.jpg)
Tímto příspěvkem doplním článek „Nebezpečné přejezdy?“.
Je dobře, že autor článku „Nebezpečné přejezdy?“ má v jeho názvu otazník a v textu zvýraznil znění zákona, zvláště pak první větu.
Chtěl bych popsat další situaci. Na dvoukolejné trati nejsou výjimkou dva vlaky blížící se k přejezdu, ať v jiné koleji nebo vlaky následné. Navíc na mnohých tratích jsou koleje banalizovány, tudíž vlaky mohou v obou kolejích jezdit v obou směrech. Ani souběžné jízdy nejsou výjimkou.
Snadno pak dojde ke zcela standartní situaci, kdy se břevna závor zdvihají za vlakem, jenž právě přejezd opustil ale světelná výstraha není ukončena, neboť se k přejezdu blíží další vlak. Doba do sklopení břevna pak může být velmi krátká, případně může dojít i k přerušení zdvihání břevna a nastat jeho okamžité sklápění. Vše je pořádku, neboť nebyla ukončena světelná výstraha, tudíž podle zákona nikdo nemohl na přejezd vjet.
Rozbor mimořádných událostí na nových přejezdech je hračkou. Přejezdové zařízení s vteřinovou přesností zaznamenává své stavy. Tyto lze navíc porovnat se záznamy zabezpečovacího zařízení přilehlých stanic, kam jsou kontroly stavů přejezdu předávány.
Prospěšnost některých zákonů možná je diskutabilní, dodržování tohoto je nutností. Ti řidiči či chodci, kteří jsou si jeho porušování vědomi, zřejmě počítají s tím, že mohou dalším způsobit materiální škody či újmy na zdraví nebo životech. A nijak jim to nevadí. Některé potřeba znalosti zákona, pro jiné tak samozřejmá, nevzrušuje. Jsou stejně nebezpeční!
Při čekání na přejezdu si zkuste odpovědět na otázku: „Za jak dlouho jsem při nerespektování výstrahy jej schopen opustit, když jede vlak rychlostí 120 nebo i 160 km/h, což je rychlost na jakou jsou koridory konstruovány?“