Výtoňský most projde rekonstrukcí

Historický železniční most na pražské Výtoni bude kompletně zrekonstruován a zachován na svém původním místě. Rozhodnutí ministra dopravy Martina Kupky bylo učiněno na základě odborného posudku HIA (Heritage Impact Assessment) a dalších doporučení památkových institucí, včetně Národního památkového ústavu. Správa železnic plánuje do tří let původní Výtoňský most z roku 1901 snést a přemístit na vhodné místo, kde bude důkladně opraven. Pod pražským Vyšehradem zároveň vybuduje mostní provizorium, které umožní zachovat železniční dopravu.

„Podle závěrů posudku dopadu plánované rekonstrukce Výtoňského železničního mostu na kulturní dědictví (HIA) by přesun původní nýtované příhradové konstrukce znamenal nevratnou ztrátu významného kulturního prvku. Závěrem posudek doporučuje zachovat a opravit most na původním místě a doplnit jej o nový plochý most pro zvýšení kapacity. Technické řešení třetí koleje bude předmětem architektonické soutěže, kterou Správa železnic vypíše,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

HIA navrhuje také přepracování stanice Výtoň a důslednou koordinaci s dalšími projekty na obou březích Vltavy. Klíčovým prvkem budoucího plánování má být participativní přístup, který zapojí odborníky, veřejnost i instituce s cílem nalézt řešení, které spojí dopravní potřeby s ochranou kulturního dědictví.

„Bez ohledu na zvolenou variantu obnovy Výtoňského mostu bude nutné stávající mostní konstrukci snést a zároveň po dobu stavebních prací zachovat železniční dopravu. Z toho důvodu počítáme s vybudováním mostního provizoria, které by omezený rozsah dopravy zajistilo,“ říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Už v současné době jsou přitom vlaky na Výtoňském mostě provozovány maximální rychlostí 20 km/h a využít lze vždy jen jedna kolej, přeložka na mostní provizorium by tedy neměla přinášet větší dopravní omezení nad rámec těch současných.

Instalace provizoria se předpokládá v roce 2028 v souběhu s výlukami navazujících staveb. Předcházet tomu musí vymístění inženýrských sítí mimo most, což Správa železnic předpokládá v roce 2027. Na plánu přeložek nyní pracuje projekční tým, který vzešel z výběrového řízení.

„Lokalitu pro uložení původní konstrukce budeme vyhledávat společně s hlavním městem. Musí být taková, aby se do ní dalo i s konstrukcí dostat, aby v ní byl pracovní prostor a nestálo to mnoho peněz za pronájem,“ dodává Svoboda.

Správa železnic má již vytipovanou lokalitu na pozemcích Povodí Vltavy, kde je v současnosti zařízení staveniště pro Dvorecký most, konkrétně pod Modřanským jezem. Tato lokalita splňuje vše potřebné, ale Správa železnic projedná ještě alternativní možnosti.

Historický kontext nýtované konstrukce železničního mostu pod Vyšehradem

Železniční most na Výtoni z roku 1901 je klíčovou součástí pražské dopravní infrastruktury, ale kvůli špatnému technickému stavu a únavovým trhlinám dosahuje konce své životnosti. Původní návrh inženýrů z přelomu 19. a 20. století počítal s tím, že poprvé zhruba po třiceti a podruhé zhruba po šedesáti letech projde most zásadní opravou, spočívající zejména v obnově protikorozního nátěru. Poté se měla konstrukce nechat dožít; od počátku se počítalo s její výměnou přibližně po 90 letech existence. Nyní most slouží už 124. rokem.

Životnost teoreticky mohla prodloužit celková rekonstrukce, k té ale bohužel v době komunismu nedošlo a most v roce 2008 dostala Správa železnic již v neopravitelném stavu. Hned v témže roce správci kolejí například vyměnili část mostnic (pražců), a pak je všechny vyměnili ještě jednou v letech 2020 a 2021, čistili také dolní část mostu. To však jsou údržbové práce, které životnost konstrukce zásadně neprodloužily.

Prezentace: Železniční most pod Vyšehradem

Mosty nikoho: skrytá hrozba české infrastruktury

Hostem podcastu časopisu Silnice Železnice byl prof. Ing. Pavel Ryjáček, Ph.D.,  přední mostař a vedoucí katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT.

• Jaký je skutečný stav mostů v Česku?
• Proč hrozí, že tisíce „mostů nikoho“ bez jasného vlastníka se stanou časovanou bombou?
• Co ukazují spory o pražské mosty – Libeňský a zejména železniční most na Výtoni?
• Jaké konstrukce patří k nejzajímavějším a jaké mosty obdivuje sám profesor Ryjáček?

Dozvíte se, co mosty ničí, jak dlouho by měly vydržet, proč jsou zároveň technickým i kulturním dědictvím – a proč jejich budoucnost závisí nejen na inženýrech, ale i na politicích a celé společnosti. Mosty nejsou jen stavby. Jsou to symboly doby, dialog mezi architekty a inženýry – a zároveň tiché svědectví o tom, jak (ne)pečujeme o naši infrastrukturu.