Duch místa železničního – Čtyřkoly

Čtyřkoly byly nejmladší železniční zastávkou na trati z Benešova do Prahy do Prahy až do 24. září 2021, kdy byla v hlavním městě otevřena stanice Praha-Zahradní Město, následovaná zastávkou v Edenu 12. prosince 2021.

Historie pokusů čtyřkolských občanů o zřízení zastávky na hlavní dvoukolejné trati z Gmündu do Prahy sahá hluboko do dvacátého století. Již z let 1912 až 1919 jsou doloženy snahy zástupců obcí Čtyřkoly, Javorník a Lštění o přesunutí zastávky Pyšely do kilometrické polohy 146.500 až 146.700, tedy do místa dnešní čtyřkolské zastávky. Zajímavostí je, že tehdejší dráhy nebyly vůbec proti, tyto snahy – z pochopitelných důvodů – pokaždé zařízli zastupitelé, občané a podnikatelé z Pyšel. Další snahy o zřízení zastávky jsou známy až z padesátých let. Teprve až složitými jednáními zastupitelstva v čele se starostou Karlem Pospíšilem s Českými drahami (ČD), probíhajícími od jara roku 1993 byly tyto letité snahy korunovány úspěchem a to i přestože vleklá jednání způsobila, že slib otevření zastávky do začátku platnosti nového jízdního řádu 1994/95 (tehdy se měnil vždy koncem května) nebyl dodržen.

Na náklady obce, které činily 2,2 mil. korun, byla litoměřickou firmou Novák & Novák v rekordním čase tří měsíců tato zastávka vybudována a bezplatně převedena do majetku ČD. Elektroinstalaci  provedl Elektroúsek Praha. Zastávka byla v té době opatřena zvýšeným nástupištěm délky 138 m u každé z obou traťových kolejí, nevelkými přístřešky proti nepohodě bez pokladny a osvětlovacími tělesy na stožárech, vyrobených ve francouzské licenci „vandalovzdorného“ provedení, kdy materiál průhledného krytu byl upraven v takovém úhlu zaoblení, který měl maximálně znemožňovat jeho rozbití, ovládanými ze stejnojmenného hradla, umístěného u přejezdu silnice z Pyšel do Čtyřkol v km 146,665.

Čtyřkolská zastávka na někdejší Dráze císaře Františka Josefa v km 146,459 mezi stanicemi Čerčany a Senohraby byla dána do užívání ve středu 21. prosince 1994, kdy zde za účasti starosty obce, členů rady i zastupitelstva, několika desítek občanů, zástupců stavební firmy Novák & Novák a ČD v 10 hodin a 1 minutu zastavil první elektrický motorový osobní vlak EMOs 9126, tvořený jednotkou 452.018-5. Nechyběly dokonce ani transparenty jako „Vítejte do Čtyřkol“ a „Hledej zdraví v Posázaví“. V roce 2024 tak tato zastávka oslaví již 30 let své existence.

Ctyrkoly - otevreni zastavky

Dne 6. října 2006 byla zahájena optimalizace trati z Benešova u Prahy do Strančic, kterou provedlo „Sdružení Koridor IV.“ firem Skanska a.s., Eurovia CS a.s. a Metrostav a.s. V roce 2008 tak došlo i na zastávku ve Čtyřkolech, která po necelých 14 letech byla znovuvybudována. Vznikla zde nová nástupiště délky 200 m s prosklenými přístřešky. Výkon dopravní služby na zdejším hradle byl ukončen 29. února 2008 ve 12 hodin 14 minut. Modernizací prošel i zdejší silniční přejezd, kdy mechanické závory, ovládané z hradla, nahradilo nové elektronické automatické světelné přejezdové zařízení se závorami, jehož výbava je v releovém domku, který vyrostl v místě zbořeného hradla. Celá modernizace čtyřiadvacetikilometrového dvoukolejného úseku za takřka 4,5 mld. korun skončila v srpnu 2010. Bohužel, až příliš horlivé použití rádoby protihlukových opatření v podobě vysokých betonových zdí způsobilo, že navždy bylo ztraceno nejen mnoho fotomíst, ale především nádherné rozhledy z vlaků do údolí Sázavy a Mnichovky.

Ctyrkoly - hradlo, zastavka, modernizace

Domek čtyřkolského hradla v podobě před koridorizací tratě byl vystavěn po druhé světové válce, stejně jako většina nových objektů hradel na trati. Předtím v tomto místě stávalo blokové (hradlové) stanoviště XXIII, o 750 m blíže k Čerčanům pak stávalo č. XXII, obě vpravo trati, mezi nimi se nalézal (a dodnes stojí) strážní domek č. 108 (v km 146.137 vlevo trati).

Bloková stanoviště vznikala na přelomu 19. a 20. století a rozdělila dlouhé mezistaniční úseky na dva či více oddílů a tím zvýšily kapacitu trati. Na zdejší trati tyto oddíly byly původně kryty křížovými návěstidly, které byly později vyměňovány za klasická mechanická návěstidla s předvěstmi a ta následně za světelná.

Jan Rachota o čtyřkolském hradle v roce 1963 pro Železničář:

“ … Já se o železnici zajímám již od první třídy. Do desátého roku mi úplně stačilo traťové hradlo Čtyřkoly na Sázavě, kam každoročně o prázdninách jezdím. Tam se mi plně věnoval hradlař p. Antonín Kumsta, který mě zasvětil do základních tajů železnic. Od šesté třídy jsem chtěl mít po železnici větší rozhled, a proto jsem se začal zajímat o železniční zařízení v hradeckém uzlu a postupně v jeho širokém okolí, počínaje závorářskými stanovišti a konče dopravními kancelářemi velkých stanic a lokomotivními depy. … “

ODKAZ

Mechanické závory

Střípky z historie

Za stavby druhé koleje z Benešova do Prahy v letech 1903 až 1905 doplnily v úseku Čerčany – Senohraby stávající počet původních strážních domků z doby výstavby dráhy dva nové, dvojité strážní domky, a to přímo u pyšelské zastávky a u Čtyřkol. Druhá kolej se v úseku od km 144,450 do km 147,600 pokládala vpravo koleje stávající. Zastávka Pyšely získala dvě nové, 4 m široké a 180 m dlouhé nástupiště, v roce 1907 pak i přechodnou železnou lávku.

Pysely; Ctyrkoly - strazní domky

V letech 1917 až 1918 mělo dojít k relizaci proměny ručních závor v tažné se zvonkovým zařízením přejezdu obecní cesty v km 146,705. Obsluha závor tohoto přejezdu měla být přemístěna na hradlo č. XXII v km 145,950, kde měl být umístěn pohon s klikou a stanoviště strážníka č. 108 mělo být zrušeno. Délka nového dvojitého drátovodu měla činit 753 m, předzváněcí doba 34 s.

V roce 1924 znovu, tehdy již ČSD, navrhly z úsporných důvodů (a nízké frekvenci vlaků) zrušit strážní domek č. 108 a sloučit hradla č. XXII a XXIII v jedno, umístěné v km 146,700 v budce stanoviště strážníka č. 108. Tím by dráhy uspořily přibližně 80 tisíc korun ročně.

„Denně pravidelně jezdí ve staničním úseku Čerčany – Senohraby 8 rychlíků, 22 osobních a soupravových, 15 nákladních a 7 strojových vlaků, k čemuž přibude o sobotách a nedělích 8 – 9 místních osobních a soupravových vlaků mimo četné druhé díly“.

Oddílová návěst nového hradla měla být od Čerčan viditelná na předepsanou vzdálenost, od Senohrab, kvůli četným skalním zářezům, měla před ní být v km 147,400 umístěna ještě předvěst, která by byla viditelná na vzdálenost větší 150 m.

Tato přeměna by si vyžádala i změny obsluhy závor několika zde existujících úrovňových křížení s různými druhy silničních komunikací. Tažné závory polní cesty v km 145,865 měly být nově obsluhovány z nového hradla v km 146,700; závory lesních cest v km 148,757; 148,957 a 149,133 ze stavědla St.1 žst. Senohraby (nejednalo se o stejný objekt, známý z doby před koridorizací).

Z tehdejších hradel měly být odstraněny veškeré přístroje, nikoli však stará návěstidla, tak aby kdykoliv v budoucnu, v případě navýšení hustoty vlaků, mohlo dojít k jejich reaktivaci. Z oddílových návěstidel tak byla demontována pouze ramena.

Odhadované náklady na tuto přeměnu činily 70 tisíc korun a hrazeny měly být z úvěru na drobné investice. Úpravy měly být hotovy do nového jízdního řádu, tj. do 1. června 1924.

V rámci zamýšlených úprav bylo ve dnech 14. až 22. dubna 1924 (tj. včetně velikonočních svátků) provedeno sčítání frekvence na přejezdu obecní cesty v km 146,705. Byl zjištěn průměr 123 chodců a 23 povozů za 24 hodin.

V souvislosti s výše uvedenými úpravami přišel dodatečně návrh na zrušení strážního stanoviště č. 109 v km 147.4/5 a přidělit tímto stanovištěm obsluhované závory budovanému hradlu v km 146,700. V roce 1924 by výše provedené změny znamenaly roční úspory 17 tisíc korun na jednoho strážníka trati. V případě zrušení strážního domku č. 108 a sloučení hradel č. XXII a XXIII by se jednalo o úsporu pěti zaměstnanců, v případě zrušení strážního domku č. 109 pak dalších dvou, což již pro dráhu představovalo roční úsporu 119 tisíc korun. Ke zrušení strážního domku č. 109 však nedošlo a výkon dopravní služby na tomto stanovišti byl zrušen až v roce 1971.