Sudoměřice – Votice: pokračující práce na tunelu Mezno a nové letecké záběry stavby

Tunel Mezno - severní výjezdový portál (foto: koridory.cz)

Tunel Mezno

Jak jsme před časem slíbili v předešlém článku, tak plníme a přinášíme několik snímků od obou portálů tunelu Mezno. Jak vidno, práce na přípravě k ražbě značně pokročily, čehož důkazem je i vznikající mikropilotový deštník budoucího portálu. Práce probíhají obdobným způsobem jako na většině předchozích tunelových stavbách na IV.koridoru. Předpokládaný termín zahájení samotné ražby tunelu, resp. případného slavnostního zahájení, není redakci znám.

Tunel Mezno - konec srpna 2019

Odstřelem začalo budování tunelu Mezno (zdroj: FB SŽDC):

Odstřelem začalo budování tunelu Mezno

První odstřel při budování tunelu Mezno provedli stavbaři 22. července v odpoledních hodinách. Tunel o délce 840 metrů bude součástí modernizované trati Sudoměřice – Votice na 4. tranzitním koridoru. Na dosud jednokolejném úseku přibude druhá kolej, nová železniční stanice Červený Újezd a dva tunely. Kromě Mezna ještě Deboreč o délce 660 metrů.

Zveřejnil(a) Správa železniční dopravní cesty, s.o. dne Čtvrtek 1. srpna 2019

 

Historie modernizace trati Sudoměřice – Votice, květen/červen 2019 (zdroj: OHL ŽS/YouTube):


 

2 komentáře

  1. jediný koridor,u kterého se díky pozitivnímu trasování zvedla fyzicky rychlost nejvíc ze všech koridorů pro klasickou vozbu

    • To záleží na tom, jak se ta propaganda pojme. Zvýšení průměrné rychlosti z 65 na trati, na kterou se od elektrizace úseku Tábor – Benešov s.alo, co se údržby týče na 100 km/h v roce 2021 po dokončení stavby Sudoměřice – Votice za předpokladu Praha – Tábor hodina jízdy x vzdálenost obou měst kolem 100 km, už tak bombasticky nevypadá. Ano, bude nová, dvoukolejná, dálkově řízená trať mezi rybníky. Kdyby to nesponzorovala EU (protože mezinárodní dohody o koridorech), asi by se tak velikášsky nestavělo, když víme, že jsou tu mnohem důležitější tratě, do kterých by se mělo investovat (což ale taky v podstatě „zatáhne“ EU). Holt, žádné fondy RVHP nebyly, spíše naopak, někdejší Československo „sponzorovalo“ bratrské státy vůkol a vydělalo si tolik, kolik vydělalo, tudíž mělo, na co mělo, preferována byla nákladní doprava a jako stát byla někdejší ČSSR také větší než dnes, tudíž rozmělněné investice na mnohem větším území. A nějaké zvyšování rychlostí se začalo řešit zadáním vypracování studie SÚDOPu až po zasedání federální vlády v lednu 1989.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*