Pražská železniční infrastruktura „praská ve všech“. Stále více lidmi oblíbená příměstská železniční doprava společně s „Pragocentrickou“ státní dopravou denně plní Pražský železniční uzel na svoji maximální provozní kapacitu. Zkrácení intervalů mezi jednotlivými vlakovými spoji na území Prahy už je v zásadě nereálné, situaci by zachránila již jen investice, která by rozšířila kapacitu tratí.
Veškeré studie vybudování vysokorychlostní železnice v ČR jsou vyprojektovány a zaneseny do územních plánů dotčených krajů v duchu Pragocentrismu. Železniční uzel Praha čekají další velkolepé železniční stavby rozšiřující kapacitu. Alespoň podle Strategického plánu, jejž schválili magistrátní zastupitelé ke konci loňského roku 2016.
Kdo zná Prahu a pohybuje se po její kolejích a nádraží, investice uvítá… Z osobních zkušeností z Hlavním nádraží Praha si nedokážu představit další davy lidí čekající na VRT vlaky. Již aktuální hustota cestující vyskytujících se v prostorách nádraží je astronomická. Divím se, že ještě například české univerzity nenapadlo aplikovat na podlahu hlavního podchodu pod nástupiště piezoelektrický chodníky vyrábějící elektrickou energii.
Pod projektovým jménem, „Nové spojení 1“, lidé znají již zrealizovanou stavbu tunelů pod Vítkovem a na ně navazující viadukty. Praha ale má již od roku 2007 vypracovanou ještě velkolepější studii pojmenovanou „Nové spojení 2“ aneb „městský železniční tunel“. Autorem studie je projekční kancelář SUDOP PRAHA a.s. Tato stavba zahrnuje dva tunely. Trasa první tunelu je vyprojektována se záměrem obsloužit 3. tranzitní koridor. Západní vstupní portál se nachází na Smíchově a trasa nadále pokračuje pod Karlovo náměstí a pod Hlavní nádraží Praha a směrem na Karlín. Pro obsluhu 4.koridoru (Jih-Sever) je vyprojektovaný druhý tunel od Vršovic pod Nusle a opět pod pod Hlavní nádraží Praha a směrem na Karlín.
Dvoupatrové nádraží ve světě není žádnou raritou, ba naopak, moderní metropole bojují se stejnými problémy jako Praha, jak v železniční dopravě tak i dalších odvětví dopravy. Budování několika podlažní dopravní infrastruktury je mnohdy jedinou „záchranou“. Praha by se tak zařadila po bok měst jako je Londýn, Lipsko, Stockholm, Curych…
