Ikonický most podkovitého tvaru nad zářezem železniční trati ve Střezimíři ztratí zčásti svou charakteristickou tvář, neboť v roce 2020 má projít rekonstrukcí. Při ní má dojít k sanaci spodní stavby a nahrazení původní mostovky železobetonovou, která bude o 1,5 m širší než stávající.
Paradoxně k rekonstrukci původního kamenného nadjezdu dojde v době, kdy provoz na trati pod ním zanedlouho utichne a vedle mostu stávajícího by tak mohl vzniknout most zcela nový, který by svými parametry dnešnímu provozu vyhovoval mnohem lépe. Je bezpochyby, že současný most je ve špatném technickém stavu a jeho sanace je nutná, hrozí však značné nebezpečí, že při tomto zásahu dojde k jeho nevratnému poškození, neboť se přesně neví, jaký je opravdu reálný technický stav mostu, který se jako jeden z mála dochoval ve svém původním stavu, tak jak byl roku 1895 dostavěn, kdy nahradil původní most dřevěný. I přes provedený průzkum může dojít ke zborcení kterékoliv části, tak jak se to stalo např. u mnohem mladšího mostu u Jírovic při modernizaci trati z Votic do Benešova, kdy z mostu z éry první republiky zbyla pouze jedna opěra (to, že se tomuto mostu dělala nová mostovka nadvakrát, neboť ta první se jaksi prohnula, je už jen takovou pomyslnou třešničkou na dortu).
Historie mostu
Politická pochůzka pro stavbu nového kamenného nadjezdu v původním traťovém kilometru 101,402 se konala 12. září 1895. V zápise z tohoto místního šetření nebylo vzneseno žádných vážných námitek proti stavbě nového mostu, stavba tak byla velmi záhy zahájena a ještě týž rok byl most zkolaudován a uveden do provozu.
„V zastoupení obce Stupčické přítomný obecní starosta Ludvík Benda prohlašuje, že proti zřízení klenutého zděného mostu na místě nynějšího dřevěného dle přiloženého projektu nečiní žádných námitek, že však žádá, aby při provedení stavby nového mostu zachován byl takový směr, aby se zvláště s delším dřívím na most dobře zajížděti a z něho vyjížděti mohlo a aby potřebné k tomu pozemky c.k. státní dráhou k tomu účelu byly vyvlastněny. Co se týká odškodnění za vyvlastnění pozemky stalo se již zásadní dohodnut mezi majetníkem pozemku a c.k. státní dráhou a sepsán o tom zvláštní protokol“.
L. Benda, starosta
„V zastoupení c.k. okresního hejtmanství v Selčanech intervenující c.k. okresní hejtman se stanoviska svého nečiní proti zařízení nového zděného klenutého mostu na místě dřevěného rovněž žádných námitek, pakli při novém mostě přihlíženo bude k tomu, aby povozy přes most se ubírající pohodlně na most vjížděti a bez potíží z mostu vyjížděti mohli, a když komunikační prostředek tento stále v dobrém stavu udržován bude“.
Em. Wirth, c.k. okresní hejtman
Most přežil i řadu úprav železniční stanice, především pak v letech 1902-03, kdy bylo nádraží, tehdy pojmenované Stupčice, prodlouženo a rozšířeno směrem k Táboru, do „skály“. Tehdy bylo ve stanici zřízeno elektromechanické zabezpečovací zařízení, pro což byla vystavěna nová stavědla. Ve stanici se nalézala i točna na ruční pohon, o průměru 17,05 m (plánek o jejím zřízení je z roku 1900), sloužící k otáčení přípřežních a postrkových strojů, neboť dnešní střezímířské nádraží je vrcholovým bodem úseku z Tábora do Benešova (trať sem stoupá z obou směrů) a současně nejvyšším bodem celé trati z Vídně do Prahy (přičemž stanice vznikla vlastně díky změně původního vyměřeného trasování dráhy). Na táborském zhlaví se původně nalézala tzv. třícestná výhybka, a to minimálně do konce čtyřicátých let dvacátého století, kdy byla nahrazena dvěma klasickými obloukovými výhybkami. Historie stanice však není předmětem dnešního článku.
Bohužel přání c.k. okresního hejtmana nedošlo naplnění a většina původních mostů nad tratí (a to nejen v Mezně nebo Střezimíři) nebyla nikdy významněji opravována (pomineme-li tedy ty, které byly nahrazeny mosty novými nebo byly jako nepotřebné strženy). Naopak o kvalitě a umu předků svědčí. že mnohé z těchto mostů z dob mocnářství i přes růst dopravy a stále těžší „povozy“ vydržely bez větších oprav až do dnešních dnů, i když většina z nich je ve špatném stavu, což se týká i mostu ve Střezimíři. Už v roce 2018 bylo po periodické prohlídce mostu konstatováno mostním technikem v zápise, že most ev.č. 12144-3 je „ve špatném stavebním stavu V., použitelnost II. – podmíněně použitelné“ a bylo proto přistoupeno snížit únosnost mostu pro jediné vozidlo na 18 t. O rok později díky zhoršení stavu mostu bylo přikročeno k dalšímu snížení únosnosti pro jediné vozidlo na 13 t.
Ve Votických novinách z 8.2.2019 ke „kondici“ mostů u Mezna a Střezimíře bylo pak konstatováno následující:
Most ev. č. 12144-3 je kamenný silniční most postavený okolo roku 1894, který překračuje zářez železniční trati 220 Praha – České Budějovice u obce Střezimíř. Tehdejší silniční provoz po tomto mostu sestával zejména ze selských povozů a obecně lehčí motorizované techniky. Zatížitelnost tohoto mostu byla dle provedené technické kontroly snížena na 13t, jediné vozidlo 18t. Na nevyhovující technický stav mostu a nevhodnost projíždění těžké stavební techniky přes něj upozornila ústy starosty Bc. Miloše Jelínka obec Střezimíř, která zároveň vede v této věci důležitá jednání se zástupci Krajské správy údržby silnic Středočeského kraje. Starosta Jelínek nám k blízké budoucnosti mostu řekl následující: „ Na most 12144-3 přes trať před Střezimíří se již zpracovává projektová dokumentace na celkovou rekonstrukci se zachováním původní klenby. Předpoklad vydání stavebního povolení je v červnu letošního roku a samotná realizace rekonstrukce v roce 2020. Součástí rekonstrukce mostu bude i oprava silnice III/12144 mezi mosty 12144-2 a 12144-3, což je pro motoristy jistě pozitivní informace. Prohlídky mostního statika zde budou preventivně probíhat dle platné legislativy každých 6 měsíců.
Most ev. č. 12144-2 u Mezna je „bratrem“ svého souseda u Střezimíře obdobné konstrukce. U tohoto mostu je zatížitelnost stanovena na 12t, jediné vozidlo 32t. I k budoucnosti tohoto mostu se nám vyjádřil starosta Střezimíře Miloš Jelínek: „Most 12144-2 u Mezna navrhujeme po převedení železničního provozu na nově vybudovaný koridor v roce 2021 zasypat a v tomto úseku vybudovat komunikaci v plném šířkovém profilu.“ Starosta následně dodává: „Toto řešení navrhujeme zejména z důvodu zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Tento jednosměrný most je zcela nepřehledný. Hlavně v zimních měsících je téměř neřešitelné pro dodržení přednosti v jízdě včas a bezpečně před ním z kopce zastavit. Případně se pak proti prudkému stoupání na kluzké vozovce z protistrany rozjet. Drobné i větší dopravní nehody na tomto mostě jsou téměř na denním pořádku.“ Toto řešení bude dle informací od Krajské správy údržby silnic Středočeského kraje také zrealizováno. Po dokončení železničního koridoru vznikne projekt na odstranění mostu a realizace náspu pro novou silnici.
Stavební stav stávajícího mostu
Stávající nosná konstrukce o jednom poli tvoří polokruhová klenba ze žulových kvádrů tl. 60 cm. Délka nosné konstrukce je 15,30 m, délka přemostěni 14,10 m. Volná šířka 4,00. Na spodním líci klenbového pásu jsou masivní stopy po průsacích s výluhy pojiva a velkými krápníky, lokálně dochází k vyplavováni či vydroleni spárové malty. Spodní stavba je tvořena kamennými kvádry. V patních částech spodní stavby jsou kameny lokálně uvolněny. Spárováni na křídlech je vypadané a degradované, ve spárách je uchycená vegetace. Povrch vozovky je nerovný, vyjeté koleje. Bezpečnostní zařízeni je zde tvořeno parapetními zdmi. Na vnějším líci parapetních zdi lokálně dochází k vydrolováni spárové malty a drobného kameniva z vodorovné spáry pod římsovými kvádry. Na levé straně je zábradelni zídka vyhnutá směrem ven.
Rekonstrukce mostu a silnice – plánované práce
- rozšíření nosné konstrukce na volnou šířku na min. 5,50 m (ze stávající 4,00 m) formou zřízení nové železobetonové desky,
- sanace spodní stavby vč. křídel,
- obnovení asfaltového povrchu silnice III/12144 mezi mosty ev.č. 12144/2 (Mezno) a ev.č. 12144/3 (Střezimíř) v celkové délce 1 km ve dvou vrstvách tl. 5 + 5 cm,
- odhadované náklady vypracování projektové dokumentace – 1.195,000 Kč (bez DPH),
- odhadované náklady rekonstrukce mostu a silnice – 15.004,000 Kč (bez DPH),
- investor – Krajská správa a údržba silnic (KSÚS) Středočeského kraje,
- předpokládaný termín zahájení – 2020.
Tak můžou to kluci silničářský zahájit. Most uzavřen pro havarijní stav, na kolejích pomalá.
Zrekonstruovat jak „Negrellák“ ! Už dávno měl být vyhlášen kulturní památkou. Zvláštní, že zrovna v rok plánované opravy, jak kdyby to bylo na něčí objednávku.
no pěkný pěkný. budou výluky během prací? místo vlaků busy??