Tak nám skončily prázdniny a dětičky se nám vracejí do školních lavic. Ale než usednou do lavic, musí se dopravit z místa bydliště do místa, kde navštěvují školu. Podívejme se, jak to vypadalo ráno na nádraží v Benešově.
Před rekonstrukcí kolejiště a podchodů v Benešově bylo naprosto „normální“, že se podchod na 2.nástupiště nepoužíval. Drtivá většina cestujících využívala služební přechody přes kolejiště, nebo prostě jen tak někde přešla. Musím zdůraznit, že téměř nikdo z těch, kdo se v kolejišti takto pohybovali, neuznal ani malinko za vhodné se alespoň rozhlédnout, zda nejede vlak.
Pravdou zůstává, že zmíněný podchod byl opravdu „hustý“. Místy připomínal veřejné záchodky, místní feťáci si tam za pomoci lavičky zřídili základnu, rozbité láhve…
Ale dnes je podchod zhruba opravený. A hlavně – je kompletně rekonstruované kolejiště mezi nádražní budovou a novým ostrovním nástupištěm. To mimo jiné znamená, že hrana nástupiště je 55cm nad kolejnicí. Z prostého důvodu: aby se dobře nastupovalo do vlaku. Ale druhou stránkou tohoto zvýšení hrany je, že se přes koleje velice špatně přechází. On tam vlastně ani nikdo nemá co dělat. Kromě oprávněných osob, samozřejmě.
Takže: dnes v 7:36hodin (včas) přijel od Prahy na 2.nástupiště osobní vlak č. 9109. Podotýkám že přijel přesně načas, nikdo z cestujících neměl sebemenší důvod ke spěchu. Otevřely se dveře soupravy a vyhrnul se dav cestujících. Z valné většiny pubertální mládeže. Z nástupiště vedou schody do podchodu. Musím uznat, že jsou celkem úzké, při větším náporu cestujících se to zadrhne a musíte pár vteřin počkat, než se na vás dostane řada na schodech.
První borec, ještě zjančený z prázdnin se ladným skokem snáší do kolejiště, ostatním naznačuje, že není žádný srab. A strhne lavinu. Do podchodu už míří jen ti srabi a starší lidé. Během chvilky je kolejiště plné. Samozřejmě, děvčata také nejsou žádné poseroutky, co na tom, že si v lodičkách hnáty lámou na štěrku, sukně nedovolí delší krok. Hlavně že nepolezou podchodem jako nějaký debo. Dolů to šlo, nahoru je to horší. To je výška, panečku!!
To jsem stál jen u vlaku, který toto nadělení přivezl. Viděl jsem pár frajerů i při odjezdu ze školy, podchod? K smíchu, já jsem hrdina. Ještě si v kolejích klidně stihnu zapálit dědku. Co čumíš? Chceš něco?
Když jsem vyšel před nádražní budovu, před vestibulem stál na ulici policista, který tento dav usměrňoval na přechod, na němž hlídkoval další policista. Ptal jsem se sám sebe: kdo tam tyto policisty postavil? Někdo musel k této akci dát impuls. Někdo z vedení města? Asi. A proč někdo z vedení UŽST Benešov nemůže vznést požadavek, aby alespoň dva policisté čekali u tohoto jednoho jediného vlaku a neukázněnce tvrdě trestali? Ale proč by to dělali, že? Proč by se obtěžovali. Každý přece zná zákony a ví, že je do kolejiště vstup zakázán. Anebo se čeká na nějaký malér?
Ona s tím souvisí i výchova v rodině, ve škole. Mlaďas, který je vychovávaný alespoň trochu ke slušnosti, takovýto hazard neprovozuje. Nebo je to jen frajeřina?
Před 11.hodinou jsem přistihl čtyři muže daleko starší než v pubertě, kteří podle oblečení a sebevědomého chování byli z „lepší společnosti“. A i ti si krátili cestu kolejištěm, přestože šli ze směru, kde je lávka, kterou mohli použít. A nic nejelo, přežili. Někdo další to přežít nemusí. Potom budete říkat: chudák, měl smůlu. Ten vlak nezastavil. A budete házet špínu na strojvedoucího a pitvat se v tom, zda měl či neměl šanci zastavit a toho blba neukázněného nepřejet.
V následující fotogalerii je pár fotografií z dnešního dne. Jsou záměrně rozostřené, nerad bych se nechal vláčet po soudech za to, že jsem někomu vyfotil dítě a jeho fotografii zveřejnil.
