narůstající přepravní vzdálenost, je u portálu umístěno speciální zařízení na skladování pásu.
        11:28 – Řezací nástroje musí být pravidelně udržovány a vyměňovány, v závislosti na geologických podmínkách.
        11:35 – Některé nástroje na sobě nesou senzory, které vyvolají signál v ovládací kabině v případě, že je dosaženo určitého opotřebení nástrojů
        11:44 – Pokud je potřeba některý nástroj vyplnit, těžební komora se částečně vyprázdní. Současně je do těžební komory napuštěn stlačený vzduch, pokud je to nutno ke stabilizaci čela.
        12:00 – Nyní je možný přístup k řezacímu kolu skrz přechodovou komoru, aby bylo možno opravit nebo vyměnit nástroje.
        12:15 – Výměna diskového řezače sestává ze tří kroků. Nejpre jsou uvolněny upevňovací šrouby. Poté je řezač vytáhnut pomocí speciálního nástroje ze svého umístění a v třetím kroku nahrazen novým.
        12:46 – EPB stroje od Herenknechtu jsou tradičně ve svém živlu v kohezivních zeminách, sestávajících z jílu a kalu, s nízkou propustností pro vodu. Technologie EPB také umožňuje úspěšnou ražbu v řidších zeminách, sestávajících z písku, štěrku a nestabilního kamení.

      • Pan Pavlíček Jaromír si objednal překlad do češtiny a nereaguje.
        Já vám za něj i za ostatní, kterým překlad pomohl, velice děkuji. Škoda jen, že titulky nejdou přidat přímo do videa. Není „naše“, takže nemáme přístup k jeho editaci.
        Ale i tak – skvělá práce!

Komentáře jsou uzavřeny