„Vojenské vlečky v Bystřici“ – tak se v roce sedmdesátého výročí ukončení druhé světové války jmenoval článek, ve kterém byl poprvé podrobněji popsán stav seřaďovacího nádraží a vleček z něj, vedoucí do výcvikového prostoru SS Truppenübungsplatz Böhmen ze železniční stanice Bystřice u Benešova po skončení válečné vřavy.
Historické fotografie tehdejšího stavu, o nichž lze s velkou pravděpodobností říci, že v rámci ministerských pochůzek mohly být pořízeny (neboť to bývalo běžnou praxí), vzhledem k rozsáhlým povodním na území Čech a hlavního města v roce 2002, kdy byla značná část archivních fondů nenávratně poškozena, se asi již nějakou náhodou a s kusem badatelského štěstí nalézt nepodaří (pokud tedy kdy vůbec nějaké vznikly).
Podařilo se však najít plánek kolejiště železniční stanice Bystřice u Benešova z roku 1945, který má s výše uvedeným tématem přímou souvislost a je základem „volného“ pokračování někdejšího článku.
Internační tábor
Na stavbě vleček pracovali především vězni, internovaní v pracovních táborech pro osoby z tzv. smíšených manželství – míšence I. stupně a manžele židovských žen, kteří se odmítli rozvést. Hlavní tábor byl pobočkou koncentračního tábora Flossenbürg a rozkládal se severně od bystřické železniční stanice. Oficiální název tohoto pracovního tábora byl „Sonderlager für jüdische versippte Arier und jüdische Mischlinge auf dem SS-Truppenübungsplatz Böhmen“ a spravoval pobočné tábory v Tvoršovicích a Vrchotových Janovicích.
Zdejším „lágrem“ prošlo mnoho tehdy i později známých osobností, především pak z oblasti kultury a umění – např. operetní zpěvák Jaroslav Pospíšil, spisovatelé Karel Nový (a jeho syn Jan), Ondřej Sekora, herci Oldřich Nový, Miloš Kopecký, František Filipovský, Otakar Brousek st., režisér Ladislav Rychman, sociolog Jiří Musil, malíř Alfred Fuchs, textař Ronald Kraus, ing.Přemek Neumann ad.
Práce na vlečkách a seřaďovacím nádraží řídila firma ing. Billik, Schicho & spol., v samotných Tvoršovicích to pak byla pražská firma Beneš.
Plánované rozšíření stanice
O rozšíření bystřického nádraží (a využití spodní stavby druhé koleje, vystavěné za první republiky) se uvažovalo i po skončení druhé světové války. Stavba druhé koleje v úseku Tábor – Benešov byla dokonce zařazena do návrhu pětiletého investičního programu počínaje rokem 1947.
Už v létě roku 1945 například padla úvaha ze strany místního národního výboru (MNV), zda by nebylo dobré rozestavěné části stanice z dob Protektorátu využít pro plánovaný záměr stavby nových železničních dílen (dalším ze zvažovaných míst pro stavbu dílen byl Benešov). Vzkříšený nápad zdvoukolejnění a tím potřebná územní rezerva pro druhou kolej a rozšíření a přestavbu stanic v tomto úseku tento záměr zhatily. Pro stavbu nových dílen ČSD bylo nakonec vybráno rozsáhlé volné území vpravo trati mezi stanicemi Uhříněves a Hostivař.
V roce 1947 byla sousední stanice Benešov dotčena 42 vlaky denně (4 rychlíky, 18 osobními vlaky a 20 vlaky nákladními). V porovnání s předválečným stavem se jednalo o drobný nárůst (v jízdním řádě 1937/38 zde jezdilo 38 vlaků, v době řepné kampaně 55 vlaků za 24 hodin).V rámci rozšíření bystřické stanice bylo navrženo stanici vlevo trati rozšířit o tři průjezdné dopravní koleje (5.,7. a 9.) a jednu kolej kusou (5a.).
Pro směr Tábor bylo navrženo ostrovní nástupiště s přístupem přechodovou lávkou, což vzhledem k malé frekvenci a jednokolejné trati bylo považováno za dostačující. Zajímavostí je, že zpracovatelem záměru a generelního kolejového plánu z dílny ŘSD byl později dobře známý ing. Cyril Suk.
Projekt dokonce dospěl až do fáze k posouzení z hlediska stavebního a plánu výkupu pozemků, potřebných pro rozšíření stanice. K návrhu rozšíření stanice Bystřice u Benešova formou jednoho nástupiště s přechodovou lávkou byly podány námitky a to právě kvůli záměru stavby druhé koleje (požadavek byl již při přestavbě stanice zřídit i nástupiště pro směr Benešov a podchod). Rovněž byla diskutována nutnost zřízení kusé koleje č. 5a. Projekt však byl nakonec schválen v původně navrženém rozsahu s tím, že na případné vybudování druhého nástupiště musí být vzat zřetel při výkupu pozemků.
K realizaci ovšem již nikdy nedošlo (zřejmě i kvůli politicko-hospodářským změnám po únoru 1948).
Vodní stanice
I po vystavění nové vodárenské stanice ve stanici Votice(-Veselka, dnes Olbramovice) docházelo především v letních měsících k nedostatku vody, proto bylo rozhodnuto zřídit pomocnou vodárenskou stanici v Bystřici u Benešova. Čerpací domek vodárenské stanice systému „Warschau“ byl vystavěn u Semovického rybníku (dodnes se zde nachází jeho ruina), kde bylo umístěno elektrické čerpadlo. Podle staniční kroniky stál mezi 1. a 2. staniční kolejí poblíž pražského zhlaví stanice vodní jeřáb; podle projektu z roku 1945 stál vodní jeřáb též na zhlaví velenickém.
A na závěr perličku z hlubší historie s bystřickou železniční stanicí související:
Restaurace u nádraží
Budovu nádražní restaurace, co zdálky vypadá jako malý zámeček, zná jistě každý. Zda je to hostinec od nepaměti či nikoliv opravdu netuším, budova však má kousek historie, související se železnicí.
V roce 1893 se Jan Šváb, přednosta železniční stanice v Bystřici rozhodl rozšířit svůj dům č.p. 142 a to nástavbou o první patro. Požádal proto Městský úřad tamtéž o povolení ke stavbě.
Na základě stavebního zákona ze dne 8. ledna 1889, §35 bylo proto svoláno místní šetření na 2. června 1893 o druhé hodině odpolední, kterého se mimo stavebníka Jana Švába zúčastnili: Marcel Dusil, stavitel; Hendrych, zástupce státních drah; K.Syllaba, starosta; Jan Šnajdr, stavební znalec; František Jirovský, radní – člen komise; František Kohoutek, – člen komise.
Šetření proběhlo bez námitek a bylo proto vydáno stavební povolení. Drážní úředníci se jednání zúčastnili především proto, že budova byla v ochranném pásmu (požárním obvodu) dráhy.
Vzpomínky na bystřický koncentrák: Jeli jsme na práci, byl to šok (2015)
Sonderlager Bystřice u Benešova – bakalářská práce; Anežka Hošková (2014)
Prameny:
- Národní archiv Praha
- Nesvačily – stránky obce; Sonderlager Bystřice
Dobrý den. Jaký je dnešní stav výpravní budovy a bývalé výpravní (dnes obytné?). Před asi 10ti roky jsem se tam zastavil a stav obou byl tristní. Tedy stav té starší byl podstatně lepší než té „nové“.
Kdo je v současnosti majitelem budov, jsou obě obývané? Mají ty budovy nějakou „jasnější“ budoucnost, nebo spějí do propadliště dějin a jejich místo zaberou sklady nebo něco jiného kde lidi nebudou brblat že bydlí na nádraží a vedle hlavní silnice?
Děkuji za odpověď
Stav obou budov je tristní (obě zůstaly ve správě ČD a.s., tudíž nepřevedeny pod SŽDC s.o.), o punkevních jeskyních ve sklepích budov při deštích (od doby zrušení stanice) by se dal natočit dokumentární film nebo spíše horor. Nová budova arch. Jana Heindla je od roku 2011 památkově chráněná. Město Bystřice projevilo v posledních měsících o výpravní budovu zájem a ve spolupráci s drahami by chtělo někdejší služební prostory využívat.
Více BN deník 6.4.2021:
Plánované změny v Bystřici: parkující auta by měla z centra zmizet k nádraží
Bystřické vlakové nádraží patří mezi ta, která se stala po výstavbě IV. železničního koridoru z Prahy na jih Čech pouhou zastávkou. Památkově chráněná stavba chátrá, radnice tam ale chce znovu vrátit život. Souvisí s tím i záměr přivést páteřní autobusovou linku z Jindřichova Hradce do Prahy.
Bystřický starosta Michal Hodík potvrdil, že autobus by měl do centra města poprvé přijet 10. dubna. Od té doby už neprojede po silnici I/3 pouze se zastávkou, z níž to Bystřičtí mají do centra asi kilometr a půl. „Autobus zajede na náměstí a třídou Dr. E. Beneše pojede po zastávce u nádraží dál na Prahu,“ vysvětlil starosta.
Radnice chce současně vytlačit auta z centra, z náměstí II. odboje. Nové místo by měla najít právě u nádraží. „Typická situace všedního dne vypadá tak, že sem přijedou lidé auty, nechají je tu stát celý den a dál cestují z náměstí autobusem,“ připomněl Hodík.
Město proto koupilo před nádražím pozemek, kde má vzniknout parkoviště P+R. A chystá se od Českých drah koupit další, i když stavba je zatím v nedohlednu. Až v polovině roku bude jasné, jaké programy se šancí na dotaci budou vyhlášeny.
V drážní budově by s přispění kraje mělo vzniknout Muzeum na dobré cestě, odkazující na fenomén císařské železnice. Město už na něj má zpracovanou studii.
(zdroj: https://benesovsky.denik.cz/zpravy_region/v-bystrici-hodlaji-ozivit-prostor-u-nadrazi-a-vyhnat-auta-z-centra-20210401.html)