Výstavba Pražského okruhu si vyžádá přeložku trati u Říčan; historie úseku

Ředitelství silnic a dálnic 16. prosince 2024 slavnostně zahájilo dostavbu úseku Pražského okruhu z Běchovic k dálnici D1 u Modletic. Projekt za 9,8 miliardy korun bez DPH realizuje sdružení firem Eurovia CZ, Stavby mostů, Porr a Porr Bau. Stavba potrvá 36 měsíců, nový úsek se otevře v roce 2027.

Úsek měřící 12,6 km zahrnuje dva tunely, čtyři mimoúrovňové křižovatky, 19 mostů, dvě lávky a 7,8 km protihlukových stěn. Šestipruhová trasa propojí D1, D11 a D8, čímž by měla odklonit kamionovou dopravu z metropole a ulevit přetíženým silnicím.

Slavnostního poklepání na základní kámen se zúčastnili premiér Petr Fiala, ministr dopravy Martin Kupka, generální ředitel ŘSD Radek Mátl, hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková, starosta Říčany David Michalička a další hosté.

Poslední zásadní krok v přípravě nastal i v případě stavby “I/12 Běchovice – Úvaly”.

Magistrát hlavního města Prahy vydal 15. května 2025 stavební povolení. Stavební řízení vedl úřední odbor od konce letošního února. Na stavbě délky 12,6 km probíhá archeologický výzkum a dokončuje se majetkoprávní příprava. Zároveň probíhá podepisování smlouvy se zhotovitelem, kterým je spol. Skanska a.s. za cenu 3,780 mld. Kč (bez DPH). Přeložka stávající silnice na Český Brod a Kolín bude přímo navazovat na pražskou Štěrboholskou radiálu, a to prostřednictvím velké mimoúrovňové křižovatky (MÚK) Dubeč. Přes ní bude napojena na již budovanou část Pražského okruhu Běchovice – D1 (úsek 511). Přeložka I/12 bude vybudována jako směrově rozdělená čtyřpruhová komunikace v návrhové kategorii S 24,5/110.

První zmíněná silniční stavba si vyžádá, kvůli výstavbě tunelu „Říčany“ (dříve „Na Vysoké“), dočasné přeložení trati Benešov u Prahy – Praha v úseku Říčany – Praha-Kolovraty. Na té se už pracuje.

Dočasná přeložka vzniká na vnitřní straně stávajícího levostranného oblouku v traťovém kilometru 166,664 až 167,033. Provizorní přeložka je vynucena umístěním stavební jámy se záporovým pažením vybudované při výstavbě již výše zmíněného tunelu. Přeložka délky 369 m vzniká po levé straně trati a bude tvořena přisypávkou ke stávajícímu nízkému náspu. Projektovaná traťová rychlost 60 km/hod na provizorní přeložce je určena geometrickými parametry navržených kolejí, jezdit se však po ní bude pouze rychlostí 50km/h, v době prací v bezprostřední blízkosti dokonce po jedné z kolejí jen 30 km/h. Směrové poměry provizorního stavu bude tvořit dvojice levostranných oblouků s přechodnicemi. V souvislosti s dočasnou přeložkou budou provizorně prodlouženy propustek v km 166,780 a klenbová propust v km 166,930.

V tělese železničního spodku stávajících kolejí budou provedeny zemní práce pro výstavbu nového silničního tunelu „Říčany“, které jsou součástí podzemních tunelových objektů, konkrétně stavebního objektu „Tunel Říčany – stavební jáma“. Tento objekt zahrnuje stavební jámu pro hloubený tunel v rozsahu budoucích definitivních portálů tunelu Říčany. Hloubený tunel bude vybudován v otevřené stavební jámě pro obě tunelové trouby.

Stavební jáma pro zárubní zdi jižního portálu a hloubený tunel mezi staničeními km 72,785 až km 72,880 bude s ohledem na křížení stavební jámy železniční tratí Benešov u Prahy – Praha hl. n. a z důvodu zmenšení záboru na přilehlých pozemcích řešena jako pažená hloubky až 8,5 m. Půdorysná délka dna stavební jámy bude cca 94 m a minimální šířka cca 64,0 m.

Podél železniční tratě bude stavební jáma zajištěna kotvenou pilotovou stěnou S2 a podél hlavní trasy dálnice D0 – úseku 511, na obou stranách kotvenou záporovou stěnou, z toho stěna S1 bude na levé straně (východ) a stěna S3 na pravé straně (západ). Na jižní straně bude stavební jáma navazovat na svahovaný výkop pro hlavní trasu dálnice D0 – úsek 511.

Po dostavbě vnitřní nosné konstrukce tunelu Říčany a převedení železniční dopravy zpět do původní (stávající) stopy bude přisypané zemní těleso provizorní přeložky odtěženo.
Přisypávka z kamenité sypaniny bude dále použita při stavbě silniční části této stavby, např. do podkladních vrstev a podloží vozovky. Po odtěžení přisypávky a převedení dopravy bude dostavěn kompletní jižní portál tunelu Říčany opět za pomocí pilotových stěn se záporovým pažením, které budou kotveny zrcadlově obráceně. Provizorní pilotová pažící stěna bude v místě tunelu demontována.

Přeložka trati Benešov u Prahy – Praha v úseku Říčany – Praha-Kolovraty; km 166,664 – 167,033:

Rozvinutý pohled na portál tunelu „Říčany“ pod tratí:

Fotogalerie:

Úsek Říčany - Uhříněves: staveniště přeložky trati 15.6.2025

Historie místa

mezi železničními stanicemi Říčany (km 164,635) a Praha-Uhříněves (km 171,422):

V daném úseku bylo v průběhu času několik strážních domků a dvě hradlová stanoviště (a samozřejmě stavědla ve stanicích – ta však v níže uvedené tabulce uvedena nejsou).

(Obr.: Trojznaková mechanická předvěst žst. Říčany (ve směru od Prahy), ovládaná ze St. 2. Kromě základních návěstí „Výstraha“ a „Volno“ mohla ještě ukazovat návěst „Pomalu“. Při této návěsti svislé přídavné rameno zaujalo šikmou polohu (za tmy bylo doplněno žlutým a zeleným světlem). Vjezdové návěstidlo pak bylo v poloze „Vjezd odbočkou“. V pozadí již zbořený strážní domek č. 123).

Fotogalerie:

Úsek Říčany - Uhříněves: strážní domky č. 122 - 125

Úsek Říčany - Uhříněves: hradlová (bloková) stanoviště

Zastávka Praha-Kolovraty

V Kolovratech, tak jako jinde, v 19. století žili různorodí vesničtí řemeslníci a rovněž zaměstnanci dráhy, která procházela obcí a byla v provozu od roku 1871. Žilo zde již i několik lidí, kteří pracovali v tehdy ještě samostatných Strašnicích nebo v Hostivaři. Jejich počet se zvýšil po roce 1920, kdy byla v obci zřízena zastávka vlaků.

Koncem léta 1920 započaly práce na její stavbě. Její zřízení si musela zafinancovat obec, jak bývalo v té době dobrým zvykem. Většina obyvatel dobrovolně odpracovala na její výstavbě dva až tři dny. Dnes rovněž něco nemyslitelného.

Zastávka byla uvedena do provozu 20. listopadu 1920, kdy zde zastavil první vlak. Tehdy také byly zasazeny lípy a vystavěna čekárna s pokladnou u traťové koleje na Prahu – od vystavění druhé koleje mezi Benešovem a Vršovicemi v letech 1903 až 1905 probíhal na zdejší trati levostranný provoz a to až do změny v roce 1948.

V rámci lepšího zabezpečení a zrychlení provozu vznikla na začátku 20. století mezi stanicemi Říčany a Uhříněves dvě bloková (hradlová) stanoviště, v pozdější době známá jako Na Výšinách a Kolovraty-Rybník. Až do roku 1959 měly podobu plechového domku, v tomto roce byly vystavěny nové zděné objekty, které zde vydržely až do ukončení výkonu dopravní služby. Hradlo Na Výšinách skončilo svou činnost v roce 1994, Kolovraty-Rybník až s modernizací tratě v roce 2008.

Byl to právě výše popsaný přechod z levostranného na pravostranný provoz, který si vynutil výstavbu nového objektu čekárny s pokladnou. Ta byla zahájena v roce 1957 podle projektu Karla Zouly z Kolovrat. Finanční náklady na výstavbu činily necelých 175 tisíc korun československých. Kolaudace budovy proběhla 6. února 1958. Obě budovy byly zbořeny při modernizaci tratě, neboť obec neměla zájem je spravovat.

V letech 1969 až 1971 probíhala elektrifikace trati z Benešova do Prahy. V rámci předelektrizačních úprav bylo rozhodnuto o zrušení dvou kamenných mostů – na Parkáně, kde byla nově zřízena lávka pro pěší, a na Skále, po němž vedla silnice z Kolovrat do Uhříněvsi. Stržení mostu na Skále se zapsalo černým písmem do historie.
Náhle zřícená klenba zasypala jednoho pracujícího vojáka železničního vojska, který na následky těžkých zranění na místě zemřel. Druhému vojínovi padající most rozdrtil pravou ruku. Událost se stala jen pár minut po průjezdu rychlíku Vindobona, mířícího z Vídně do Prahy.

30. května 1971 začal na trati provoz v elektrické trakci, ale parní i motorové lokomotivy zde bylo možno spatřit ještě řadu let po jejím spuštění.

Dne 5. září 2005 byla zahájena první stavba „Optimalizace trati Praha-Hostivař – Strančice“, konkrétně mezi stanicemi Praha-Hostivař a Praha-Uhříněves. Zhotovitelem stavby bylo Sdružení SWMV (firem Stavby silnic a železnic – SSŽ, Leonhard Weiss, Metrostav a Viamont DSP).

To je ovšem už poměrně nová kapitola dějin a o té zase někdy příště. I historii kolovratské zastávky si podrobněji probereme v samostatném článku.

Krajina (a klid) v okolí se navíc změní nejen v souvislosti s aktuální výstavbou pražského okruhu, ale v horizontu dvaceti až pětadvaceti let zřejmě i se stavbou nové trati z Prahy do Bystřice u Benešova.

Dálnice D0 – úsek 511 Běchovice – dálnice D1; informační leták 2025:

Dálnice D0 – úsek 511 Běchovice – dálnice D1; vizualizace 2023:

Dálnice D0 – úsek 511 Běchovice – dálnice D1; dokumentace stavby 03/2025:

Silnice I/12 Běchovice – Úvaly; informační leták 2025:

Silnice I/12 Běchovice – Úvaly; vizualizace 2021: