Železniční doprava se obecně vyznačuje poměrně vysokým standardem bezpečnosti. To lze přičítat mnohaletým zkušenostem, práci v oblasti technického vývoje, ale též zavedení mnoha technologických i administrativních opatření. Případným nehodám, které mohou z řady předvídatelných i méně předvídatelných příčin v železničním provozu nastat, napomáhají zabraňovat zabezpečovací zařízení. Jejich účelem je kromě zajištění bezpečné jízdy vlaků a posunujících dílů též zvýšení hospodárnosti využití dostupných prostředků železnice a omezení bezprostředního vlivu lidského činitele na bezpečnost provozu včetně odstranění namáhavé a nebezpečné práce železničních zaměstnanců. Tento článek se zabývá procesem hodnocení bezpečnosti drážních systémů, zejména železničních zabezpečovacích systémů. Z důvodu rozsahu problematiky bude článek publikován ve dvou částech. První část pojednává o dříve uplatňovaných přístupech k zajištění bezpečnosti železničních zabezpečovacích zařízení. V druhé části bude popsán princip schvalování dle evropských norem [1], [2], [3], kdy hlavním výstupem hodnotitele bezpečnosti (assesora) je „Zpráva o hodnocení bezpečnosti“. Příspěvek seznamuje čtenáře kromě obecných zásad procesu nezávislého hodnocení bezpečnosti drážních systémů také s příslušnými legislativními a normativními požadavky.
Celý článek: Hodnocení bezpečnosti železničních zabezpečovacích zařízení – 1. část.
Již podle prvních pár vět mi to bylo nějaké povědomé – a když jsem se koukl na autora, tak mne to utvrdilo, že jsem se nemýlil 🙂