Stejně jako každý rok, tak i počátkem roku 2015 bude správce železniční infrastruktury kácet vzrostlé stromy, které přímo ohrožují železniční provoz, tak i náletové dřeviny, které se nacházejí v ochranném pásmu dráhy.
S legislativními problémy okolo kácení vzrostlých stromů se SŽDC potýká neustále. A stromy neustále ohrožují provoz, jak se můžeme přesvědčit při každém větším větru, námraze a sněžení. A přitom je veškerá diskuse na toto téma zbytečná.
Předpis č. 266/1994 Sb.Zákon o dráhách
Ochranné pásmo dráhy
§ 8
Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou
- a) u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy
- b) u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy,
- c) u vlečky 30 m od osy krajní koleje
§ 9
- (2) Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn v ochranném pásmu dráhy vstupovat na cizí pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby a provozování dráhy, odstraňování následků nehod nebo poškození dráhy a za účelem odstraňování jiných překážek omezujících provozování drážní dopravy.
Ochrana dráhy
§ 10
- (1) Vlastníci nemovitosti v sousedství dráhy jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dráhy nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne drážní správní úřad.
- (2) Drážní správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dráhy a zdroje rušení drážního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí drážní správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, drážní správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady.
[divide icon=“circle“ color=“#000000″]
Z výše uvedené citace mi tedy logicky vyplývá, že vlastník lesa je povinen strpět kácení takových stromů, které ohrožují železniční provoz. A o tom zda strom ohrožuje, či neohrožuje, by neměla být žádná další diskuse. SŽDC, jako správce, rozhodne a vlastník je bez diskuse povinen buď strpět pokácení, anebo to provést sám. V případě pochybností by měl rozhodnout DÚ, který je mimo jiné i k tomuto účelu kpmpetentní jakožto správné orgán.
Sami ale víte, že to takto nefunguje. Proč, na to by měli odpovědět zákonodárci, kteří dopustili střet zákonů o železnici a životním prostředí. Co je podle vás přednější ve sporných případech – životy a zdraví cestujících, anebo strom?
Do následující tabulky jsem pro informaci vypsal několik úseků tratí, kde budou počátkem ledna probíhat výluky právě pro kácení a odvoz dřevin.
[table id=29 /]
Pochopitellně kácení dřevin v zimě je biologicky optimální, neb míza bývá obvykle u kořenů. Ovšem kořenové zpevnění svahů vhodnými keři je druhá věc, na kterou se někdy zapomíná.
„Stejně jako každý rok, tak i počátkem roku 2016 bude správce železniční infrastruktury kácet vzrostlé stromy…“ Nešlo by to už v příštím roce?
Díky 🙂