V pondělí 2.června 2014 ve 23 hodin skončila dvoutýdenní výluka na trati č.223 z Olbramovic do Sedlčan. Lokálka se ke svým stodvacetinám dočkala dalšího poměrně razantního zásahu do své infrastruktury.
V roce 2013 byla v Sedlčanech zrušena již léta nepoužívaná vlečka Mlýnu Sedlčany. Za několikatisícový měsíční poplatek správě drah se ani není co divit. A letos následovalo další rušení. Mimo již v předchozím článku k výluce avizovaného nákladiště ve Vrchotových Janovicích bylo zrušeno i nákladiště ve Štětkovicích. Již v prosinci 2012 byla obě manipulační místa oficiálně zrušena v registru ČD Cargo. Bylo tedy jen otázkou času, kdy je SŽDC kvůli nákladům na údržbu zruší. A papírově se jedná o desítky tisíc ročně. Všichni však víme, že ty reálné náklady bývají ve skutečnosti o několik řádů nižší.
Celkem byly sneseny 3 ks výhybek, 3 ks výkolejek a několik desítek metrů kolejových polí.
Vrchotovy Janovice tak po 70-ti a Štětkovice po 120-ti letech definitivně přišly o možnost nakládky a vykládky kdykoli v budoucnu.
Takto vždy začíná – plán po(s)tupné likvidace tratě. Nejdříve omezíme možnosti (případné) nakládky, pak provoz osobní dopravy ve všední dny, nato i o víkendu, pak řekneme, že s tím vlastně nikdo nejezdí, následně zrušíme osobní, posléze i nákladní dopravu (nebo opačně) a výsledkem je opuštěná, zarůstající trať, postupně rozkrádaná, upadající v zapomnění a nakonec v tichosti snesená. V horším po ní zůstane zarůstající těleso, v „lepším“ na ní vznikne cyklostezka za unijní peníze (samozřejmě s patřičnými „odměnami“ pro dotyčné úřednictvo).
Lze nepochybně věřit, že kdyby v dopravně Štětkovice nedocházelo ke křižování vlaků, byla by snesena jako nepotřebná zcela – podobně jako kdysi Krhanice, odstrašující to případ zdánlivě nepotřebné stanice. Znalí jistě vědí, pro neznalé: v případě nenadálých komplikací (sezónní turistické vlaky a jejich zpoždění) pak díky značné vzdálenosti mezistaničního úseku dochází ke značným zpožděním pravidelných osobních vlaků.
Sedlčanská dráha letos slaví 120 let. Město Sedlčany a obce, jimiž trať prochází se však staví ke své železné dámě již léta velmi vlažně. O kraji nemluvě. Dráha však rovněž. Opuštěné či jen z malé části využité nádražní budovy ve všech třech dopravnách, zčásti vyhořelé skladiště v Sedlčanech či naklánějící se topírna tamtéž jsou toho důkazem, jak trať postupně upadá.
Oslavy letošních kulatin místní dráhy jsou také ohroženy – dosud se nepodařilo získat patřičnou sumu. Připravovanou knihu o historii tratě se snad ale vydat podaří. Na jedné straně je vůbec zázrak, že dráha, jíž hrozil zánik již několikrát se nakonec takovéhoto věku vůbec dožila. Dožije se však i dalšího jubilea ? To záleží na nás všech, na našem přístupu, úředníků i obyvatel, potažmo tedy přepravců a cestujících. Máme-li pocit, že trať nepotřebujeme, řekněme to rovnou a neplýtvejme veřejnými (našimi) prostředky na něco, oč nestojíme. Pokud je ale situace opačná, probuďme sebe i ji z agónie a udělejme z ní konečně dráhu 21.století a její služby využívejme v rámci nějakého integrovaného systému ve spolupráci s atraktivními turistickými cíly jako je skanzen lidových staveb ve Vysokém Chlumci, skiareál Monínec u Sedlce-Pčice, rozhledna Drahoušek či rekreační oblasti u Vltavy (namátkou Živohošť, Měřín). Zde se kombinace vlak/bus/mikrobus přímo nabízí, zejména pak v patřičných částech roku. Něco takového však mělo přijít už před dvaceti lety, je tedy otázkou, zda dnes již není pozdě. Na druhou stranu to také ještě nikdy nikdo nezkusil.
Zastávka a nákladiště Vrchotovy Janovice
Zastávka Janovice vznikla už při otevření dráhy v roce 1894. Původně byla i uvažována varianta dvoukolejné výhybny a nákladiště s přijímací budovou a drážním skladištěm, čemuž napovídá i zákres na plánku zastávky z téhož roku. K realizaci však zřejmě z úsporných důvodů nikdy nedošlo. Nákladiště bylo zřízeno až roku 1944 německou armádou jako vykládací kolej pro potřeby cvičiště a pracovního tábora v Janovicích. Později se zde hojně nakládalo i vykládalo, především dřevo. Ke zrušení části nakládkové koleje došlo kolem milénia, kdy byla tato kolej zkrácena jen po přejezd (1), který byl nově vyasfaltován. Před pár lety měl zájem nakládat zde nedaleký lom, správa drah si však za revitalizaci koleje řekla o milion korun (v podstatě stačilo obnovit kolej, zaasfaltovanou v přejezdu a zlikvidovat nálety a naházený materiál v pokračování za ním). K dohodě tak nedošlo.
O právě skončené výluce byla tedy léta nevyužívaná kolej snesena, včetně výhybky a výkolejky. Vytržena byla i část ležící za přejezdem, zbytek koleje ležící pod asfaltem a v náletových břízkách, včetně zarážedla zůstala i nadále na svém místě.
(1) – jedná se o přejezd P 6070 / km 4,165 / výstražné kříže / místní účelová komunikace III.tř. Vrchotovy Janovice-Velká Lhota.
Fotogalerie z Vrchotových Janovic:
Dopravna Štětkovice
Bývalá železniční stanice Štětkovice byla rovněž otevřena stejně jako místní dráha v roce 1894. Od počátku již měla dvě dopravní koleje určené ke křižování vlaků a jednu manipulační/odstavnou kolej. Málo je již známo, že podle původního návrhu měla být stanice vystavěna v jiném místě – o tom však až někdy jindy. Kromě dodnes zachované přijímací budovy, drážního skladiště, původních záchodků pro cestující byla kdysi součástí stanice i vodárna s pulsometrem (parní pumpou). Napájena byla z nedalekého rybníku, ležícího v části obce, zvané Sedlečko.
V dopravně byla snesena 2. staniční kolej včetně dvou výkolejek a výhybek (na ocelových pražcích) č. 2 a 3. Následně byly vloženy náhradní kolejová pole. Traťový úsek cca od km 9,2 byl sanován, opraven a podbit, včetně celé dopravny. Čištění a podbíjení probíhalo i v úseku za přejezdem (2) směrem k Bořené Hoře (směr Kosova Hora/Sedlčany).
Více k článku přiložená schémata, plánky a fotogalerie.
(2) – jedná se o přejezd P 6078 / km 9,730 / výstražné kříže / místní účelová komunikace III.tř. Štětkovice-Vojkov.
Plánky z roku 1894 pocházejí z Národního archivu Praha, fondu Generální inspekce Rakouských drah Vídeň, ka.437 a 438 – projekt místní dráhy Votice-Sedlčany.
Fotogalerie ze Štětkovic:
Diskutující mají zcela pravdu, – cílem nahnat co nejvíce lidí na silnice – vždyž se stačí kouknout na média – všude reklamy na nákup nových aut – z toho má teké stát příjem na DPH, potažmo i z PHM hmot má stát největší příjem – DPH, spotřební daň.
Kdežto tím že si koupíte lístek téměř NIC ! a o tom to je. Zle začně bohužel až tehdy když bude železnie rozebrána a cena
ropy stoupne tak že litr nafty či benzínu bude stát na 40 Kč ale 4x více. Pak se teprve začně řešit kde se asi udělalala chyba.
Ano, přesně to si říkám také. Proč zrovna vlak se ruší, proč ne souběžná autobusová linka. A asi nejsme sami dva. Vždyť při rušení provozu na lokálkách racionálně argumentují třeba maminy s kočárky, že je nevezmou do autobusu, zatímco do vlaku bez problému. Ze dne na den je tak ženská na mateřské odříznutá od světa, pokud nemá auťák – což je zřejmě skrytý záměr, aby si to auto pořídila a přidala se tak ke krmičům věčně hladové automobilové lobby. Mimochodem, bylo mi do bréče, když jsem dnes četl, že pumpaři lákají i neautomobilisty tak, že se domlouvají se supermarkety, aby si u nich otevřely pobočky. Proč to nejde u nádraží, která zejí prázdnotou a mí spoustu volných prostor? Proč si tam nemohou ochodníci otevřít provozovny, proč tam nejsou místní informační centra, turistické ubytovny, proč se tam nemůže prodávat občerstvení atd. atd.? Spíše, pokud něco z toho někde ještě je, tak se to ruší (třeba u nás v České Lípě). Vypadá to skoro na záměr, jak co nevíc lidí ze železnice vyhnat.
Když to tak o Sedlčance čtu, když si vybavuji jiné takto postupně likvidované regionální dráhy, když sleduji, jak kdysi hustá železniční síť této země, na níž jsme mohli být pyšní a která by ulevila přetíženým silnicím, mizí jak sníh na slunci, říkám si: nebyl by čas podat trestní oznámení na neznámého pachatele pro trestný čin obecného ohrožení? Čím více budou železnice mizet, čím více se bude omezovat jejich využití i k dopravě nákladů, tím hůř bude na silnicích, tím rozbitější budou, tím více miliard se v nich bude utápět, aniž se jejich stav viditelně zlepšil. Tím více budou neúnosnou dopravou trpět lidé při silnicích, tím více jich bude umírat přímo, pří dopravních nehodách, a ještě více nepřímo, na choroby způsobené například motorovými spalinami znečištěným ovzduším. Bude se třeba ptát, zda nejde o záměrnou sabotáž, o záměrnou destrukci železniční sítě s cílem nahnat co nejvíce lidí na silnice a dát tak ještě více vydělat mocné silniční lobby.
Budu se snažit zareagovat tak, aby mě nikdo nemohl zažalovat. 😉 Silniční dopravu (osobní i nákladní) zajišťuje mnoho firem, mnohdy se sídlem přímo v dotčeném regionu, zatímco železniční převážně ČD. Kdo asi může poskytovat sponzorské dary politikům, kteří rozhodují o tom, kdo bude zajišťovat dopravu?
Scénář se v mnoha případech podobá jako vejce vejci. Souběžně s tradiční tratí se zavede autobusová linka. Pak se řekne, že autobus je levnější, a zruší se vlak. Dosud jsem neslyšel o případu, kdy by se při souběhu autobusu a vlaku zrušil autobus.
Bus se zrušil, resp. drasticky omezil na nějaký školní vymeták u trati Kralupy – Velvary. V návrhu na příští rok je dokonce vlakvečer navíc
Jen houšť 🙂