Rekonstrukce nádražních budov ve stanici Tábor započne v červnu 2026

Správa železnic vyhlásila v roce 2025 tendr na zhotovitele stavby rekonstrukce nádraží v Táboře. Práce plánovala zahájit v létě téhož roku, do výběrového řízení za více než 155 miliónů korun (bez DPH) se však tehdy nikdo nepřihlásil. Správa železnic proto zvedla finanční limit na 194 miliónů korun (bez DPH) a začátkem roku 2026 vyhlásila nové výběrové řízení na zhotovitele. To vyhrála firma OHLA ŽS (ex Železniční stavitelství Brno), která podala nejnižší nabídku ve výši 164 447 622 korun (bez DPH). Stavba začne v červnu 2026, hotovo bude na začátku roku 2028.

Práce v Táboře budou zahrnovat obnovu historických částí nádražní budovy, mezi nimi se vybuduje nový přízemní objekt s plochou střechou, který bude plnit funkci odbavovací haly. Jako hlavní vstup na nádraží bude sloužit další přízemní stavba, která vznikne nad podchodem. Zde se budou nacházet také veřejná WC.

Dosavadní výtah na 1. nástupišti nahradí nový, a to v místě stávajícího schodiště do podchodu. Nově umístěný výtah bude přístupný jak z vnitřních, tak i venkovních prostor. Historické litinové sloupy zastřešení nástupiště u budovy se po repasi vrátí na své původní místo. Před vstupem do odbavovací haly a podél objektu nad podchodem se umístí celkem 20 stojanů na kola (níže podrobněji)

Leták stavby (aktualizace 09/2025):

Historie plánované rekonstrukce a nový stav

Se záměrem rekonstrukce táborské nádražní budovy oslovila Správa železnic město Tábor již před několika lety. V původním záměru SŽ počítala s realizací kontaktního polystyrenového zateplení, kvůli kterému by bylo nutné otlouci zbývající štukové profilace fasády. S touto podobou projektu město nesouhlasilo.

Na jaře roku 2022 rozhodlo zastupitelstvo města o tom, že neprodá investorovi kousek pozemku potřebný pro realizaci objemného zateplení. Budova není památkově chráněná a stojí na samém okraji ochranného pásma městské památkové rezervace Tábor. Památková péče má tady své limity.

Jednání se zdálo být zablokované: Správa železnic může zrekonstruovat budovu pouze při dodržení předepsaných energetických úspor, jichž bylo možné docílit pouze pomocí kontaktního zateplení. To nelze realizovat jinak, než otlučením původní fasády. SŽ nabídla vytvoření polystyrenové repliky původní fasády, s čímž město opět nemohlo souhlasit.

Investor se na věc podíval znovu a začal hledat i jiné cesty. Oslovil architektonickou kancelář Apris, která má zkušenosti např. s rekonstrukcí nádraží ve Františkových Lázních. Energetické předpisy nejsou dogmatem. Ukázalo se, že bude možné budovu zrekonstruovat i bez zateplení a štukovou fasádu tak nejen neničit, ale naopak citlivě zrekonstruovat a doplnit do původního stavu.
Vedení města, tehdejší městský architekt, Kancelář architekta města a posléze i Komise pro architekturu a urbanismus vedli řadu jednání s investory i architekty rekonstrukce a pomohli tak zformovat budoucí podobu nádraží, na kterou bude moci být Tábor pyšný.

Tábor - nádražní budovy, stav březen 2026

Průběh rekonstrukce bude následující:

• dva historické objekty nádraží budou kompletně opraveny včetně fasády, střechy a vnitřních rozvodů
• fasádám budou navráceny původní prvky: bosáž, římsy, šambrány kolem oken. Původní nádražní budovy získají barvu světlého okru, barva okenních rámů a dveří bude přírodní dub. Bude zachován i přístřešek nad prvním nástupištěm, včetně historických litinových sloupů, které projdou repasí.
• nízké přístavby z 30. a 80. let 20. století budou nahrazeny novými: budova odbavovací haly získá velkorysost, přepážkové poklady budou přesunuty do místa dnešního centra ČD, z odbavovací haly budou přímo přístupné obchody a služby. Vstup do podchodu bude o něco menší než dnes a kromě schodiště a výtahu bude zahrnovat nové bezbariérové toalety.
• výtah bude přesunut tak, aby bylo možné do něj vstoupit jak při příchodu od Husova parku, respektive autobusového nádraží, tak vnitřní chodbou – tzv. suchou nohou – z odbavovací haly
• kromě hlavního schodiště, směřujícího do podchodu z Husova parku, bude zachováno i vedlejší schodiště z prvního peronu
• přibydou kapacitní stojany na kola (před vstupem do odbavovací haly a podél objektu nad podchodem)
• architekti z kanceláře Apris měli za úkol navrhnout rekonstrukci budovy a vstupu do podchodu. Návrh předprostoru nádraží bude v gesci města, které je také majitelem těchto pozemků. Přípravné práce na nové podobě tohoto významného veřejného prostranství už probíhají. Bujná zeleň z vizualizací Správy železnic je tedy zatím pouze ilustrační.

Tábor - nádražní budovy; vizualizace rekonstrukce

Železniční stanice Tábor – pohled od kolejiště (stávající stav)

Železniční stanice Tábor – pohled od kolejiště (nový stav)

Železniční stanice Tábor – pohled od silnice (stávající stav)

Železniční stanice Tábor – pohled od silnice (nový stav)

Železniční stanice Tábor – podchod (stávající stav)

Železniční stanice Tábor – podchod (nový stav)

Železniční stanice Tábor – vestibul (stávající stav)

Železniční stanice Tábor – vestibul (nový stav)

Historie

Pro táborské nádraží navrhl Josef Svoboda, architekt stavební kanceláře podnikatelství stavby Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB), poměrně velkou výpravní budovu, jednopatrovou, s úzkými krajními kolmými křídly a devítiosovým prostředním traktem, v typickém romantickém provedení fasád. Nalevo od vestibulu umístil tři čekárny, vpravo jízdenkovou pokladnu, podej zavazadel a kanceláře stanice. Budova byla dokončena 24. června 1871 (pravidelný provoz na trati z Gmündu – dnešních Českých Velenic – do Benešova byl zahájen 3. září 1871).

Po uvedení severní větve státem budované Českomoravské transverzální dráhy do provozu v roce 1889 se Tábor stal významnou železniční křižovatkou a zvýšené osobní frekvenci bylo nutné přizpůsobit i nádraží. Ke zvětšení prostorů pro cestující a dopravní službu zvolil architekt Friedrich Setz, přednosta projekční kanceláře Generálního ředitelství státních drah, řešení obdobné jako ve Veselí nad Lužnicí; v sousedství výpravní budovy navrhl patrovou restaurační budovu, do jejíhož přízemí umístil dva rozměrné restaurační sály, jeden pro cestující 1. a 2. třídy, druhý pro cestující 3. třídy (byla to ona restaurace, v níž dobrého vojáka Švejka, mezitím, co čekal na nejbližší vlak, stihla ta nehoda, že pil jedno pivo za druhým, takže zmeškal všechny vlaky do Budějovic). Na restaurační budovu navazovala přízemní přístavba lednice, chlévů a záchodů pro cestující, stejnou přístavbu s provozními místnostmi a úřadovnou pošty dostala na opačné straně i výpravní budova; obě přístavby spojil Setz na kolejové straně 92 metrů dlouhou nástupištní verandou. Prostor mezi výpravní a restaurační budovou zastřešil – podobně jako ve Veselí – nízkou sedlovou střechou nesenou Polonceauovými nosníky a napojenou na střechu nástupištní verandy. Tento prostor, určený jako „letní“ jídelní sál 1. a 2. třídy s kapacitou asi 90 míst, uzavíraly z obou stran prosklené stěny, přičemž dřevěnou stěnu u nástupiště bylo možné rozebrat a jídelnu tak v horkých dnech otevřít na nástupiště. Výpravní budova dostala v souladu s restaurační budovou novou fasádu s kamennou bosáží a pásovou rustikou. V roce 1906 došlo k úpravám dispozičního řešení a prodloužení přízemního objektu u výpravní budovy, na nějž roku 1931 navázala přístavba dřevěného přístřešku pro poštovní manipulaci, po druhé světové válce nahrazeného prostornější ocelovou halou.

Prosklenou stěnu na uliční straně nahradila v první polovině třicátých let 20. století zděná ve funkcionalistickém pojetí, s velkými nedělenými okny a novým vchodem do restaurace z ulice. V téže době upravilo město také přednádražní prostor. Rozlehlou vydlážděnou plochu před výpravní budovou rozdělily ostrůvky trávníků s květinovými záhony na účelové dopravní plochy (příjezdová komunikace, parkoviště osobních automobilů, stanoviště autobusů a drožek, chodníky, nástupiště elektrické dráhy do Bechyně – z roku 1903). Tato úprava propojila prostor před nádražím s Husovým parkem, založeným roku 1902, v němž v roce 1920 nechal Klub českých turistů postavit naproti restaurační budově fontánu se sochou „Dívky se džbánem“ od táborského rodáka Václava Suchomela, profesora sochařské školy v Hořicích.

Při rekonstrukci v letech 1978 – 1979 se z prostoru restaurace mezi oběma budovami stala odbavovací hala. Dřevěnou zasklenou stěnu u nástupiště nahradila zděná a po pravé straně haly, v přízemí levého kolmého křídla původní výpravní budovy, byly misto dosavadních čekáren zřízeny jízdenkové pokladny. Všechny další prostory vpravo od nich vyhradili projektanti provozním a administrativním potřebám stanice a pošty. Přízemí někdejší restaurační budovy, vlevo od odbavovací haly, včetně přízemní přístavby, zaujímala nyní veřejná část, tvořená čekárnou, kulturním střediskem a samoobslužnou restaurací, a kuchyně s provozním zázemím.

V souvislosti s peronizací stanice v rámci předelektrizačních úprav táborského železničního uzlu nahradilo Železniční stavitelství Praha roku 1986 dosavadní přízemní přístavbu k bývalé restaurační budově novou. Do jednopatrové budovy s plochou střechou, architektonicky nepřizpůsobené starším částem, umístili projektanti v přízemí příjezdovou halu se schodištěm od nástupištního podchodu, sociální zařízení a kulturní středisko, v patře pracovny vedení stanice. V roce 1996 byl na opačné straně výpravní budovy dokončen objekt pošty, do jehož přízemí se přestěhovala i část provozních místností dráhy náhradou za prostory ve zbouraných přízemních přístavbách.

V roce 2006 České dráhy dokončily rekonstrukci nádražních prostorů – především odbavovací části – která umožnila rozšířit nabídku služeb pro cestující i ostatní veřejnost a zlepšila pracovní i sociální podmínky zaměstnanců stanice. Vedle prodejen rychlého občerstvení bylo otevřeno ČD centrum jako společná investice Českých drah a města. Rekonstruované nádraží dostalo jméno po Františku Křižíkovi. Roku 2007 byla na památku návštěvy prezidenta T. G. Masaryka v Táboře 21. prosince 1918 na nádraží osazena pamětní deska. V souvislosti s modernizací 4. tranzitního koridoru došlo v rámci rekonstrukce kolejiště k vybudování druhého ostrovního nástupiště a k prodloužení podchodu, sloužícího i pro pěší propojení města s Blanickým předměstím.

Tábor - historické foto

Odkazy:

• České dráhy: Nádraží v Táboře získává přívětivější tvář i nový propagační název (2006)
• Táborská radnice se obává, že zateplení polystyrenem zničí vzhled nádraží (2022)
• Správa železnic hledá znovu firmu na rekonstrukci táborského vlakového nádraží (2026)
• Schéma kolejiště stanice Tábor před koridorizací (2006)
• Schéma kolejiště stanice Tábor po koridorizaci (2014)

Prameny:

• KREJČIŘÍK, Mojmír – Česká nádraží IV. díl/1. část (Vydavatelství dopravní literatury Ing. Luděk Čada 2013)
• Sbírka staničních kronik – žst. Tábor (Národní archiv Praha)
• FB stránky města Tábor a Kanceláře architekta města
• Digitální fotoarchiv Šechtl & Voseček