Senohraby – Strančice jednokolejně

Editace 23.11.2006: opatření, popisovaná v tomto článku byla ukončena současně s ukončením výluky 2.TK, tj. 21.11.2006 navečer.

Od čtvrtka 9.listopadu je mezi stanicemi Senohraby –  Strančice nepřetržitě vyloučena 2.traťová kolej. Aby byla zajištěna bezpečnost vlakové dopravy, je v Senohrabech upraveno zabezpečovací zařízení a zavedena pomalá jízda 40km/h přes celou stanici.

Senohraby řídící přístroj Senohraby leží na dvoukolejné trati s pravostranným provozem. Ve stanici je elektromechanické zabezpečovací zařízení. Za normálních okolností vlaky projíždějící od Čerčan do Strančic přijedou po 2.traťové koleji a pokračují dál opět po druhé traťové koleji. Tato kolej je ovšem mezi Senohraby a Strančicemi vyloučena a je zapotřebí, aby měl výpravčí jistotu, že signalista na St.2 opravdu postavil vlakovou cestu ze zamýšlené staniční koleje na 1.traťovou kolej (na nesprávnou kolej). Za normální obsluhy výpravčí nastaví na řídícím přístroji posuvný knoflík na kolej, z níž bude odjíždět, přeloží směrový závěrník, stlačí dvojité tlačítko návěstního hradla a počátečního traťového hradla. Pomocí induktoru si oba hradlové závěry uzavře a poté tlačítkem „vyhodí“ signalistovi St.2 číslo koleje na jeho kolejovém číselníku.

Signalista přestaví výhybky do požadovaného směru, přeloží kolejový závěrník, uzavře závěr výměn (tím výpravčímu oznámí, že výměny jsou přestaveny správně ze zamýšlené koleje) a přeloží návěstní kličku pro odjezd. Tím se rozsvítí návěstidlo z té koleje, ze které výpravčí zamýšlel odjet, a výpravčí má kontrolu bez jakéhokoliv dotazování, že je vše v pořádku.

A teď nastala situace, že je potřeba odjet na traťovou kolej, na kterou se za normálních okolností nejezdí (vlastně do protisměru). Protože na trati je jednosměrný hradlový poloautoblok, tak na nesprávnou kolej lze odjet pouze zvláštní obsluhou. Ta spočívá v tom, že výpravčí postaví jakoby vjezd ze správné koleje, ale vlak jede opačným směrem. Jenže pokud potřebuje výpravčí postavit průjezd ze správné traťové koleje na nesprávnou tr. kolej, tak to nejde, jelikož by musel postavit protisměrné vjezdy na stejnou staniční kolej, což elektromechanika samozřejmě nedovoluje (kvůli mechanickým závislostem v řídicím přístroji). Jsou dvě možná řešení:

1. postaví nejprve vjezd ze správné a po vjezdu vlaku a zrušení vjezdové vlak. cesty teprve postaví odjezd na nesprávnou traťovou kolej (to má nevýhodu, že projíždějící vlak pravděpodobně zastaví, nebo musí snížit rychlost na minimum, než výpravčí stihne zrušit vjezd a postavit odjezd na nesprávnou tr. kolej). Aby se odstranila tato nevýhoda, je tady druhé řešení:

2. návěstní technik zapojí kolíčkový zapojovač, který výpravčímu umožňuje postavit průjezd ze správné koleje na nesprávnou.

Kolíčkový zapojovačJe to jednoduché zařízení, kterým se obchází mechanická závislost v směrového závěrníku řídicího přístroje na vjezdovém návěstním hradle a zároveň náhradním způsobem zapíná el. zvonkový obvod, kterým dává výpravčí signalistovi výzvu k obsluze. Výpravčí tak může stavět vlakové cesty, aniž by uvolnil návěstní hradlo. Toto však způsobuje, že závěr výměn vlakové cesty je nezávislý na jízdě vlaku a výpravčí jej může (i když nesmí) kdykoli uvolnit. Proto musí být mezi dopravní kanceláří a stavědlem zavedeno „Telefonické hlášení o provedení přípravy vlakové cesty“ a snížena rychlost vlaků přes inkriminované zhlaví na 40 km/h.

Výpravčí na kolíčkovém zapojovači umístí propojku do zdířek s číslem, které odpovídá číslu koleje ze které chce odjíždět. Signalistovi na St.2 tuto kolej opět oznámí „vyhozením“ čísla na kolejovém číselníku. Signalista po přípravě vlakové cesty zavře závěr výměn, a tím má výpravčí jistotu, že je cesta postavená ze zamýšlené koleje. Ale tím to končí. Nelze rozsvítit volnoznak na návěstidle.

Senohraby-zhlaví St.2A Senohraby mají ještě jednu smůlu: ani pro jeden odjezdový směr nejsou návěstidla vybavena světelnou přivolávací návěstí. To znamená, že zastavující vlaky jsou zpravovány rozkazem, že odjíždí na ruční přivolávací návěst, nebo proti návěsti Stůj, strojvedoucí vlaků projíždějících výpravčí zpravidla o této skutečnosti vyrozumí vysílačkou.

Samozřejmě mezi stanicemi Senohraby – Strančice je zavedeno telefonické dorozumívání a protože jde vlastně o jednokolejnou trať, tak včetně nabídky a přijetí vlaku. Mezi výpravčím a signalistou je navíc zavedeno telefonické hlášení o přípravě vlakových cest.

Upamatovací pomůcky výpravčíhoTato opatření jsou nutná pro bezpečnou jízdu vlaků za této situace. Navíc je v celé stanici zavedena pomalá jízda 40km/h. Pro všechny zúčastněné zaměstnance to znamená zvýšenou pozornost při přípravě vlakových cest, pro výpravčí ještě další práci. S postupem výstavby 4.koridoru budou takovéto situace na denním pořádku ve všech stanicích, jejichž zabezpečovací zařízení není přizpůsobeno pro odjezdy vlaků na nesprávnou kolej. Staniční zaměstnanci ve stanicích, kde toto mají již zdárně za sebou, vědí, co tyto mimořádnosti obnášejí.