Odborná konference Hluk 2011: letos nově i o hluku z letecké dopravy

Již potřetí se sešli akademici, zástupci firem a představitelé státní správy na odborné konferenci HLUK . Tentokrát desátého listopadu loňského roku v Konferenčním centru Tower na Praze 4 a s podtitulem Snižování hlukových zátěží. Třetí ročník konference se zaměřil především na rizika hluku pro zdraví obyvatel a řešil možnosti snižování hlukových zátěží ze silniční, železniční a letos poprvé i letecké dopravy.

Foto: Ludmila Doudová (www.silnice-zeleznice.cz)

Záštitu nad konferencí převzalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR a Správa železniční dopravní cesty. Pořadatelem akce byla opět společnost KONSTRUKCE Media, s. r. o., mediálním partnerem odborný časopis SILNICE ŽELEZNICE. Konference se zúčastnilo přes 80 odborníků.

Ze zdravotních důvodů nedorazil hlavní hygienik České republiky MUDr. Michael Vít. Účastníkům nicméně vzkázal, že je třeba vytvořit úplně novou legislativu. „Zapomeňme na to, že je v Česku nějaká legislativa, a udělejme nový předpis 3. tisíciletí, který umožní ochranu lidí – odborně, zdravotně a ekonomicky,“ napsal Vít. Dále zdůraznil, že je třeba zapojit občany do protihlukových akcí, protože práce na zákonu je během na dlouhou trať. „Při konstrukci zákona se bude přihlížet k záměrům Světové zdravotnické organizace a potáhne se napříč ministerstvy. Připomínky bude mít ministerstvo zdravotnictví, dopravy, životního prostředí, průmyslu a obchodu, školství a další. Je jasné, že jde o komplikovanou věc,“ dodal Michael Vít.

Ing. Tomáš Helmuth, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro komunální hluk, vystoupil s příspěvkem Zdravotní rizika expozice hluku a hygienické limity. „Neexistuje absolutní ochrana před hlukem, jen míra rizika. Interval přijatelného rizika, ve kterém se můžeme pohybovat, je mezi 30 a 70 decibely,“ sdělil Ing. Helmuth a pokračoval: „Musíme najít kompromis – hygienický limit – tedy mez bezpečného rizika, jehož překročení neznamená zdravotní následky. Na hluk si můžeme zvyknout, ale nemůžeme se na něj adaptovat.“

DRŽME HLUK NA MÍSTĚ
Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku z dopravy v praxi se věnovala Ing. Dana Potužníková z Národní referenční laboratoře pro komunální hluk při Zdravotním ústavu Ostrava. Podle Ing. Potužníkové má Česká republika dvě cesty, kterými se v oblasti hluku ubírat: buď rozprostřít hluk rovnoměrně po celé republice, nebo se snažit udržet hluk tam, kde je. Apelovala na využití druhé možnosti: „Udržme hluk tam, kde je, korigujme jej a ponechme si nezastavěné zelené plochy a místo za domem.“

O financování výstavby protihlukových stěn v železniční a silniční infrastruktuře pohovořil Ing. Jaroslav Krauter ze Státního fondu dopravní infrastruktury. „Řídíme se podle hygienických požadavků a protihlukové stěny jsou realizovány podle norem a technických předpisů. U silniční infrastruktury vše vychází ze sčítání silniční dopravy, které je každých pět let,“ řekl Krauter a zdůraznil: „Limitující jsou finanční rozpočty SFDI na jednotlivé roky. Finanční prostředky do SFDI klesají – v roce 2011 jsme měli k dispozici 64 miliard korun, pro rok 2012 se počítá s financováním ve výši 41 miliard korun.“

Vedoucí oddělení životního prostředí Správy železniční dopravní cesty Mgr. Bohumír Trávníček řekl: „V počtu kilometrů realizovaných protihlukových stěn jsme na třetím až čtvrtém místě na světě. V roce 1990 to bylo pouhých několik desítek kilometrů, nyní jsme již na 185 kilometrech,“ uvedl Trávníček, který hodnotil rovněž důležitou úlohu protihlukových valů, které jsou z pohledu pohlcování (bránění a omezování) hluku podobné jako protihlukové stěny, ovšem jsou blíže k přírodě. Nepůsobí tak násilně, na druhou stranu zase potřebují více prostoru. „Na všech fórech v Evropě, které se zabývají hlukem, zaznívá, že klíčový je hluk z automobilů a kolejových vozidel. Ten se velkou měrou podílí právě na zvýšeném hluku z dopravy. Pokud bychom „vypustili“ kompletně osobní automobilovou dopravu, hluková zátěž kolem silnic se nám rapidně sníží,“ řekl Trávníček.

Nízké protihlukové clony BRENS BARRIER – jako alternativní řešení hluku z kolejové dopravy v zastavěných aglomeracích – představil předseda představenstva firmy PROKOP RAIL, a. s. Jan Eisenreich. Tato nová technologie je realizována v souladu s heslem „Rychlost s tichostí“ a také zásadním způsobem minimalizuje zásah do krajiny – „Clonu, která má výšku 70 centimetrů, cestující ani neuvidí,“ sdělil Eisenreich.

VELOX – alternativní řešení protihlukových stěn – to bylo další téma informativní přednášky – tentokrát z úst představitele výrobce štěpkocementových desek, Ing. Josefa Volka. Ten zdůraznil snahu o realizaci stěny jako přírodního architektonického prvku, snadnou výměnu či opravu desek a v neposlední řadě bezproblémovou recyklaci.

O realizované zkoušce prostupu protihlukovými stěnami běžně dostupnými prostředky Hasičské záchranné služby SŽDC – na základě mnoha videozáznamů – hovořil Mgr. Filip Tupý, velitel jednotky PO České Budějovice.
(pozn. 4koridor: o této zkoušce jsme informovali)

Hlukové emise a vibrace v systému železnice – projekt NOVIBRAIL – byly tématem společné přednášky Ing. Lukáše Hejzlara (Výzkumný Ústav Železniční, a. s.), Ing. Michala Musila (Dopravní fakulta Jana Pernera, Univerzita Pardubice) a Ing. Lucie Phamové (VÚKV, a. s.). „Dominantním zdrojem hluku kolejového vozidla je hluk valení. Dále se jedná o hluk trakce, hluk dalších agregátů vozidla a aerodynamický hluk,“ sdělil Ing. Michal Musil.

Krátkým filmem na téma protihlukové panely z recyklovaného plastu pokračovala v řadě zajímavých příspěvků Ing. Ivana Hrazdilová, jednatelka společnosti Inprokom s. r. o. „Všechny panely prošly náročnými testy a splňují všechna kritéria pro umístění jak na pozemních komunikacích, tak na železnicích,“ informovala Hrazdilová a dodala: „Od roku 1995 jsme dodali a namontovali přes 165 000 m2 protihlukových panelů.“

NECHCEME VŠE PLATIT
V úvodu druhého bloku konference, věnujícímu se hluku ze silniční infrastruktury, vystoupil Ing. René Poruba, pověřený řízením ŘSD ČR. „My na ŘSD chápeme, že se na protihlukových opatřeních musíme podílet. Chápeme to zcela stoprocentně u nově budovaných přeložek a obchvatů. Podstatně méně však chápeme, že náš podíl na řešení historicky vzniklé staré hlukové zátěže je stoprocentní,“ sdělil Ing. Poruba a pokračoval: „I v sousedním Německu je v případě výměny oken za okna se zvýšenými akustickými parametry finanční účast obyvatel 60 % a účast státu 40 %. A to zmiňujeme jeden z velkorysejších evropských přístupů k řešení akustické problematiky!“

Následující přednáška se věnovala kauze Třemošná – přednesl ji Ing. Karel Horníček, vedoucí oddělení předinvestiční přípravy ŘSD ČR. Kauza Třemošná – konflikt nově vzniklé obytné zástavby situované v blízkosti nedávno otevřené přeložky silnice I/27 kolem obce Třemošná – je podle Horníčka typickým příkladem situace, kdy se developer rozhodne stavět obytnou zástavbu v blízkosti existující nebo připravované silniční trasy.

„Od územního plánu někdy očekáváme více, než nám může nabídnout,“ řekla MUDr. Libuše Polanská z Krajské hygienické stanice Středočeského kraje. „Setkáváme se často s tím, že v území u velké komunikace se nám „narodí“ nové rodinné domy, kdy nás o tom nikdo předem neinformoval,“ sdělila Polanská. „Hluková studie je jedna věc, praxe je jiná,“ řekla MUDr. Polanská.

„Negativní stanovisko k územnímu plánu způsobí to, že obytnou výstavbu dostaneme nejen od plánovaných komunikací, ale i od těch, které již máme,“ pronesla Mgr. Hana Jupová z Krajské hygienické stanice územního pracoviště Benešov. „Snažíme se bojovat za ŘSD i SŽDC. A dostáváme se tak mezi dvě obrovská mlýnská kola – na jedné straně to je ŘSD a SŽDC a na straně druhé obyvatelé dotčené části území,“ vysvětlila Jupová.

Závěr konference přinesl pohled do oblasti leteckého hluku. Ing. Libor Ládyš (EKOLA group, spol. s r. o.) se ve své přednášce věnoval hluku z leteckého provozu se zaměřením na konkrétní příklad Letiště Vodochody. V případové studii se zabýval způsoby postupů řešení, výsledků, možností ochrany obytné zástavby v okolí letiště i letiště samotného a vztahu leteckého provozu k platné legislativě ČR. „Na rozdíl od ostatních zdrojů hluku (silniční a železniční dopravy) má letecká doprava více stupňů volnosti svého pohybu. Proto výpočet i vlastní měření leteckého hluku má svá specifika a odlišnosti. Také možnosti eliminace tohoto zdroje hluku jsou ve větší míře odlišné od klasických opatření v pozemní dopravě,“ upřesnil Ládyš.

Převzato z Silnice Železnice