Příběh o oknech, hluku a lidech, žijících u jednoho nádraží.

„Cílem tohoto příspěvku není nic a nikoho napadat, pouze konstatuje fakta, daná ke dni 5.10.2012“.

V rámci  protihlukových opatření při výstavbě 4. železničního koridoru bylo mj. rozhodnuto o výměně původních dřevěných špaletových oken za nová plastová na všech obytných budovách v majetku RSM ČD v celém úseku Votice – Benešov u Prahy, kromě výpravní budovy v Bystřici u Benešova, která je památkově chráněným objektem (od r.2011) a kde budou snad již též v brzké době okna vyměněna za nová dřevěná špaletová, tak aby nebyl narušen historický ráz budovy.

Při výběru oken se zřejmě vycházelo z hlukového průměru 65-75 dB (noc – den), ověřit to však nelze, neboť pro trať České Budějovice – Praha nejsou dosud pořízeny hlukové mapy. Vycházím tedy z již existujících hlukových map a to I.železničního koridoru, kde tyto hodnoty byly naměřeny před staničními budovami železničních stanic. U železniční dopravy se hluk měří za osm po sobě jdoucích hodin ve dne a jednu nejhlučnější hodinu v noci, výsledky se následně zprůměrují. Což je sice podle norem, ale férové to příliš není, neboť brzdící vlak se špalíkovou brzdou vytvoří hluk, byť krátkodobý v délce několika sekund, pohybující se kolem hladiny 90 dB. A věřte, že to není průměr, co Vás vzbudí, ale například právě takto prudce brzdící vlak či velmi hlasitý projev nádražního rozhlasu, kterýžto namontován v bezprostřední blízkosti je nepříjemným dalším zdrojem hluku, zejména některé akustické složky hlášení, pronikající skrze plně zavřená okna.

Buďme tedy konkrétní, jak jsme se již zmiňovali, byla v celém právě dostavovaném úseku vyměněna okna a to shodných technických parametrů. Tudíž stejná okna byla použita pro objekty, kolem nichž vlak pouze projíždí, pro zastávky, kde staví pouze osobní vlaky a frekvence hlášení se omezuje zpravidla pouze na příjezd vlaku a stanici, kde staví vlaky všech kategorií ze tří směrů a rozhlas zde (a to zejména v denní době) jak se říká „hubu“ nezastaví. Také je zde nutné uvést, že utěsněná dřevěná kastlová špaletová okna, pokud jsou v dobrém stavu mívají index vzduchové neprůzvučnosti (hlukový útlum) Rw kolem 40 dB, pokud jsou vylepšená o dvojskla, může Rw dosáhnout až 50dB, někdy i více.
Nová plastová okna, která zde nahradila předchozí mají hlukový útlum Rw 45dB. Musíme si však uvědomit, že dosažený v laboratorních podmínkách a měřený v středním akustickém pásmu 100 až 3150 Hz (podle EN ISO 140-3) – v reálném prostředí ale bývají hodnoty Rw nižší. U každé skleněné výplně se však ještě uvádějí dvě hodnoty spektra přizpůsobení C a Ctr, v našem případě mají hodnotu -1, -5, kde C je spektrum přizpůsobení, tzv. růžového šumu, zde středně a vysokorychlostní železnice (zvuky vysokých frekvencí) a Ctr spektrum přizpůsobení hluku od městské dopravy, zde lokální železnice (zvuky nízkých frekvencí). A to podle normy EN ISO 717-1.

V našem případě jsou tedy hodnoty Rw následující :
– pro hluk nízkých frekvencí Rw + Ctr = 45 – 5 = 40dB
– pro hluk vysokých frekvencí Rw + C = 45 – 1 = 44dB
A zde již vidíme, že se tak naše okna propadají o řád níže. Zatímco s hranicí Rw 45dB jsou na kraji 5.třídy zvukové izolace, po odečtení spekter se nám tak propadnou do třídy 4.
Je zde nutné uvést, že tříd je celkem šest. Té poslední dosáhnou okna s Rw nad 50dB a vězte, že jsou taková na trhu. Většina běžně nabízených oken s dvojskly či trojskly zpravidla dosahují 2 či 3 třídy zvukové izolace, tedy hodnot Rw od 30 do 39dB. Trojsklo je ale z hlediska zvukové neprůzvučnosti nevhodné, neboť zde dochází k rezonancím a tudíž spíše k zhoršení akustických vlastností narozdíl od dvojskla, složeného ze skel různých tlouštěk. Vlastnosti jednoduchých skel, dvojskel, trojskel, vrstvených skel a jejich kombinací lze zjistit například na konfigurátoru největšího výrobce skel v Evropě a to ZDE

Zdálo by se tedy, že prostým výpočtem, tedy odečtem hodnoty Rw od zprůměrované hladiny venkovního hluku je hlukový limit pro obytné prostory (což je pro noční dobu 22-06 hodin 30dB a denní 06-22 hodin 40dB) v našem případě zcela v pořádku.
Není to však až tak jednoduché – akustika jakéhokoliv prostoru je příliš složitá na to, aby se dal použít pouze takovýto prostý výpočet. Velmi kupříkladu záleží na tom, v jakých vzdálenostech od budovy se jednotlivé zdroje hluku nachází. Čím blíže jsou, tím více pronikají přes stavební konstrukci zatěžovaného objektu, zejména tedy okna, neboť ty jsou nejslabším článkem. Rozhodující jsou rovněž spodní kmitočty (400 Hz), neboť v tomto rozsahu je zvukově izolační schopnost skla z fyzikálních důvodů nejmenší.

U samotných oken pak není vůbec důležitý počet komor, počet fólií či izolační plynová výplň mezi skly (dnes zpravidla argon), ale zejména celková plošná hmotnost skleněné výplně, dostatečné, funkční těsnění mezi rámem a křídly, vzdálenost mezi jednotlivými vrstvami složeného dvoj čí víceskla, správný způsob montáže (dostatečně utěsněná spára mezi rámem okna a ostěním, použití akustických montážních pěn a fólií), umístění a způsob zabudování okna vůči zdrojům hluku, použitý materiál na rámy a jeho zvukověizolační vlastnosti (dřevo je lepší než plast) apod.
V některých případech je užitečná konzultace návrhu zasklení se specialisty na stavební akustiku, popřípadě provést kontrolní reálná akustická měření.

Zmińované měření hluku uvnitř upravovaného objektu je vhodné uskutečnit i po samotné výměně oken. Mnohdy však jsou zdroje hluku příliš blízké a pakliže není možnost je eliminovat jiným vhodným způsobem, je vhodné přistoupit k odhlučnění objektu jako celku. V takovýchto případech samotná výměna oken není dostatečným opatřením. I zde je proto dobré provést konzultaci s odborníkem přes akustiku.

Vraťme se tedy k našim oknům, měněným v rámci tzv.protihlukových opatření. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že i když jinak kvalitní, z hlediska zvukové neprůzvučnosti nejsou žádným „zázrakem“, zejména, máte-li v takové blízkosti (vzdálenosti několika metrů) takové zdroje hluku, jakými jsou brzdící vlaky (dosahující krátkodobě hlučnosti kolem 90dB) a hlasitý staniční rozhlas, jehož současná denní hlasitost se pohybuje okolo 60dB s dozvuky z podchodu, kde je běžně dosahováno hlasitosti ještě vyšší. Příčinami zvýšeného průniku hluku zavřenými okny je i počet reproduktorů v bezprostřední blízkosti budovy (4 ks), jež hladinu zvuku minimálně zdvojnásobují, nejvyšší hladina je právě v prostoru jejich rozmístění mezi 1.nástupištěm a novou budovou, kde tato působí i na okna obytné části budovy původní. Negativními vlivy jsou rovněž odrazy od betonových a jiných ploch (zde kupř. nešťastně umístěné cedule s názvem stanice), ale též frekvenční rozsah použitých tlakových reproduktorů, který se pohybuje v rozmezí 275 – 7000 Hz.

Tento problém lze vyřešit několika jednoduchými úpravami – snížením hlasitosti na úroveň současného nočního provozu po celých 24 hodin, která je naprosto dostačující, neobtěžující a srovnatelná s jinými stanicemi v síti SŽDC (a to i při otevření okna). Je třeba uvést, že pouhé snížení venkovního zdroje hluku o 10dB je vnímáno lidským sluchem ve vniřních částech budovy jako zlepšení o polovinu, což je právě současný rozdíl v hlasitosti mezi denním a nočním režimem. Též by bylo vhodné odpojení minimálně dvou reproduktorů, případně jejich přemístění dále od budovy, kupříkladu na obě nástupiště, která by při větší osazenosti reprodukčními prvky tak byla lépe ozvučena než je tomu nyní.

A kde máme ten příběh ? Je to příběh lidí, žijících a pracujících nejen na nádraží, ale i v okolí, a to nejen nejbližším. Týdny trvající řev staničního rozhlasu byl po mnoha jednáních poslední týden v září vyřešen ponížením hlasitosti a nastavením nočního režimu, který je již na rozumné úrovni. Za to patří „DÍKY“ lidem od „koridoru“ – SŽDC,AŽD,SUDOP ad., převážně však z Prahy, kteří, narozdíl od některých místních, ochotně reagovali na stížnosti obyvatel, žijících na nádraží i v blízkých obcích Olbramovice a Křešice. Nevíme, jestli by stáli o zveřejnění svých jmen, proto tento krok neučiníme.

Denní provoz je však stále poměrně hlasitý a v prostoru před nádražními budovami zejména, díky okolnostem zmíněným výše.
Věc je tedy stále v jednání a věříme, že se vše úspěšně vyřeší v nejbližší době. Návrh možného řešení je opět zmíněn v článku.

Příklady hluků – šumů :
– 20 dB (A) – tikání tichých hodin → velmi tiše
– 30 dB (A) – šepot tiše → tiše
– 40 dB (A) – normální obytné zvuky → normální
– 50 dB (A) – rozhovor typu běžné konverzace → normální
– 60 dB (A) – kancelářský hluk → hlasitý
– 70 dB (A) – osobní vůz, vzdálenost 5 m → hlasitý
– 80 dB (A) – silný pouliční hluk → velmi hlasitý
– 90 dB (A) – klaxon auta → velmi hlasitý
– 100 dB (A) – stop-silnice/ulice s kamionovou nákladní dopravou → nesnesitelný
– 120 dB (A) – blízkost letiště → nesnesitelný
Další příklady hluků lze nalézt například ZDE

Složení venkovní části rozhlasového zařízení v žst.Olbramovice, napojeného na rozvod s napětím 100V :

• Zesilovač : typ Elsvo Z 300W – výkonový zesilovač pro rozvody 100V ef a výkonu 250W sinus (odpovídá cca 460W Pk – Pk ). Provedení 19“ šíře, výšky 3 U k vestavbě do rozvaděče nebo na stůl.
• Podchod : 1ks Monacor CSP 220 (cca 1000 Kč/ks) – širokopásmový zvukový projektor s příkonem 20W, volitelným přepínatelným výkonem 5/10/15W, frekvenčním rozsahem 100 až 16000 Hz, citlivostí 94dB (1W/1m), vhodnost použití : výrobní haly, sklady, hypermarkety, sportovní hřiště, venkovní prostranství apod.
• 1. nástupiště : 6ks Monacor IT 20 (cca 1500 Kč/ks) – reentrantní tlakový reproduktor s příkonem 23W, volitelným přepínatelným výkonem 2,5/5/10/15W, frekvenčním rozsahem 275 až 7000 Hz, citlivostí 106dB (1W/1m), první pár reproduktorů cca 9,5 m od oken obytné části původní nádražní budovy, vzdálenost mezi prvým párem a následujícím sólo reproduktorem cca 125 m, každý další po cca 35 m/1ks (bráno od začátku trati), 1ks otočen směr Č.Budějovice, 5ks otočeno směr Praha, v přímém směru a malém úhlu sklopeny k betonové ploše nástupiště, poslední 2ks směr Praha sklopeny zcela v úhlu 90^o
• Nová technologická (výpravní) budova : 2ks Monacor IT 20 (techn.parametry viz 1.nástupiště), umístěné v bezprostřední blízkosti původní budovy a prvého páru reproduktorů na 1.nástupišti,
• 2.nástupiště : 8ks Monacor IT 20 (techn,parametry viz 1.nástupiště), vzdálenost mezi prvým párem a následujícím sólo reproduktorem cca 85 m, každý další cca po 35 m/1ks (bráno od začátku trati), 1ks otočen směr Č.Budějovice, 7ks otočeno směr Praha, v přímém směru a malém úhlu sklopeny k betonové ploše nástupiště, poslední 2ks směr Praha sklopeny zcela v úhlu 90^o
• Samozřejmě malý reproduktor je i ve vestibulu původní výpravní budovy.

Charakteristika použitých oken :

• Skelní výplň – izolační vrstvené termoizolační bezpečnostní dvojsklo obchodního názvu Thermobel, skládající se :
• – vrstvené bezpečnostní izolační sklo obchodního názvu Stratophone Top N+ 44.2 ve složení : čiré sklo 4mm/2 PVB folie 0,76mm/čiré sklo 4mm),
• – distanční meziskelní rámeček 18mm, vyplněný argonem,
• – vrstvené bezpečnostní sklo obchodního názvu Stratobel 66.2 ve složení : čiré sklo 6mm/2 PVB folie 0,76mm/čiré sklo 6mm

Více přibližuje přiložená FOTOGALERIE