Železniční mosty a tunely

Převzato z Silnice železnice

Státní organizace Správa železniční dopravní cesty prošla za dobu své existence, jejíž počátek se datuje rokem 2003, několika etapami svého vývoje. Z původně malé státní organizace dospěla v roce 2011 v plnohodnotného provozovatele dráhy. A od poloviny roku 2008 zajišťuje ve své kompetenci provozuschopnost celostátní dráhy a drah regionálních v majetku státu. S tím souvisí také správa a zajištění provozuschopnosti na objektech staveb železničního spodku, mezi něž patří především mosty a tunely.

SŽDC, s. o. v současné době zajišťuje správu 6 730 mostů, 18 649 propustků a 159 tunelů. Základní pilíře správy mostů a tunelů zůstávají dlouhodobě nezměněny. Patří mezi ně především dohlédací činnost a zajištění údržby a oprav. Neméně důležitou problematikou v oblasti mostů a tunelů je také investiční výstavba.

VÝVOJ STAVEBNÍHO STAVU MOSTŮ

Obr. 1 – Přehled vývoje celkového počtu nevyhovujících mostů v letech 1984 až 2010

Statistickým pohledem lze stav a především vývoj mostů popsat z hlediska vývoje objektů hodnocených stupněm stavebního stavu 3, což je nejhorší stupeň. Objekt takto hodnocený je možno provozovat za předpokladu zvýšeného dohledu (běžná prohlídka se provádí jednou za 6 měsíců). Zároveň musí správce přistoupit k řešení stavebního stavu takovéhoto objektu. To znamená zahájit přípravu, nárokovat finanční prostředky, provést úpravy z hlediska omezení provozu na daném objektu atd. apod. Vývoj počtu objektů hodnocených stupněm 3 v časové řadě je uveden na obrázku 1.

Z grafu je zřejmé, že největší nárůst nevyhovujících mostů byl zaznamenán na počátku devadesátých let minulého století. Důvodem byl pochopitelně nedostatek finančních prostředků, ale také změna metodiky přístupu k hodnocení stavebního stavu objektů, který byl poznamenán předchozí snahou tlumit nárůst „trojkových“ objektů. V souvislosti se zahájením modernizací a optimalizací koridorových tratí začalo docházet k významnějšímu odstraňování dlouhodobě nevyhovujících objektů. Celkový sestupný trend v počtu nevyhovujících objektů lze však pozorovat až po roce 2000.

Obr. 2 – Přehled vývoje počtu nevyhovujících mostů v letech 1999 až 2010.

Obrázek 2 ukazuje tento trend i s ohledem na poměr počtu odstraněných trojkových objektů a naopak počtu objektů, které byly v daném roce překlasifikovány na stupeň 3 ze stupně 2, případně 1 (ve výjimečných případech – například po mimořádné události apod.) Bohužel v letech 2009 až 2011 nebyl tento vývoj sledován, což bude v tomto roce napraveno. Uvedený graf je součásti zprávy o udržovanosti mostů a tunelů, která je pravidelně vydávána na Oddělení mostů a tunelů, ředitelství SŽDC.

Čtěte také  Tunel Ejpovice a další osud Viktorie

Zpráva za rok 2011 bude teprve zpracována. V době přípravy tohoto příspěvku činil počet objektů hodnocených třetím stupněm 328 mostů. Lze tedy hovořit o pokračování v trendu snižování počtu nevyhovujících objektů. Méně strmá křivka odstraňování „trojkových“ mostů je u objektů na regionálních drahách. Je to pochopitelné s ohledem na nejasné koncepce jejich rozvoje, respektive utlumení.

STAVEBNÍ STAV TUNELŮ

V případě tunelů se počet nevyhovujících pohybuje dlouhodobě nad 10 %. Komplikace při snaze odstranit závady na nevyhovujících tunelech přináší skutečnost, že mnohé z nich se nachází na tratích s minimální perspektivou (regionální dráhy apod.) a prostředky, které by bylo nutné vynaložit na odstranění jejich nevyhovujícího stavu, jsou neadekvátní výnosům z těchto tratí či traťových úseků.

Z celkového počtu tunelů bylo v roce 2010 19 hodnoceno stupněm 3, nevyhovující. V roce 2011 se tento stav příliš nezměnil. Důvody již byly zmíněny. Přesto i v oblasti stávajících tunelů se podařilo připravit několik stavebních počinů (rekonstrukcí a oprav), kterými se stav vybraných tunelových objektů zlepšil.

VÝVOJ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ ALOKOVANÝCH DO MOSTŮ

Obr. 3 – Přehled nákladů na stavební činnost na mostech

Vývoj celkových nákladů (to znamená včetně investic) na stavební činnost na mostech v časové řadě je uveden na obrázku 3. Vývoj nákladů použitých na opravy a údržbu mostů je uveden na obrázku 4.

Náklady na zajištění provozuschopnosti mostních objektů, objektů mostům podobných a tunelů činí dlouhodobě 5 až 6 % celkových nákladů SŽDC na zajištění provozuschopnosti tratí, které SŽDC provozuje. Tento poměr, dle dostupných pramenů, odpovídá běžným poměrům u ostatních evropských železnic.

Finanční rok 2011 nebyl v době přípravy tohoto příspěvku uzavřen, ale dle předběžných informací se souhrnné náklady na údržbu a opravy mostů pohybují na úrovni předchozího roku.

Obr. 4 – Vývoj nákladů na opravy a údržbu mostů

 

 

 

 

 

 

Autor: Ing. Stečínský Bohuslav


 

1 komentář

  1. Marně v článku pana inženýra hledám informace o stáří mostů a časovém průběhu jejich stavu. Pokud se dnes lajdácky postaví byť jen propust, kterou poničí první větší voda z polí, co pan inženýr napíše? Že statisticky přibyl jeden objekt 3. kategorie závad? Docela by mne zajímalo, co na to stavební dozor. Koridorový svršek leckde dost hlasitě upomíná na ne zcela povedený spodek sotva pár let po výstavbě…

Komentáře jsou uzavřeny