Rozbíhá se nám stavba Optimalizace traťového úseku Praha-Hostivař – Praha hl.n., II.část, která povede rozlehlým prostorem bývalého seřaďovacího nádraží Praha-Vršovice. Pojďme se podívat, jak se v průběhu let tento prostor měnil.
Ne, nečekejte podrobné fotografie, ty opravdu historické z výstavby seřaďovacího nádraží sice máme, ale jsou připravené do samostatného článku o historii „ranžíru“. My se dnes podíváme na areál shora, prostřednictvím leteckých fotografií. Připravili jsme několik dvojic srovnávacích snímků stejných míst, na nichž je možné sledovat, jak se prostor postupně proměňoval a hlavně sledovat, jak důležitý dopravní uzel v běhu času „ranžír“ byl.
Výřezy sledují trasu od vjezdového kolejiště ze směru od Prahy-Malešic a odbočky Záběhlice, přes spádoviště, do odjezdové části, kde jsou již připravené rozřazené vlakové soupravy do jednotlivých hlavních směrů.
Snímky jsou pořízeny v letech 1945, 1975, 1996 a jsou vždy porovnávány se stavem v roce 2017. Každá série tedy obsahuje tři dvojice srovnávacích snímků (poslední – St. Odjezd jen dvě dvojice).
Návod: Překrytí snímků provedete pohybem středového posuvníku. Na další dvojici snímků přejdete šipkou vpravo pod snímky
Vjezd od Prahy-Malešic a Odb. Záběhlice
Kolejiště vjezdového nádraží, spouštěcí brzdy a Řídící stavědlo
Na snímku z roku 1996 jsou vidět v provozu zádržné brzdy, nikdy nedostavěná technologicko-provozní budova téměř proti Řídícímu (dříve Ústřednímu) stavědlu, spouštěcí brzdy (letní a zimní).
Od Řídícího stavědla a údolní brzdy po část směrových kolejí
Po spuštění jednotlivých vozů nebo skupin vozů spouštěcí brzdou jely vozy samotíží na směrové koleje, kde byly sestavovány do vlaků do jednotlivých směrů. Do skupin směrových kolejí byly vedeny přes údolní brzy (3 skupiny směrových kolejí a každá skupina měla svou údolní brzdu). Údolní brzdy měly za úkol usměrnit rychlost vozu (vozů) tak, aby v závislosti na své hmotnosti dojel na konec „svého“ vlaku určenou rychlostí a nedošlo k poškození ani spouštěného vozu, ani vozů před ním.
Pokračování směrových kolejí
Odjezdová skupina
Po sestavení vlaku na něj z odjezdové skupiny najela lokomotiva a vlak odtáhla do kolejiště Odjezd, kde čekal na odjezd svým směrem.
St. Odjezd, Železný most
V roce 1992 bylo postaveno nové stavědlo Odjezd a do celé odjezdové skupiny bylo nainstalováno nové reléové staniční zabezpečovací zařízení s číslicovou volbou. Kdo tehdy mohl předpokládat, že provoz „ranžíru“ bude utlumován a krátce po roce 2000 bude úplně zastaven.
Na svou dobu moderní SZZ bude potom obsluhovat jen několik zbylých kolejí a v roce 2018 začíná přestavba celého seřaďovacího nádraží a to znamená i konec číslicového SZZ a nástup moderní ESA 33.
Současná přestavba se ovšem netýká jen seřaďovacího nádraží, ale i celého osobního nádraží až k portálům Vinohradských tunelů. V pokračování se budeme i této části Prahy-Vršovic věnovat.
Zdroj snímků: Dvě Prahy
Bral bych ty stare fotky. Jsou nekde k videni? Deda tu mel za valky velky sklad drivi.
My máme fotky z doby výstavby ranžíru, tedy daleko před válkou. Fotografie z války (předpokládám z 2.) se daji dohledat na internetu.
Chtěl jsem tím říci, že vzhledem ke značnému investičnímu rozsahu se „ranžír“ měl modernizovat v několika etapách a začalo se s tím ještě za minulého režimu, kdy byly úplně jiné potřeby a vize do budoucna. Začalo se s Odjezdem (usměrněné odjezdy po převratu už dokončeny nebyly, což je velká škoda), následovat měl Vjezd (se kterým se začalo) a Směrové nádraží. Tabulky uvádí dokončení RZZ na Odjezdu v roce 1995 (koneckonců proč ne, ve Veselí nad Lužnicí byla číslicovka dokončená po 10 letech v roce 1997 a po skončení životnosti po 20 letech vyměněna za ESu).
„Kdo tehdy mohl předpokládat, že provoz „ranžíru“ bude utlumován a krátce po roce 2000 bude úplně zastaven“
Kdokoli s IQ nad hladinou idiocie. V 1992 už muselo být úplně jasné, že řazení ve Vršovicích (nejblbější ranžír s vysokou spotřebou lidské práce) jde do kytek, popř. do Nymburka, ale ČSD jely ze setrvačnosti a podobné úlety měly i jinde.
Aha, a co takhle se zamyslet nad tím, proč se koncem 80.let začal asi modernizovat?Ranžír dojel především na neschopnost a nezájem po roce 1989 a na nové politicko-hospodářské podmínky, ale hlavně na nezájem, kdy se tehdejší mocní stavěli k železnici jako k přežitku 19.století.
Gravitačních seř. nádraží stále velmi dobře funguje ve světě několik. V Praze by ale zaniklo tak či tak, protože se dnes nalézá uprostřed města.