Ačkoliv výkon dopravní služby na stavědlech byl ukončen a konec elektromechanického zabezpečovacího zařízení v železniční stanici Praha-Uhříněves nastal již v dubnu roku 2006, opuštěné stavědlo č. 2 bylo součástí stanice ještě v půli listopadu roku 2025 a to přesto, že začátkem září 2025 byla Správou železnic u firmy Strabag Rail objednána jeho demolice za necelých 620 tisíc korun (bez DPH) s lhůtou dokončení díla do konce října 2025.
Elektromechanika ve stanici byla zřízena kolem roku 1905 v souvislosti se stavbou druhé koleje z Benešova do Prahy a zavedením levostranného provozu. Zařízení s řídícím přístrojem v dopravní kanceláří a dvou závislých stavědlových aparátech se v průběhu desítek let své existence měnilo a vyvíjelo, od sedmdesátých let dvacátého století zde byly páky a drátovody nahrazeny kličkami a elektromotorickými přestavníky. Stavědlo č. 1 se nacházelo v km 170,995 vpravo trati, původní stavědlo č. 2 v km 171,883 vlevo trati (nové pak v km 172,015 rovněž vlevo trati). Obě původní budovy stavědel měly kamenné základy, cihelné zdivo (St. 1 hrázděné), sedlovou střechu pokrytou plechem, konstrukci dřevěnou z fošen a podlahu dřevěnou z prken na sraz. V průběhu času na ně sice byla zavedena elektřina, o slušném hygienickém zázemí si však signalisté mohli nechat jen zdát (v případě „jedničky“ až do ukončení výkonu dopravní služby v roce 2006, v případě „dvojky“ do sedmdesátých let dvacátého století, kdy byl vystavěn jeho nový objekt). V těsném sousedství stavědla č. 1 se pak ještě nacházel bývalý strážní domek č. 126.
Historie překladiště v Uhříněvsi
V roce 1972 bylo rozhodnuto správou Severozápadní dráhy o výstavbě vykládacího areálu pro hlavní město Prahu v Uhříněvsi. Investorem tohoto areálu byl národní podnik Stavoservis Praha.
Důvody výstavby areálu Stavoservis Praha byly následující:
- rušení vleček v Praze a přeřazení jejich kapacity na tento areál,
- výstavba Jižního Města,
- soustředění vykládky i ve stanici na tomto areálu.
Stavební práce na tomto areálu započaly v roce 1973 a prováděl je podnik Dopravní stavby Olomouc, závod Uherské Hradiště. Jelikož výstavbou tohoto výkladiště došlo ke zvýšení dopravní i přepravní vybavenosti stanice, bylo přikročeno k jejímu rozšíření. V rozmezí let 1973 až 1975 byla stanice prodloužena asi o 300 m směrem k Hostivaři a byly přistavěny dvě dopravní koleje č. 5 a 7 a jedna manipulační kolej č. 9. Práce na rozšíření stanice prováděly rovněž Dopravní stavby Olomouc, ale mateřský olomoucký závod. V prostoru stanice byl vystavěn nový železniční most přes novou komunikaci v Roháčově ulici. Podjezd pod tratí a nová komunikace spojující silnici Černokosteleckou s Jižním městem dokončeny a předány do užívání v roce 1977.
Ve stanici bylo zřízeno nové zabezpečovací zařízení a vystavěno nové stavědlo č. 2 na hostivařském zhlaví (původní bylo zbořeno). Tyto práce provedl podnik AŽD (Automatizace železniční dopravy) Kolín. Tento podnik realizoval i elektrické osvětlení výměn, práce s rozšířením rozhlasu v kolejišti a rovněž stavbu automatických závor na třech silničních přejezdech v úseku mezi Říčany a Uhříněvsí.
V novém obvodu stanice bylo rozšířeno i elektrické osvětlení, které provedl podnik ŽS (Železniční stavitelství) Praha.
Podnik Stavby silnic a železnic pak provedl první etapu práce – úpravy nákladiště ve stanici (vyasfaltování prostoru nákladiště). Práce dokončeny do konce února roku 1977.
V roce 1978 pak došlo k dokončovacím pracím – úpravy štěrku mezi novými kolejemi, zapnutí nového zabezpečovacího zařízení v obvodu stavědla č. 1 na říčanském zhlaví, a oplocení nového prostoru stanice směrem ke čtvrti Jezera.
V polovině sedmdesátých let dvacátého století projíždělo uhříněveskou stanicí za čtyřiadvacet hodin průměrně 85 nákladních vlaků, 75 osobních, z toho 10 rychlíků a mezinárodní rychlíky Vindobona. Denně bylo prodáno přes 110 kusů jízdenek včetně přidělených zastávek Praha-Kolovraty a Praha-Horní Měcholupy. Průměrný doběh místních vozů k vykládce a nakládce byl 45 vozů za 24 hodin (v roce 1971 byl náčelníkem uhříněveské stanice Miloš Holík).
Zkušební provoz základna stavební výroby Stavoservisu v Uhříněvsi zahájila 1. listopadu 1977. V roce 1978 bylo na základně zmanipulováno 8232 vozů, o rok později již 17 960 vozů s kusovým i sypkým stavebním materiálem. Na základnu o rozloze 3,5 km² vlakové nákladní soupravy přivážely sypké hmoty z jižních a východních Čech, bytová jádra ze Slovenska, cihly z jižní Moravy, panely z celé oblasti Čech a mnoho dalšího.
V roce 1986 národní podnik Stavoservis, závod dopravy se sídlem v Uhříněvsi, provozoval několik činností:
- činnost dopravní – silniční a železniční dopravu
- činnost opravárenská – opravny
- činnost obchodní – nákup a prodej štěrkopísků
- výroba tepla – centrální výtopna
V tomto roce měl závod celkem 338 pracovníků.
Někteří pracovníci závodu byli za svou pracovní iniciativu a odborářskou práci vyznamenáni. Soudruh Jindřich Severa, vedoucí střediska TOV byl vyznamenán medailí „Vzorný pracovník střediska“. Garážmistrovi s. Oldřichovi Šejnovi byl udělen titul „Vzorný pracovník závodu“ za dlouholetou práci.
U příležitosti oslav MDŽ byla vyznamenána jako vzorná pracovnice s. Zdena Stehlíková. Soudružka Bohumila Zemanová byla vyslána na zahraniční rekreaci do SSSR za obětavou práci v ROH.
Zaměstnanci závodu dopravy a jejich rodinní příslušníci mohou trávit svou dovolenou v rekreačním středisku Jáchymov – Nové Město v Krušných horách k provozování hlavně zimních sportů a turistiky. Letní středisko rekreace bylo umístěno v Koutech na řece Sázavě. Obě rekreační střediska byla na vysoké úrovni vybavenosti jak pro aktivní odpočinek, tak i pro sportovní vyžití.
Za plnění úkolů byl závod dopravy vyhodnocen jako vzorný – nejlepší závod n.p. Stavoservis v prvém i druhém pololetí r. 1986.
V roce 1990 akciová společnost Železniční překladiště Uhříněves zde zaměstnávala 53 zaměstnanců, o rok později se jejich počet snížil na 35.
K 1. lednu 1991 se někdejší podnik zahraničního obchodu (PZO) ČECHOFRACHT přeměňuje v akciovou společnost. Jednou z dceřiných společností ČECHOFRACHTu je i vzkříšený METRANS. Ten byl zapsán do obchodního rejstříku dne 25. července 1991. První historickou zastávkou, místem zrození METRANSu, se právě stal bývalý skladový areál, někdejší zázemí pro stavbu sídliště Jižní Město, které tímto dostalo novou náplň a získalo nový život.
Dne 20. února 1992 odjel z kontejnerového překladiště v Uhříněvsi první ucelený vlak „krabiček“ společnosti METRANS. Jeho prvním cílem byl Hamburg. V roce 1993 začaly z Uhříněvsi jezdit ucelené vlaky též do přístavu Bremerhaven. V roce 1994 byla spuštěna i linka do Rotterdamu. V témže roce firma ČECHOFRACHT areál odkupuje. Ale to je už novodobá kapitola historie překladiště v Uhříněvsi. Historie reaktivované společnosti METRANSu, která v roce 2025 oslavila sedmasedmdesát let své existence.
* Budeme rádi za fotografie i jiné materiály z doby provozu elektromechaniky, přestavby železniční stanice či starší. Předem děkujeme.