V posledních letech slýcháme z medií nekončící pohádku o chystaném vysokokapacitním propojení modernizované české železniční sítě se západní evropskou sítí TEN-T. Jedna kolej na jih od Českých Budějovic a jedna kolej na západ od Plzně a jedna kolej na jihozápad od Plzně není adekvátní stav reprezentující nároky moderní osobní a nákladní dopravy. V hlavní role vypravěčů se ujali politici České Republiky a delegace Bavorské a Saské vlády. Přes veškerou snahu politiků a dopravců a firem v jednotlivých krajích, trvající několik let, Spolkový sněm SRN doposud nezařadil mnohé stavby do národního „Spolkového plánu dopravních cest 2030“ (poslední aktualizace podzim 2016). Tudíž se k řeči doposud nedostali stavbaři… Ale co propojení na východ a jih?! Stav modernizace na Slovensku je často opomíjen…
Pakliže je Praha srdcem Evropy, Česká Republika je nemocné srdce moderní železniční Evropy… Na hranicích se sousedními státy máme pomalé jednokolejné tratě „ucpané žíly“. Budujeme dvoukolejní tratě směrem do Prahy po vzoru Pragocentrismu. Není divu, že se budují v okolních zemí „bypassy“ rychlých a kapacitních železnic okolo nemocného srdce...
Zrychlení tratě na Slovensko přes Vsetín
V aktuálních dnech se SŽDC zabývá na popud Ministerstva dopravy studií proveditelnosti modernizace tratě na 160 km/h.
Součástí návrhu modernizace je stavba přeložky z Hranic nad Moravě do Milotic nad Bečvou tunelem. „Je to prakticky vybudování koridorové tratě z Hranic do Valašského Meziříčí,“ řekl Petr Pšenička ze SŽDC na jednání zastupitelstva ve Valašském Meziříčí.
Trať Brno-Břeclav aneb spojení s Bratislavou a Vídní
Koncem roku 2016 se též na SŽDC hovořilo o podobě modernizace tratě na Slovensko přes Břeclav.
V roce 2020 by měla být zhruba o deset minut kratší cesta vlakem z Brna do Bratislavy. Do té doby totiž bude dokončena modernizace české části tohoto mezinárodního koridoru a Slováci slíbili modernizaci části tratě mezi Devínskou Novou Vsí a státní hranicí s ČR. I o tom se hovořilo na nedávné konferenci o přeshraniční železniční dopravě v Bratislavě, které se zúčastnili zástupci správců infrastruktury, státních dopravců, ministerstev dopravy a krajů z obou stran hranice. Od řeky Moravy do Kút bude rychlost až 160 kilometrů za hodinu, dále směrem na Bratislavu se pojede v některých úsecích až dvoustovkou. Z Prahy by se měla doba cesty díky stavbě zkrátit ještě výrazněji pod čtyři hodiny. V dalších letech chtějí Slováci na dvoustovku postupně zmodernizovat trať dál přes Nové Zámky až na maďarskou hranici. Z české strany je koridor modernizovaný až na státní hranici. Problémem zůstává nový most přes Moravu. „Hranice vede středem řeky a druhou otázkou je požadavek zvýšit most tak, aby pod ním mohly jezdit v budoucnu vyšší lodě. Měl by být až o sedm metrů vyšší než dnes,“ řekl generální ředitel SŽDC Pavel Surý. Další zrychlení na trase Praha – Brno – Bratislava by měla přinést modernizace úseku z Brna do Břeclavi na rychlost 200 kilometrů za hodinu do roku 2030.
Zdroj: http://www.dnoviny.cz/infrastruktura/behem-pristich-let-se-vyrazne-zrychli-spojeni-se-slovenskem
Modernizace tratě Brno-Břeclav se stala též klíčová samozřejmě i pro projení ČR s Rakouskem, respektive s Vídní. V lednu 2017 se sešli zastupitelé obou zemí Ministr dopravy Dan Ťok a rakouský ministr dopravy, inovací a technologií Jörg Leichtfried a hovořili o návaznosti dopravních liniových staveb, mimo jiné i o podobě propojení železnice.
Železniční spojení Praha – Vídeň představuje pro Českou republiku významný železniční tah, který je součástí evropského Východního a východo-středomořského koridoru. Na území ČR je celý úsek trati modernizován pro rychlosti do 160 km/h, v úseku Brno – Břeclav s cílem rychlost navýšit až na 200 km/h. Česká strana proto podpořila záměr rakouské strany o modernizaci úseku Vídeň-státní hranice až na rychlost 200 km/h.
Na trati z Břeclavi na státní hranici s Rakouskem v uplynulém roce 2016 se udála též jedna zajímavost a to jest otevření krásné železniční stavby, rekonstrukce mostu v km 80,930 trati Hohenau (ÖBB) .
Hlavním předmětem projektu byla rekonstrukce dvoukolejného mostního objektu, která si vyžádala rozšíření osové vzdálenosti kolejí o dva metry a zdvih nivelety koleje o přibližně 40 cm. V každé z kolejí nahradila trojici dosavadních mostních polí vždy jen jediná ocelová konstrukce o délce 97,5 metru. Ve vybraných úsecích i byly provedeny také úpravy železničního svršku a spodku a směrová a výšková úprava nivelety koleje z důvodu úprav směrových parametrů pro zvýšení traťové rychlosti na 160 km/h.
Zdroj: http://www.dnoviny.cz/infrastruktura/nove-mosty-zrychli-jizdu-vlaku-z-breclavi-do-rakouska
Rychleji též z Českých Budějovic do Lince
Rychleji pouze za pomoci expresů, tj. vynechání mnoha zastávek na trase. Velkou událostí za uplynulý rok 2016 na trati Praha-České Budějovice-Linz se stala vládou schválená dotace na zavedení expresních vlaků, stalo se tak 31.08.2016. Čtyři páry expresních spojů by ročně měly přijít na zhruba 85 milionů korun. Zkrácení jízdní doby na přibližně čtyři hodiny podle ministerstva dopravy Dana Ťoka zatraktivní železniční spojení mezi Českem a Horními Rakousy.
Stavební práce na 4.koridoru mají prioritu zatím pouze mezi Českými Budějovicemi a Prahou. V aktuálním roce se chystá zahájit stavba cca 20km dlouhého úseku v Středočeském kraji Sudoměřice-Votice. Tato trať povede dalo by se říci v úplně nové stopě. Do úplnosti tratě Budějovice-Praha chybí „kousek“. Největší potíže jsou severně od Budějovic, úsek Nemanice-Ševětín. Trať vyprojektovaná již byla, ale je příliš drahá, obsahuje dva tunely a oba přes 4km dlouhé…
Stavba od Budějovic na jih je zatím „čárou“ na územním plánu kraje více či méně kopírující budoucí D3. Jsou to sny České vlády směřující k variantě koridoru 160-200 km/h až na hraniční přechod Hordní Dvořiště/Summerau. Rakouská strana ovšem váhá nad podobou nové tratě, neboť železniční trať ležící na jejím území se potýká značnou geografickou členitostí. Stavba tratě nad 160km/h v podobný podmínkách by byla velmi drahá a proto pravděpodobně zvolí skromnější plán 120km/h v dvoukolejní variantě.
