Vechtrovny a hradla mezi Heřmaničkami a Benešovem

(Upraveno 5.12.2017 – vložena mapa, úprava popisů fotografií)

Stavba koridoru mezi Voticemi a Benešovem přinese kromě zdvoukolejnění také přeložky trati. Tím přijdeme o pohled na stavby, které ji lemují. Jedněmi z nich jsou takzvané vechtrovny, strážní domky. A také bývalá hradla. V tomto článku si řekneme, jakému účelu sloužily a ve fotogalerii si je zmapujeme od Heřmaniček po Benešov.

Železniční strážní domek je zejména v německých zemích a na území bývalého Rakouska-Uherska malé obydlí strážníka železniční trati stojící v blízkosti kolejí buď v pravidelných rozestupech, nebo u míst, která vyžadovala zvýšený dozor (železniční přejezd, most, tunel, násep, propusť, železniční odbočka, zhlaví železniční stanice atd.). Další užívané pojmenování pro tento typ stavby je drážní domek či v železničářském slangu vechtrovna z německého Bahnwächterhaus.

Strážní domky byly budovány již u prvních koněspřežných železnic, například na linecko-budějovickénebo lánské koněspřežce, jejich zlatou érou však byl rozvoj parostrojních železnic od 40. let 19. století. Stavěly se na hlavních tratích státních či soukromých železničních společností (Severní dráha císaře Ferdinanda, Dráha císaře Františka Josefa, Buštěhradská dráha a jiné), kde se budovaly v pravidelných rozestupech podél celé trati. Často se strážní domky stavěly jeden na dohled druhého (ve vzdálenosti např. do 1 km), tak aby si strážíci mohli opticky předávat zprávu o průjezdu vlaku a pěšími pochůzkami hlídat stav trati. Této počáteční době ovšem vděčíme za fakt, že těchto staveb byly postaveny tisíce. Na tratích místního významu, tzv. lokálkách, budovaných převážně kolem přelomu století, se strážní domky stavěly jen výjimečně ke střežení větších staveb, například u mostů či zastávek.

Strážní domky měly zároveň účel dopravní a obytný. Sloužily jako nájemní služební byt zaměstnance dráhy a jeho rodiny. Zároveň strážník trati, v železničářském slangu vechtr, vykonával v okolí domku strážní službu, která spočívala v povinnosti projít po každém průjezdu vlaku přidělený úsek trati a zkontrolovat technický stav trati. Dozor měl význam i v protipožární ochraně, mohl pomoci včas odhalit vznikající požár polí, lesů či dřevěných staveb od jisker z parních lokomotiv. Služba byla v podstatě nepřetržitá, ovšem vzhledem k původní frekvenci provozu obnášela jen několik pochůzek denně. Domky stojící na vlakových zastávkách a často stavebně spojené s přístřeškem či čekárnou sloužily nejenom k řízení dopravy, ale i například k odbavení cestujících.
Strážní domky byly svého času zajímavým sociálním a podnikatelským projektem. První obyvatelé, kteří vykonávali svou práci jen za malý plat a služební byt, se často rekrutovali z rodin stavebních dělníků pracovavších na stavbě dráhy.

S postupným zaváděním telegrafu a elektrických a mechanických návěstí strážní domky větší část původní funkce ztratily. Postupně došlo také k oddělení obytné a dopravní funkce strážního domku (malé domky nevyhovovaly moderním nárokům na bydlení, zvyšující se frekvence dopravy a pracovně-právní regulace znemožnila nepřetržitou službu). I po této změně se však ze strážních domků i nadále obsluhovaly železniční přejezdy, ovládaly výhybky železničních odboček, udržovala návěstidla, výhybky, drátovody, noční petrolejové osvětlení, sdělovací zařízení a prováděla technická obhlídka stanoveného úseku. Domky k obsluze trati začínaly být vyčleňovány k různým účelům jakohlásky, hradla, stavědla a tzv. T-domky s telegrafním nebo telefonním spojením, nazývané stanoviště strážníka trati.

Některé domky sloužily jako služební byty, avšak protože mnohé z nich nevyhovují moderním hygienickým a dalším požadavkům (například na ochranu před hlukem, pitná voda, elektřina, kanalizace, špatná přístupnost, obtížná ochrana před zloději či vandaly), část jich bez využití zpustla, byla zbourána nebo odprodána či pronajata jiným subjektům například pro rekreaci nebo zájmovou či obchodní činnost. Odlehlost a zvláštnost strážních domků také lákala lidi snažící se o alternativní životní styl, podivíny i kriminální živly. Nemalá část opuštěných strážních domků se stala domovem bezdomovců a lidí na okraji společnosti. Mnohde naopak bývalé strážní domky přežily samotnou dráhu, která je již zrušena, a osamocený udržovaný strážní domek je tak svědkem někdejší dráhy a stává se vítaným pozůstatkem pro železniční archeology.

Stavba a rozdělení

Pro některé železniční společnosti je typická stavba přízemních či patrových strážních domků, ovšem vždy alespoň částečně podsklepených a s půdním prostorem pod sedlovou střechou. Najdeme i dvojdomky stavebně rozdělené a obývané dvěma rodinami zároveň. Bavorská společnost východní dráhy (Ostbahngesellschaft) stavěla dokonce menší strážní domky pro svobodné strážníky trati a větší pro ženaté. Typická je velká jednoduchost stavebního řešení a skromnost tohoto obydlí, motivovaná jistě i ekonomicky. Typický byt strážního domku má jen jednu velkou a jednu menší místnost.

Velká místnost sloužila celé rodině k bydlení a zároveň k výkonu služby, typická jsou tedy velká okna kvůli dobrému rozhledu na trať, zlepšenému třeba i oknem ve vnitřní příčce. Na stranu mimo koleje často okna úplně chybí. Hlavní místnost bývala umístěna v úrovni kolejí nebo výše, strážní domky stojící při náspech byly proto kvůli dobrému rozhledu i vícepatrové nebo věžové.

Menší místnost sloužila jako předsíň, přes kterou se procházelo dále do velké místnosti, po schodech dolů do sklepa či nahoru na půdu a často zde bývala i kuchyně.

Sklep byl důležitý pro uchování potravinových zásob na zimu, půda pro uskladnění sena a slámy pro hospodářská zvířata.

Střecha domku byla kryta pálenými taškami, břidlicíči plechem, jen výjimečně šindelem a nikdy došky kvůli riziku požáru od projíždějících lokomotiv. Často, zvláště v horských úsecích, se střešní krytinou kryla i návětrná strana domku.

Na vnější fasádě na místě dobře viditelném z trati bylo umístěno identifikační číslo strážního domku, případně písmeno T (telegram / telefon).

Život ve strážním domku byl často podmíněn odlehlostí od ostatní zástavby podobně jako u hájoven a samot. Důležité bylo vybudování studny a přístřešku pro domácí zvířata, dřevníku a zahrady pro pěstování zeleniny a ovoce, protože samozásobitelství bylo v té době obvyklé a obyvatelé strážního domku si mohli základní potraviny obstarávat jinde v některých případech jen zřídka. Inženýrské sítě tehdy neexistovaly, zřízen byl jen suchý záchod a z výdobytků techniky jen drážní telefon k výkonu služby či zvonková návěst čili hekafon neboli „číňan“ , oznamující průjezd vlaku. Do některých domků byl zaveden elektrický proud z blízkých sídel, ale část je dodnes zcela ostrovním systémem (s elektrocentrálou, jinde nabíjenými a dováženými akumulátorovými bateriem i větrnou elektrárnou či solárními panely) nebo zcela bez elektřiny.

Zdroj: WIKIPEDIA

Vechtrovny a hradla mezi Heřmaničkami a Benešovem u Prahy (trať 220)

Úvodní text a fotogalerie  vznikly na popud Simby, který také dodal velké množství fotografií.

Mapování začíná u Heřmaniček domkem č.80 a končí v Benešově u Prahy. Měl jsem k dispozici pouze dva záchytné body v číslování: Pravděpodobné číslo 80 u Heřmaniček a jistou 97 Hr.Jírovice. Mezi tím temno. Obyvatelka domku v Nazdicích mi potvrdila, že oni mají 82. Vzal jsem si na pomoc mapy III.vojenského mapování Františko-josefské z roku 1877-1880 a začal tápat. A dopídil jsem se toho, že u Votic, v místech dnešní provozní plochy lomu, byl vechtr, další byl v Olbramovicích a v Černém lese u Benešova. Ostatní ještě stojí, jejich stav je různý, jak se můžete sami přesvědčit na fotkách.

Další problém nastal, když mi nakonec jedno číslo chybělo. U Zahradnic je 88, v Tomicích 90. Nakonec jsem našel starý plán polohy tratě a na něm jsem objevil ještě v roce 1973 stojící Hr.XVI a přejezd. Hradlo bylo kousek od mostu u tomického vjezdu, takže bych zde vechtr čekal. Na vojenské mapě ovšem není. Byl, nebyl? Měl by být, u každého mostu přece byl. Takže tím se vysvětlilo to chybějící číslo.

Další, který se nedochoval, stál v Bystřici pod nesvačilským mostem. Ten ještě pamatuju na počátku 80.let (20.století, samozřejmě), stál těsně u kolejí, na jaře všude kolem i v kolejích, kvetly fialky. Začala se stavět přeložka silnice I/3 a kamenný most (původně přejezd) byl nahrazen novým mostem, domek zbořen, protože přišla elektrifikace…

Článek ani fotogalerie si neklade za cíl být naučnou literaturou. Prostě fakta, která jsem nějak získal, částečně si odvodil. Cenným zdrojem informací je Simba a jeho pátrání v archivech.

Heřmaničky – Votice

WH - Heřmaničky - Votice

Votice – Olbramovice

Wh - Votice - Olbramovice

Olbramovice – Bystřice u Benešova

Wh - Olbramovice - Bystřice-1

Bystřice u Benešova – Benešov u Prahy

Interaktivní mapa strážních domků a hradel