Budování moderní železnice na území metropole pokračuje, Správa železnic hledá projektanta stavby nového tříkolejného mostu na Výtoni. Jedná se o další klíčový krok pro zajištění bezpečné a kapacitní železnice nejen na území hlavního města Prahy, ale i na páteřní trati směrem na Německo, na níž přemostění leží. Práce by měly probíhat v letech 2027 až 2029, předpokládané celkové náklady stavby dosahují 3,4 miliardy korun.
Most na Výtoni je součástí frekventovaného železničního spojení hlavního a smíchovského nádraží. Důležitou roli hraje jak v pražské příměstské dopravě, tak i pro dálkové vlaky mířící po koridoru na západ Čech. V současnosti je na mostě výrazně snížená traťová rychlost, kvůli snížení nosnosti po něm není možný současný průjezd více vlaků.
Samotné vybudování tříkolejného mostu přinese nejen zvýšení jeho kapacity, ale také opětovné zavedení traťové rychlosti 60 km/h. Obyvatelé z okolí pak ocení nižší vibrace a hluk z železničního provozu. Pro chodce vznikne další bezbariérové přemostění Vltavy, současně dojde k propojení hned několika cyklotras napříč Prahou.
Kvalitativní zlepšení pro cestující přinese nová zastávka Praha-Výtoň, ve které bude přímý přestup na tramvaje. Budou ji obsluhovat nejen vlaky na stávajících trasách, ale také na plánované lince ze Smíchova přes Vršovice do Běchovic.
Správa železnic musí v souvislosti s dalším osudem mostu na Výtoni jednat s péčí řádného hospodáře. Proto pokračuje v přípravě projektu. Zároveň však nadále řeší otázku památkové ochrany mostu. Proto se už uskutečnilo setkání se zástupci Centra kulturního dědictví UNESCO a jejich technické složky ICOMOS International. Tím Správa železnic otevřela vzájemný dialog, jehož součástí bude i návštěva zástupců UNESCO v Praze.
Zároveň se v letošním roce celý záměr podrobí mezinárodně uznávanému posouzení vlivu na kulturní dědictví, Heritage Impact Assessments (HIA). Správa železnic bude vůbec první organizací v České republice, která se do tohoto procesu pustí. Výsledkem bude klíčový dokument i z pohledu UNESCO.
Ve spolupráci s pražským magistrátem také finišuje výběr lokality pro umístění původní mostní konstrukce. Rozhodnutí by mělo padnout v nejbližší době.
Ani aktuálních 21.216 podpisů pod peticí, aby se původní most neboural, Správu železnic nezastavilo před přípravami stavby mostu nového. Řečí státu ústy ministra dopravy Kupky v prosinci 2023 tak bylo všem řečeno, že zákon o památkové péči v této zemi je jen cár papíru. Byl sice dán příslib přemístění původní konstrukce mostu přes Vltavu z roku 1901 do Modřan, ovšem absolutně bez jakékoliv zmínky o tom, kdo tam pro tuto památkově chráněnou konstrukci vystaví novou spodní stavbu a kdo ji, byť pro jiné účely, samozřejmě opraví a pochopitelně to nejdůležitější, kdo to vše a hlavně z čeho zainvestuje. Slibem nezarmoutíš. A jak takové sliby dost často končí, jsme už mnohokrát viděli (a tím nejsou myšleny jen podrazy současné vlády na občanech, neřku-li na vlastních voličích). Odpůrci (tohle negativní slovo absolutně nesnáším), či spíše zachránci kulturně-technického dědictví našich předků sice „boj“ zatím nevzdali, ale pokud si tu mohu dovolit svůj osobní názor, měli by se nyní spíše zaměřit na ono kompromisní řešení popsané výše a zajistit, aby se původní most neválel roky kdesi v Modřanech na louce. To neznamená, že bych rád neuvítal nějaký obrat – jen už v něj osobně příliš nevěřím.
Stav stávajícího mostu je nedobrý a jak bylo mnohokráte řečeno, opravitelný je a právě údržba a průběžné opravy bylo to, co se od vyhlášení celého soumostí pod Vyšehradem v prosinci 2004, neprovádělo (o předchozím období nemluvě). Rekonstrukcí prošly pouze obě lávky pro pěší (v majetku hl.m. Prahy), příslib Správy železnic městu opravit hlavní mostní konstrukci je zapomenut a investiční prostředky za „projekt“ rekonstrukce mostu, vypracovaný SUDOPem a zejména za rekonstrukci lávek, spláchnuty v kanále.
- Webové stránky občanského sdružení Nebourat
- Webové stránky Správy železnic
- Blog Tomáše Vícha
- Kulturní monitor Jana Paula
Nelze chránit něco co nevyhovuje (v dopravní infrastruktuře) současným potřebam, i kdyby to bylo z nového materiálu.
Vyhlašovat tento most na konci životnosti za památku je poněkud absurdní.
Údržba v minulosti byla úměrná předpokládané životnosti mostu, nikdo nepředpokládal, že do včasné výměny hodí památkáři vidle, vyhlašovat památkou ho nemuseli.
Opravu do použitelného stavu by si měli zaplatit památkáři, když o takovém nerozumu rozhodli a trvají na něm. Jestli se k nim přidá Praha tak asi z logiky, že chce mít alespoń nějaký most v uvažovaném místě v Modřanech.
Ano. Ten most měl, stejně jako další mosty, danou nějakou životnost. Ta životnost je je již překonaná, nevím tedy, co odpůrci bourání chtějí. Celé to je nesmyslná šaškárna. Nikdo přece nemůže chtít, aby ten most sloužil svému účelu donekonečna. To není Cheopsova pyramida, tady jezdí těžké vlaky, v nich lidé.
Tohle nemá jiné řešení, než konstrukci mostu nahradit novou, podobnou té původní. Návrhy tady jsou. Není možné ten most jen proto, že má nějakou nesmyslnou památkovou ochranu tady nechat prostě stát a vedle postavit most nový. Ani by to vedle stávajícího nikdo nepovolil, neboť panoráma. A kde vedle? K tomu mostu kupodivu musí vést koleje. A v Praze to prostě jinde nejde, ani o 50 metrů vedle to nejde.
Jak říkám, zbytečná šaškárna, stojí to obrovské peníze, za chvíli po něm vlaky nebudou smět jezdit vůbec, ale máme panoramata
Přesun stávajícího mostu z Výtoně do Modřan či Chuchle má stát kolem 400 mil. korun bez DPH, další náklady si nepochybně vyžádá stavba nové spodní stavby a opravy pro nový účel. V reálu se tedy neušetří nic (oprava památky vs. stavba mostu nového), budou-li tyto náklady součástí projektu stavby mostu nového (což by rozhodně být měly).
Jak dalece (ač neželezniční) za hranicí životnosti jsou třeba ikonické mosty v San Franciscu nebo New Yorku? (jisté je jen to, že v české péči by už dávno nebyly).
Peníze na přesun by měli jít z chlívečku památkářů (taky jsou to bohužel veřejné peníze). Praha asi taky přispěje, ale pražené by měli své zastupitele hnát k odpovědnosti za vyhazování peněz.