Vídeň hlavní nádraží – Wien Hauptbahnhof

Dne 10. října 2014 bylo slavnostně otevřeno, za účasti více něž 200 000 návštěvníků a významných politiků ale i také hvězd showbyznysu a lyžařské reprezentace, nové Hlavní nádraží Vídeň.

Historie

19. století je známo z učebnic jako „Století páry“. V polovině 19. století se v Evropě rozběhla výstavba liberalizované železniční infrastruktury. Liberalizovaná železnice ve svém důsledku dala vzniknout jednotlivých navzájem nepropojených železničních tratí, patřícím různým společnostem, končících z pravidla v koncových neprůjezdných nádraží. Železniční uzle evropských metropolí (Londýně, Paříži, Praha, Moskva…) se do současných dob potýkají s následky politiky na železnici v 19.století. Železniční uzle jsou z pravidla neprůjezdné pro cestující směřující z jednoho konce státu na druhý. Tito cestující jsou nuceny přestupovat na městkou hromadnou dopravu a dopravit se takto na jiné vlakové nádraží…

Neutěšující stav, kdy regionální doprava byla oddělena od dálkové dopravy a vlaky vyjížděly z několika navzájem nepropojených nádraží ve Vídni (Südbahnhof, Westbahnhof Franz Josefs Bahnhof, Simmering aj.), začalo v poloviny 90. let řešit město Vídeň společně s rakouskými spolkovými drahami ÖBB. Výsledkem byl projekt jehož cílem bylo vytvořit nový železniční uzel Vídeň, křižovatku železniční dopravy transevropských os východ – západ, sever – jih a nové průjezdné centrální nádraží v prostoru stanic Südbahnhof a Südtiroler Platz.

V roce 2006 projekt odsouhlasilo městské zastupitelstvo i ÖBB. Projekt byl pojmenován ambiciózně Bahnhof Wien – Europa Mitte (nádraží Vídeň – Evropa střed). Výstavba byla zahájena v roce 2007. Ve prospěch výstavby nového nádraží padla k zemi budova nádraží Südbahnhof, který sloužilo veřejnosti 168 let.

Výstavbě se nevyhnuly ekologické manýry 21. století a komplikace. Je samozřejmostí, že při demolici stávajícího železničního uzle a výstavby nového a následného odvozu sutě a dovozu stavebního materiálu, by bylo město Vídeň vystaveno logistickému problému velké zátěži automobilové infrastruktury v centru města, která je již přetížena bez nákladních automobilů náležejícím stavbě nového uzlu. S kolabující automobilovou dopravou by se zhoršovali životní podmínky obyvatel Vídně. A tak byl vydán rozkaz obsahující povolení použít pouhých pěti nákladních vozidel denně, ostatní materiál museli dopravit železnicí.

Budova Vídeň hlavní nádraží slouží také i jako nákupní zóna, přestupní uzel integrované dopravy a také jako ředitelství ÖBB.

Náklady na nový železniční uzel Vídeň a nové centrální nádraží vyšli na 27,5 miliard korun. Dalo by se říci, že rozsah stavby je srovnatelný s plánováním nového železničního uzle Brno, ale náklady jsou značně nižší.

Pohled z ptačí perspektivy – lokalizace nádraží Südbahnhof vs. nové nádraží Wien Hauptbahnhof

Integrované doprava

Nádraží se nachází asi cca 2,5 km jižně od centra Vídně, náměstí svatého Štěpána, kousek od historických hradeb Vídně 19. století. Nová budova se nachází o cca. 300m jižněji než původní budova nádraží Südbahnhof. Na uvolněném prostranství „Südtiroler Platz“ před novou budovou vznikl přestupní uzel, obsahující velký statní mezinárodní autobusový terminál a linky metra U-Bahn a tramvaje a částečně podzemní městkou železnici S-Bahn. Je k dispozici 630 parkovacích míst pro automobily. Pro poměry v naší České kotlině je stále neobvyklé zařazení parkoviště pro kola B+R (bike and ride) do projektu Wien Hauptbahnhof, s kapacitou 1000 kol.

Uvolněné prostranství

Jak se ukazuje u podobných evropským projektům, neutěšující stav železničních uzlů v koncepci z 19.století blokuje urbanický rozvoj daných měst. Po demolici starého uzle se developerům a urbanistickým plánům města rozvoje města se uvolnilo k volnému využití ohromujících 59 hektarů v centru města. V blízké budoucnosti v okolí nového nádraží vyroste kancelářská čtvrť (Quartier Belvedere) s 20 tisíci pracovními místy a také obytná čtvrť pro 5 tisíc lidí. A nezapomnělo se ani na městkou zeleň, vyroste tu park s rozlohou 8 hektarů. Celá nová ohromná čtvrť bude obsluhována novou infrastrukturou městské hromadné dopravy. Místní pozitivní politika cyklo dopravy se podepsala také ve vybudování infrastruktury cyklostezek (škoda, že v ČR se tak neděje – v Plzni a v Brně by se to velmi hodilo).

Galerie