O službě strážníka Vinohradského tunelu

Dnešní perličkou z archívu je popis výkonu služby strážníka trati, konkrétně tunelového strážníka a to nejznámějšího tunelu v českých zemích – tunelu pod Královskými Vinohrady v Praze. Služba to nebyla jednoduchá, práci udržovacím četám ztěžoval i jeho stav. Obezdívka tunelového tubusu byla provedena zejména z pískovce a částečně ze žuly. Klenba nebyla dostatečně chráněna proti průsakům vody, kouřové plyny z parních lokomotiv rozleptávaly pískovcové klenáky a to vše způsobovalo deformace tubusu tunelu. Z ostění též docházelo k vypadávání kamenů. K mnoho let připravované rekonstrukci (od roku 1903) mohlo dojít až po vystavění dalšího souběžného tunelu. Geologický průzkum ke stavbě druhého tunelu byl proveden v roce 1931. Realizace stavby II. tunelu (spolu s částí III. tunelu) byla uskutečněna za okupace, v letech 1940 až 1944. K rekonstrukci I. tunelu došlo až po druhé světové válce v letech 1945 až 1948. Při její realizaci se mj. zjistily velké nadvýlomy za obezdívkou tubusu tunelu nebo, že tato obezdívka byla ošizena ve své tloušťce o 15 až 30 cm atp. (více zde).

Předpis pro výkonnou službu v dvojkolejném tunelu pražsko-vinohradském (1911)

I. Popis trati tunelové

Tunel mezi zastávkou Královské Vinohrady a stanicí pražskou délky 1140,6 m jest dvoukolejný. Pravostranná kolej ve směru od Král. Vinohrad ku Praze označuje se jako „vídeňská“, levostranná jako „smíchovská.“

Počínaje vinohradským portálem má býti tunel přímý v délce 843,9 m, odtud v oblouku R=380 m, dlouhém 282,1 m a konečně v přímce o délce 14,6 m.

Aby byla dodržena světlá šířka vůči oběma stěnám tunelu a aby se docílila náležitá vzdálenost kolejí od sebe, byly však obě koleje tak vhodně posunuty, že ony směrové poměry nastávají, které vyznačuje připojený půdorysný plán.

Vzájemná vzdálenost kolejí kolísá mezi 3,70 a 4,0 m.

Stometrové vzdálenosti v obou kolejích jsou označeny na dotyčné stěně tunelu zasklenými plechovými tabulkami ve výši muže. Kromě toho jsou též kolejnicové styky vídeňské koleje /délka kolejnic 12,5 m/ od vinohradského portálu číslovány plechovými tabulkami na smíchovské stěně tunelové.

Od vinohradského portálu až do km 185,312 Cmunt – Praha, případně 0,528 Praha – Smíchov, t.j. v délce 1027,8 m jest niveleta dráhy ve stoupání 3,33 ‰, odtud až do stanice pražské ve spádu 0,33 ‰.

Ve stěnách tunelu jest zřízeno 41 záchranných výklenků 2,00 až 2,54 m širokých a 0,90 až 1,15 m hlubokých, jen tři z nich mají hloubku 2,15 m a jsou současně komorami návěstními, v nichž jsou umístěny zvonkové přístroje a telefony.

Rozdělení a vzájemná poloha výklenků, které jsou až na 4 případy umístěny naproti sobě, kolísá mezi 31 a 65 m, avšak obnáší většinou asi 50 m.

V každé ze tří návěstních komor ve smíchovské stěně tunelu jest na straně ku Smíchovu zvonkový přístroj linie Nusle – Praha s jednoduchým úderem. Na druhé straně zvonkový přístroj linie Praha – Smíchov s dvojitým úderem a v zadku komory za oním přístrojem telefonní přístroj zapnutý do nuselské linie zvonkové. Patřičná vedení zvonková jsou natažena podél smíchovské stěny ve výši asi 4 m. Každá návěstní komora osvětlena jest stále jednou visací lampou petrolejovou. Kvůli lehčí orientaci v tunelu jest vídeňská stěna tunelu opatřena pruhem z bílého vápna, širokým asi 30 cm ve výši poprsí.

Za tímtéž účelem jsou všecky záchranné výklenky tímtéž způsobem olemovány. V ose tunelu leží krytá odvodňovací stoka, postranní příkopy nejsou.

II. Dozorčí služba traťová

Bezprostřední službou dozorčí v tunelu obstarává zvláštní tunelový strážník, který má mimo pochůzky tunelem stanoviště své trvale u portálu vinohradského.

Za tím účelem postaví se u vinohradského portálu právě ochranná budka a později větší výtopná návěstní budka s přístrojem telefonním a dvěma zvonkovými. Tunelová služba hlídačská trvá 16 hodin, po níž sleduje 16 hodinový odpočinek. Počátek případně konec služební doby jest o 6 hod. ranní, 10 hod. večerní a 2 hod. odpolední.

Kromě služebních úkonů předepsaných v instrukci čís. XXXII přísluší strážníkům tunelovým obzvláště ještě tyto povinnosti:

1. Zaznamenávati ve své služební knize s udáním času všecky osoby do tunelu vstupující, v něm zastižené a z tunelu vycházející po jméně a stavu. Nepovolané, jakož jednotlivé osoby nesmí se vůbec vpustiti, osoby v odstavci 10 pod c až g hořejší instrukce uvedené pak pouze za průvodu tunelu znalého orgánu dráhy. Všecky osoby do tunelu vstupující, neznalé tohoto předpisu, buďtež upozorněny na bílý orientační pás v I. odstavci popsaný a na olemování záchranných výklenků. Ohledně dělníků vrchní stavby má tuto povinnost úpravčí nebo předák. U pracovních čet jest zaznamenati v služební knize tunelového strážníka jen jméno vůdce a počet dělníků. Pracovní čety zastižené za kontrolní pochůzky jest zaznamenati též v služební knize s udáním místa pracovního a jména vůdce.
2. Dohled na telefonní a zvonkové návěstní zařízení v tunelu potud, že se závaží přístrojů zvolna a opatrně čtyřikrát denně /za pochůzek/ natáhnou, skříně přístrojů očistí od špíny a mouru, drátovody zbaví usazenin a ledu a lampy ve výklencích vyčistí, včas naplní a budou udržovati v stálé a dobré svítivosti. Všecky poruchy a nepravidelnosti v chodu zvonkových přístrojů a telefonů buďtéž bez odkladu hlášeny stanicím v Praze a Nusle-Vršovice. Když je telefonické dorozumění nemožné, jest dotyčné ústní hlášení učiniti hradlovému stanovišti čís. XXXII a u dopravní expositury u tunelu ve stanici pražské. O odtržení plomby při případném podávání návěsti zvonkové z tunelu budiž zpraven traťmistr co nejdříve a nejpozději při své nejbližší pochůzce. Pochůzky tunelové trati budou čtyři za 24 hodin jako doposud. Při tom platiž za zásadu, že při každé pochůzce mají vždy nejméně dva zřízenci společně tunel prohlížeti. Aby byla tato zásada zaručena pro všecky pochůzky, buďtež jednotlivé pochůzky zařízeny takto:

• První pochůzka /t.j. první po půlnoci/ bude prováděti strážník tunelový společně s jedním z obou strážníků dráhy, konajícím službu na stanovišti 137 /v Král. Vinohradech/, kteří mají v době od půlnoci až do vlaku 380 /popřípadě 635 o nedělích a svátcích/ na přejezdu volno. Této pochůzky, která zabírá největší platné vlakové mezery obou tratí, budiž využito k důkladné prohlídce obou kolejí. V přestávkách na vídeňské koleji budiž prohlížena vrchní stavba této koleje, v ostatním čase vrchní stavba smíchovské koleje a to tím způsobem, že každý pás kolejnicový obou kolejí se zvlášť projde a prohlédne.
• Oba strážníci musí tedy při první pochůzce tunelem oběma směry dvakráte.
• Mimo pravidelné prohlídky kolejí buďtež za této pochůzky předsevzaty menší udržovací práce jako dotahování šroubů a výměna drobného materiálu a též přeměřování rozchodu ve smyslu všeobecných předpisů.
• V tom čase, kdy provádí tunelový strážník s jedním strážníkem ze stanoviště čís. 137 tuto první prohlídku, zůstane druhý strážník ze stanoviště 137 u vinohradského portálu, aby zabránil přístupu nepovolaných do tunelu a vždy dle potřeby upozornil troubením osoby v tunelu jsoucí na blížící se vlak. První pochůzka tunelová budiž tak včasně ukončena, aby strážník ze stanoviště 137 mohl projíti a prohlédnouti ještě před prvním nočním vlakem spojovací dráhy kolejový trojúhelník, tvořený před tunelem tratěmi Cmunt – Praha, spojovací drahou a spojovací kolejí mezi Nuslemi a Smíchovem. Jelikož tento trojúhelník má pouze 1200 m koleje, může k tomu postačiti jedna hodina. Ostatní tři pochůzky uvedeného trojúhelníka prováděny buďtež oběma strážníky stanoviště 137 ve vhodných přestávkách vlakových na spojovací dráze Praha – Smíchov.
• K ostatním třem pochůzkám, které bude vykonávati tunelovému strážníkovi, přidá se mu vhodný dělník vrchní stavby jako průvodce. Z těchto pochůzek buďtež dvě za dne a třetí mezi 7. a 10. hodinou zařízeny, a jest pro ně voliti pokud možno vždy dvě po sobě jdoucí přestávky na spojovací dráze Praha – Smíchov.
• Oba zřízenci mají se při tom – jelikož na vídeňské koleji vlaky téměř bez přestávky jezdí – pohybovati na smíchovské koleji a odtud revidovati též vídeňskou kolej. Delší z obou přestávek nechť se využitkuje k obtížnější revisi vídeňské koleje. Za letošního letního jízdního řádu bylo by například provésti mezi vlaky 612 a 814 druhou revisi na vídeňské koleji a mezi vlaky 323 a 1260 na smíchovské koleji.
• Obdobně bylo by se zachovati při určování třetí a čtvrté revise. Musí-li býti jedna z pochůzek čís. 2, 3 a 4 tak zařízena, že v první nebo v druhé části její jede vlak po spojovací dráze Praha – Smíchov, budiž strážník upozorněn výslovně a nápadně na tuto okolnost ve výkazu pochůzek traťových.
• Doby všech čtyř tunelových pochůzek jest před zavedením každého období jízdního řádu I. pražskou sekcí pro udržování dráhy oznámiti opisem výkazu pochůzek traťových všem třem sousedním stanicím. Pochůzky čís. 2, 3 a 4 jsou jmenovitě k tomu, aby se zjistilo, že není žádných dopravních překážek ani ve vídeňské, ani ve smíchovské koleji.
• Měly-li by se takové překážky vyskytnouti a nemohly-li by býti strážníky včas před nejbližším vlakem odstraněny, budiž těmito zařízeno další nutné ve smyslu všeobecných předpisů služebních, a jest zejména pamatovati užití po ruce jsoucích zařízení návěstních a telefonických.
• K důkladné prohlídce vrchní stavby, k udržovacím pracem a přeměřování budiž vproti tomu, jak už uvedeno, použito první pochůzky.
• Za všech čtyř pochůzek jest též obhlížeti drátová vedení, prohlédnouti stav návěstních komor a jejich osvětlení, vyčistiti a naplniti lampy v nich umístěné závaží přístrojů vytáhnouti a skříňky přístrojů otříti. Při míjení záchranných výklenků nechť se strážníci přesvědčí, nezdržuje-li se v nich kdo nepovolaný.
• Do tunelu buďtež vzaty s sebou kromě předepsaných návěstních prostředků též jedna reservní pochodeň a nástroje nutné k udržovacím pracem na vrchní stavbě jakož i případně k tomu a k osvětlování návěstních komor potřebné materialie.
• Kvůli zajištění tělesné bezpečnosti zdržujtež se jak strážníci, tak také všecky ostatní orgány do tunelu vstupující v záchranném výklenku, pokud jest vlak v tunelu. Obzvláště jest vyčkati při křižování vlaků až oba vlaky přejely.
• Mimo zvláštní předpisy právě uvedené jsou pro strážníka tunelu směrodatny ostatní předpisy platné pro službu hlídače dráhy.
• Vyjímaje pochůzky stojí strážník tunelový u vinohradského portálu tunelu bdí, aby nikdo neoprávněně nevešel do něho a vykonává při projiždějících vlacích službu hlídače dráhy.
• Příslušný traťmistr nechť projde a prohlédne trať tunelovou každodenně, zúčastňuje se jedné z pochůzek předepsaných strážníku tunelovému.
• Kdyby to nebylo z nějakého důvodu (možno) neproveditelno, nechť traťmistr vezme s sebou vždy jednoho dělníka tunelu znalého nebo strážníka tunelu, postaviv hlídku u vinohradského portálu.
• Jednou měsíčně musí traťmistr rozchod a převýšení v obou kolejích přeměřiti, jakož i všechny míry „a“ a „b“ zanešené v přiloženém plánu přezkoumati a předložiti přiměřeně upravený výkaz v tom představené sekci pro udržování dráhy.
• Samosebou musily by všecky odchylky přitom nalezené, které by profil světlé šířky nebo vzdálenost kolejí nepříznivě měnily, býti co nejdříve napraveny.
• Technické orgány I. pražské sekce pro udržování dráhy nechť provedou při revisích tunelu pololetně předepsaných shora uvedená měření společně s traťmistrem, a jest dotýčené výkazy zasílati sekcí pro udržování dráhy c.k. ředitelství státních drah, oddělení III.

III. Udržovací služba traťová

Stavební a udržovací práce v tunelu provádějí se pravidlem za doby noční, kdy provoz vlakový vykazuje větší přestávky zejména na smíchovské koleji. Dělníci nesmí jednotlivě, nýbrž v semknutých skupinách za vedení dotyčného předáka, příp. úpravčího nejen do tunelu vstoupiti a odebrati se na své místo pracovní, ale i tunel po ukončení prací opustiti.

Předáci a úpravčí musí míti správně jdoucí kapesní hodinky a výtah z platných jízdních řádů Nusle – Praha a Praha – Vyšehrad. Kromě toho nechť se poptají u tunelového strážníka před vstupem do tunelu po současném stavu provozu /zpožděné a zvláštní vlaky atd./ a potvrdí vědomost toho v služební knize strážníkově.

Utvoří-li se menší, tzv. přecházející skupiny, tu nechť sestávají nejméně ze 2 mužů, z nichž jeden určí se co vůdce a přejímá vpředu uvedené povinnosti předáka.

K osvětlování pracovního místa užívá se dle potřeby a nařízení pochodní, důlních kahanců, svítilen a vaporů. Stojící vapory buďtež vždy postaveny do osy tunelu, t.j. na odvodňovací stoku a sice poblíže nějakého záchranného výklenku, aby mohly býti před projetím vlaku rychle do ní vneseny.

Když se blíží vlak – lhostejno zdali na vídeňské nebo smíchovské koleji – nechť všichni dělníci a všichni ostatní v tunelu meškající vyhledají záchranné výklenky nejblíže dosažitelné a zůstanou v nich až do dokonaného projetí vlaku. Za křižování vlaků jest samo sebou vyčkati přejezdu druhého vlaku.

Zůstati ve středu tunelu /mezi oběma kolejemi/ a u /strany/ stěny tunelu mimo výklenky jest jakožto životu nebezpečné zakázáno.

Aby se předešlo při větších skupinách dělníků zmatku před blížícím se vlakem, nechť vůdcové ustanoví při dosažení místa pracovního nejbližší záchranné výklenky a současně i ony ze svých lidí, jimž tyto výklenky mají býti útočištěm.

Kvůli snadnému vyhledání budiž u 4 výklenků pracovnímu místu nejbližších postaveno po jedné hořící ruční svítilně.

Je-li pracovní místo tak vzdáleno od návěstních komor, že nepostřehnou se při hlomozu pracovním návěsti zvonkové spolehlivě, nechť postaví vůdce skupiny u návěstních komor po obou stranách, případně u návěstní komory a u portálu tunelu po jednom spolehlivém muži jakožto stráž, která musí každou zvonkovou návěst ve směru k pracující skupině troubou návěstní opětovati, případně budiž k tomu určen hlídač u portálu.

Pracuje-li se v posunovacím okrsku stanice pražské a posunuje-li se skutečně, budiž tato stráž vždy postavena /viz též odst. IV/. Za poruch ve vedení zvonkovém jest takové stráže bez výjimky na obě strany vyslati a sice na největší možnou vzdálenost, z níž zatroubení jest ještě zřetelně slyšitelno. Při skupinách docela malých bez hluku pracujících /kupř. při výměně příložek, dotahování šroubů/ nebude zprvu řečené stráže zpravidla potřebí.

Přinesené náčiní a potřeby buďtež, nepotřebují-li se, uschovány v záchranných výklencích a po ukončení práce zase odneseny. Materialie nechť se dodají zpravidla jen v množství nutném pro nastávající dobu pracovní, v kolejích a podél stěn tunelu nesmějí býti ani náčiní ani materialie uloženy.

IV. Užití návěstních předpisů, hlášení vlaků a služba posunovací

Ustanovení instrukcí čís. XXII /Předpisy návěstní/ a XXXII /Předpisy pro strážníka dráhy/ jsou též pro tunel v naprosté platnosti.

Při návěstích zastavovacích jest vždy kromě svítilen s červeným světlem užíti třaskavek.

Za výluky kolejí buďtež návěsti „Stůj“ umístěny před pražským portálem a 200 m před vinohradským portálem pro každou kolej zvlášť.

Jízda vozíků železničních /dresin/ jest přípustna pouze na uzavřené koleji.

Kromě výstražných, již zavedených návěstí parní píšťalou při vjezdu a výjezdu z tunelu mají vlaky za jízdy tunelem vydávati u každé osvětlené návěstní komory výstražné zapísknutí.

O jízdě každého mimořádného vlaku vyrozumí se strážník tunelový stanicí pražskou zavčas telefonem prozatím prostřednictvím hradlového stanoviště XXXII. Za nemožné telefonické korespondence dejž se toto vyrozumění písemným ohlášením stanicí nuselsko-vršovickou nebo vyšehradskou.

Na uzavřenou kolej nesmí býti bez svolení přítomného odpovědného orgánu služby udržovací posunováno. Za udržovacích prací v okrsku posunovacím stanice pražské ohlásí se pracující skupině každý posun do tunelu stráží u pražského portálu stojící zatroubením zvlášť k tomu předepsaným.

V. Upotřebení a udržování telefonů a zvonkových přístrojů

A. Zvonkové návěsti dávány buďtež dle tohoto návodu.

1. Otevřou se dvířka k mikrofonu a sluchátku, sluchátko se sejme ze závěsu a přiloží k levému uchu, aby se zjistilo, nehovoří-li se a přeruší se případný hovor slovy „haló-signál“.
2. Sluchátko se opět zavěsí a dvířka uzavřou.
3. Otevře se klapka tlačítka signálového.
4. Signál dává se otáčením kliky induktoru. Jedno přiměřeně rychlé otočení klikou způsobuje jeden úder a platí pro dávání signálů zvonkových všeobecně ustanovení instrukce čís. XXII /Předpisy návěstní/. Avšak hlavně třeba dbáti tohoto:  a) Jde-li vlastní přístroj dobře, nesmí se otáčeti klikou induktoru k vyvolání druhého úderu, dokud předchozí úder nezazněl. b) Jestliže vlastní přístroj z jakékoliv příčiny netluče nebo přetlouká, mohou se jím přece dávati signály zcela správné a mohou býti na ostatních stanovištích úplně dobře slyšeny. V tomto případě jest po každém otočení kliky induktoru zachovati přestávku tří vteřin.
5. Klapka tlačítka signálového se uzavře.
6. Do služební knížky se zapíše, kdy a jaký signál byl dán.

B. O užívání telefonu

Ve zvonkovém vedení Praha – Nusle-Vršovice jsou tato místa s telefonními přístroji zapnuta:

Dopravní kancelář ve stanici Nusle-Vršovice, hradlové (blokové) stanoviště čís. XXXII u vinohradské zastávky, návěstní komory I, II a III v tunelu, chýše staničních mistrů (t.j. dopravní expositura) v praze a dopravní kancelář v Praze.

K telefonu volá se buď budíkem nebo jedním zvonkovým úderem. Jednou ranou (úderem) volají se všechna místa k telefonu, takové volání jmenuje se oběžníkové.

Zvonkový úder dává se právě jako signál. Budíkem volá oběžník z návěstní komory stanici pražskou a nuselsko-vršovickou, jakož i blokové stanoviště XXXII a dopravní exposituru u tunelu v Praze.

Zazní-li toliko jednoduchý úder, má tunelový strážník, vůdce pracovního oddílu nebo jiný k telefonování oprávněný zřízenec v tunelu běžeti k nejbližší návěstní komoře, otevříti dvířka, sejmouti naslouchátko ze závěsu, přiblížiti je k levému uchu, a byla-li některá návěstní komora v tunelu volána, ohlásí se pomalu a zřetelně do misky mikrofonu připevněného na zadní straně levé poloviny dvířek „Haló, zde návěstní komora čís. …“

Nebylo-li toto stanoviště voláno, zavěsí se opět naslouchátko a dvířka se uzavřou.

Má-li tunelový strážník nebo jiný k telefonování oprávněný zřízenec něco sděliti jedné ze sousedních stanic, Praze nebo Nuslím-Vršovicím anebo blokovému stanovišti čís. XXXII na Král. Vinohradech, dopravní exposituře v Praze u tunelu, přesvědčí se jak v bodu 1 a 2 uvedeno, zdali se nehovoří a zavolá pak dotyčné místo otáčeje asi 3 až 6 kráte klikou induktoru /při uzavřeném induktoru/ a sice stanici Prahu jedním dlouhým, Nusle-Vršovice dvěma dlouhými, blokové stanoviště XXXII na Král. Vinohradech jedním dlouhým a jedním krátkým a staničního mistra v Praze u tunelu jedním krátkým a jedním dlouhým zazvoněním, přičemž krátké zvonění způsobí se trojnásobným a dlouhé zvonění šestinásobným otočením klikou induktoru. Poté přiloží sluchátko k levému uchu a vyčká až zavolané stanice ohlásí zpětným zazvoněním, které je slyšitelno v naslouchátku, a ústním hlášením.

Nehlásí-li se volané místo delší dobu, nutno volání otáčením kliky induktorové opakovati.

Otáčí-li se klikou induktoru, musí býti vždy sluchátko zavěšeno.

Má-li tunelový strážník všem místům, která s ním jsou spojena, něco oznámiti, zavolá je jedním úderem na zvon jediným otočením klikou induktoru otevřev dříve klapku tlačítka signálového a počíná si ostatně jako při dávání signálů.

Jakmile je hovor ukončen, nechť každý obsah jeho opakuje a připojí „rozuměl X.Y.“

Každé sdělení budiž stručně vepsáno do služební knížky s přesným označením doby, kdy se stalo.

Pro dopravu obzvláště důležité rozhovory nutno ven koncem do knížky zanésti a opakovati, případně pod kontrolou třetího místa telefonního.

Rozhovor již započatý smí býti přerušen jen hovorem nutnějším a sice slovy „haló – nutné“.

Používati telefonů k hovorům neslužebním jest přísně zakázáno.

Otáčeti klikou induktoru bez příčiny anebo ji vytahovati neb na ní něco věšeti jest rovněž zakázáno.

Po skončeném hovoru budiž naslouchátko zavěšeno vždy do závěsu a dvířka zavřena.

Udržování a opravování přístrojů přináleží návěstním mistrům Richtrovi a Zikmundovi v Praze.

Vedení bude udržovati a opravovati c.k. I. telegrafní sekce v Praze.

VI. Dopravní služba

Ve službě dopravní nastanou všeobecně změny jen potud, že od nynějška křižování a předjíždění v tunelu je dovoleno, pokud jednotlivé jízdní směry v Praze, případně tamější zajišťovací zařízení to připouští.

Zastavil-li by výjimečně vlak v tunelu, jest u vlaků osoby vezoucích vystupování cestujících naprosto zakázáno, a též průvodčí vlaků smějí jen na straně tunelové stěny vlaku bližší sestupovati nebo se pohybovati a sice jen pokud vlak není v pohybu.

Ukáže-li se při takovém zastavení vlaku v tunelu nutnost dorozumění vlakvůdce z jednou ze sousedních stanic, tu nechť on sám nebo průvodčí jím určený vydá se po koleji na které vlak stojí až k nejbližší návěstní komoře a tam stanici telefonicky zavolá. Byla-li by však cesta k portálu tunelovému kratší, nechť jde k portálu a strážníka nebo dopravní exposituru v Praze vyrozumí. Bude-li při tom u návěstní komory nebo u portálu nutno přecházeti druhou kolej, dějž se tak s patřičnou opatrností.

Dále se za účelem zvýšení provozní bezpečnosti v tunelu nařizuje až na další, že nejen u jižního, ale i u severního portálu tunelu jest postaviti dnem i nocí zvláštního hlídače s patřičnými ručními návěstními prostředky. Tomuto hlídači náleží za osobní zodpovědnosti bdíti nad správností zvonkových návěstí vlakových. Kdyby pro některý vlak byla dána nesprávná anebo nebyla dána docela žádná zvonková návěst, budiž vlak ručními návěstmi bezpodmínečně před portálem zastaven a sousední stanice o tom cestou nejbližšího stanoviště /v Praze staničním mistrem službu majícím a na Vinohradech blokovým strážníkem/ vyrozuměna. Teprve po vyslání správné návěsti může zadržený vlak v jízdě své do tunelu pokračovati.

Zřízení a správné poučení těchto hlídačů portálových přísluší c.k. I. pražské sekci pro udržování dráhy.

Při posunování do tunelu na pražské straně nechť posunovací personál vystříhá se překročování do koleje vedlejší a drží se co možno blízko u vlastního posunovaného vlaku.

V Praze v dubnu 1911.                                      C.k. ředitelství státních drah v Praze

Výkaz pochůzek v tunelu pražskovinohradském (1912)

/Platí do odvolání. Hlídači na stanovišti čís. 137 pochůzek tunelem vůbec nekonají/

1. pochůzka

Od 12 hod. půlnoční do 4 hod. ranní. Přejezd každého vlaku v této době se vyčká v nejbližším výklenku.

2. pochůzka

Po vlaku čís. 334 (odjezd z Vinohrad 7h 32 dopoledne) do vlaku čís. 301 (odjezd z Prahy 8h 11 dopoledne) z Vinohrad do Prahy kratší pochůzka a tudíž pro revisi koleje smíchovské; po čís. 804 (příjezd do Prahy 8h 47 dopoledne) do vlaku čís. 1292g (odjezd z Vyšehradu 9h 36 dopoledne) z Prahy do Vinohrad delší pochůzka pro revisi koleje vídeňské.

3. pochůzka

Po vlaku čís. 343 (příjezd do Vinohrad 2h 19 odpoledne) do vlaku čís. 615 (odjezd z Prahy 3h 7 odpoledne) z Vinohrad do Prahy kratší pochůzka pro revisi koleje smíchovské; po vlaku čís. 819 (odjezd z Prahy 3h 25 odpoledne) do vlaku čís. 319 (odjezd z Prahy 4h 18 odpoledne) z Prahy do Vinohrad, delší pochůzka pro revisi koleje vídeňské.

4. pochůzka

Po vlaku čís. 617 (příjezd do Vinohrad 6h 47 odpoledne) do vlaku čís. 338 (odjezd z Vinohrad 7h 34 odpoledne) z Vinohrad do Prahy delší pochůzka pro revisi koleje vídeňské; po vlaku čís. 317 (odjezd z Prahy 8h 6 odpoledne) do vlaku čís. 618 (odjezd z Vinohrad 8h 48 odpoledne) z Prahy do Vinohrad, kratší pochůzka pro revisi koleje smíchovské.

Přednosta trati (podpis)

Výkaz pochůzek, jež mají strážníci trati konati denně v pražském tunelu od 1. května 1916.

• Vlaky, jež přerušují pochůzku, vyčkají se v nejbližším výklenku.
• Při pochůzkách čís. 1, 2, 3 druhý díl, 4 první díl nejede po plzeňské koleji vlak.
• Pochůzkáři budou před každou pochůzkou vyrozuměni stanicí pražskou o jízdě zvláštních vlaků, případně zavedených.
• Přesné provedení pochůzek a předepsaný čas budiž dodržen, na obě bude přísně dohlíženo.

C.k. I. pražský odbor pro udržování dráhy.

Archiválie použité v článku pocházejí z fondů Národního archivu Praha a Státního oblastního archivu Praha.