Vyjádření památkářů k železničnímu mostu na pražské Výtoni

Parní lokomotiva 498.112 "Albatros" v čele "Západního expresu" přejíždí železniční most přes Vltavu v Praze (zdroj: Železničář č. 3/1983; kolorováno)

Národní památkový ústav (NPÚ), územní odborné pracoviště v Praze, reagoval na zveřejnění závěrů technického kolokvia svolaného ministrem dopravy k železničnímu mostu mezi Výtoní a Smíchovem.

Vítězný návrh na řešení ztrojkolejnění trati přes Vltavu v místě stávajícího železničního soumostí pěti mostů pod Vyšehradem, vzešlý ze soutěžního dialogu pořádaného Správou železnic (SŽ), vyvolal u odborné i širší veřejnosti vlnu kritiky, objevila se i petice za zachování historického mostu. Ministr dopravy Martin Kupka vyzval SŽ k maximálně transparentní komunikaci záměru s veřejností, samosprávami a zainteresovanými institucemi a inicioval svolání technického kolokvia předních domácích a zahraničních odborníků, které se uskutečnilo 20. a 21. února 2023.

Národní památkový ústav uvítal, že se přizvaní odborníci ve zveřejněných závěrech shodli, že oprava historické ocelové konstrukce nad řekou je možná. Jejich většinový názor, že s ohledem na vysokou technickou i ekonomickou náročnost rekonstrukce a její kratší životnost lze historickou konstrukci vyměnit za novou, však NPÚ nesdílí. Tyto argumenty nemají v tomto případě převážit nad veřejným zájmem na zachování kulturní památky. NPÚ v celém dosavadním průběhu jednání o budoucnosti mostu preferoval opravu ocelové obloukové konstrukce, případně provedení její kopie. Náhrada stávající konstrukce za konstrukci novou je řešením, které je spojeno s největší ztrátou kulturně historických hodnot a je možné jej zvažovat až na základě odůvodněného vyloučení možností vhodnějších. To se dle názoru NPÚ nestalo.

Zástupce územního odborného pracoviště v Praze představil na technickém kolokviu priority NPÚ. Chráněnými hodnotami jsou zde: autenticita originální hmoty s doklady dobové technologie výroby (nýtovaná konstrukce), původní forma (vlastní architektura mostu) a situace mostu v kontextu historického centra Prahy, památky UNESCO (panoramatické pohledy a utváření prostorových souvislostí). Maximální zachování uvedených hodnot je možné při rekonstrukci, z větší části pak při vytvoření kopie. Přístup k záchraně kulturní památky formou kopie velmi pěkně ilustruje příklad obnovy mostu bývalé Polní dráhy u čistírny odpadních vod v Bubenči, kdy bylo navíc prokázáno, že i nýtovanou příhradovou konstrukci lze v současnosti kvalitně vyrobit. S vytvořením zcela nové moderní mostní konstrukce přes řeku je pak spojena největší ztráta kulturně historických hodnot železničního mostu. 

Albatros 498.101 v čele rychlíku R 70 z Chebu přejíždí železniční most přes Vltavu pod Vyšehradem v Praze (zdroj: Železničář č. 3/1983; kolorováno)

Svůj přístup a preference vyjádřil NPÚ již v rámci přípravy soutěžního dialogu v roce 2020. Jádrem našeho návrhu vstupních podmínek byl požadavek, aby soutěž byla vyhlášena pouze na provedení přemostění pro třetí kolej a k řešení nové zastávky. Tedy k těm požadavkům, které jsou splněním nároků na rozvoj dopravní infrastruktury, ale již ne k těm, u nichž by způsob zacházení se stávající konstrukcí měl vyplývat z památkové ochrany. Tento názor však nebyl v soutěžním zadání zohledněn a vstupní podmínky byly soutěžním týmům poskytnuty pouze jako příloha k zadání.
Pracoviště NPÚ nemělo svého zástupce v porotě; ten zde byl pouze v pozici přizvaného odborníka. Na jednání pak doporučoval návrh, který jako jediný z předložených zachovával originální konstrukci i funkci stávajícího mostu a současně vedle něj navrhl pohledově kvalitní dostavbu nového mostního tělesa. Tento návrh byl však vyřazen již v prvním kole.

V neposlední řadě musí být zohledněno i umístění železničního mostu v památce světového dědictví UNESCO. I v případě zachování stávající příhradové konstrukce bude zásah do charakteru soumostí a celé oblasti Výtoně vzhledem k plánovanému ztrojkolejnění a vybudování nové zastávky s nástupišti velice významný. Společná reaktivní monitorovací mise Centra světového dědictví a ICOMOS v roce 2019 doporučila, aby o všech přípravných krocích bylo Centrum světového dědictví informováno. V této souvislosti upozornil účastník kolokvia, prof. Peter Strasser, na nutnost zpracování tzv. posouzení vlivu na světové kulturní dědictví, které už mělo stát na úplném začátku přípravy projektu.

Jan Holeček, Robert Gája, David Měska

K památkově chráněnému mostu se vyjádřil i Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS) a to svým stanoviskem k technickému kolokviu a otevřeným dopisem zastupitelům hlavního města Prahy. Mezinárodní rada památek a sídel je mezinárodní nevládní organizace sídlící v Paříži. Organizace se zabývá ochranou kulturního dědictví na celosvětové úrovni.

ODKAZ
Obnova nátěru výtoňského mostu v roce 1913

Díky těmto iniciativám se tak do hry vrací rekonstrukce památkově chráněného železničního mostu, prezentovaná SUDOPem Praha a Správou železnic v roce 2018 (viz odkazy níže).

V úterý 28. března 2023 se k mostu na Výtoni v Centru architektury a městského plánování (CAMP) Institutu plánování a rozvoje (IPR) konal diskusní večer:


 

Upozorni mě
Upozornit na
guest
4 Komentářů
Komentáře v textu příspěvku
Přečíst všechny komentáře
Pako
Pako
5.5.2023 13:25

Mám dotaz: Objeví se zde též stanovisko skutečných odborníků na mosty? https://zdopravy.cz/dokument-inzenyri-pisi-ministrovi-kvuli-odkladum-stavby-noveho-mostu-pres-vltavu-157098/

Pako
Pako
Reakce na  J.A. Halla
15.5.2023 15:18

Rozhodnuto není vůbec nic. Jestli si někdo svévolně zařadil most mezi památky bez jakékoliv rozvahy o dalším jeho možném fungování v rámci železniční dopravy ve městě v kombinaci s (ne)posouzením jeho skutečného stavu právě neustále odsouvanými mostaři a odborníky na chování 120 let staré oceli (Kloknerův ústav), pak tento způsobil obří společenskou škodu a měl by být nést plnou zodpovědnost. Doufejme, že toto rozhodnutí nezpůsobí kromě už nyní značné újmy ekonomické také skutečnou tragédii. On ten most už opravdu není způsobilý k železniční přepravě a pouze enormní tlak na to, že se tudy jezdit aspoň nějak musí, brání vydání absolutní stopky. Jezdí se krokem a pouze jeden vlak na mostě. To vám přijde jako znamení dobrého stavu? Já si myslím, že všichni, co dali razítko na pokračování provozu mají hodně stažené půlky. Neznám jiný most, na kterém by se rozevíraly únavové trhliny a stále se po něm jezdilo a dokonce se nevědělo, kdy a jak se opraví nebo přebuduje.

Jaaa
Jaaa
Reakce na  Pako
13.8.2023 15:45

Svévolně se tu vyjadřujete vy. Vynášíte do nebes jednu odbornost a druhou bez uzardění haníte.

Typický Čecháček – fachidiot.