Historie trati Gmünd-Praha (Prolog)

Když se tu nedávno objevil článek o historii železnice v Českých Budějovicích, byl o něj dosti velký zájem, alespoň dle počtu přečtení.
Nepochybně by bylo zajímavé napsat něco o každé železniční stanici (či po kratších úsecích) trati Č.Budějovice – Tábor – Praha, potažmo tedy (Gmünd) – Č.Velenice – Veselí n/L. – Tábor – Praha.
V Národním archivu v Praze na Chodovci je několik desítek kartonů o Státní dráze Cmunt (pův.české pojmenování Gmündu) – Praha – Cheb (protože hlavní osa směřovala původně z Vídně do Chebu s odbočnou větví do Prahy přes Mezimostí nad Nežárkou (dnes Veselí n/L.), Tábor a Benešov ve fondu Generální inspekce Rakouských drah, rovněž také ve fondu Sbírka staničních kronik je mnoho zajímavého (kde bohužel nejsou úplně všechny – kupř. Čerčany schází zřejmě úplně, minimálně pod tímto názvem města nejsou v abecedním rejstříku uvedeny – stejně jako třeba zatopené Dolní Kralovice na vlašimské lokálce).
Staniční kroniky (resp.jejich fragmenty) jsou navíc na mikrofilmech, takže dochovaly-li se v některých z nich nějaké zajímavé historické snímky, jsou na mikrofilmu v podobě podobném negativu filmu, takže se musí požádat o jejich „vyvolání“.
To jen malé vysvětlení pro ty z Vás, kteří se až tak neorientují.
Takže jistě chápete, že napsat něco ucelenějšího o historii je běh na dlouhou trať.
O skromném vybavení redaktorů nemluvě – na takovéto bádání by byl nejvhodnější příruční skener, notebook nebo alespoň kvalitnější fotoaparát se stativem – nevím, jak ostatní přispěvovatelé webu, ale min. já takovéto vymoženosti dosud nevlastním (tedy až na prostý digitál).
Materiály se kupí, času však moc není, navíc se musí požádat o souhlas k zveřejnění na internetu (což by neměl být problém).

Čtěte také  Nehody v minulosti - Říčany 1916

Proto Vás minimálně za sebe žádám všechny: vyčkejte 🙂

Simba

 

poznámka: Simba již v Národním archivu strávil mnoho a mnoho hodin. Materiály se kupí, ale stále objevuje nové a nové kartony dokumentů. Jistě je to běh na dlouhou trať, ale máme se na co těšit. Již staniční kroniky vydaly mnoho zajímavého. A co teprve celkem dokonalá dokumentace nikdy nerealizované, přesto několikrát oživované myšlenky na stavbu trati Sedlčany-Příbram. I když přímo nesouvisí se IV.TŽK, je to zajímavé čtení.

Budem se těšit na brzké zveřejnění alespoň části dokumentů.

mirekk

2 komentáře

  1. obávám se, že formulaci … přes Meziměstí nad Nežárkou (dnes Veselí n/L.) … nelze považovat za zcela přesnou.
    1) město se jmenovalo nikoliv Meziměstí, ale Mezimostí, neboť historické jádro leželo mezi mostem přes Nežárku a mostem přes Lužnici (dnes již tomu tak není, protože koryto Nežárky bylo při regulaci někdy ve 30. letech minulého století přesunuto a náměstí v bývalém Mezimostí již neobtéká Nežárka z prava nýbrž z leva),
    2) a dále přesnější by asi byla formulace … dnes součást Veselí … (města Veselí a Mezimostí byla někdy cca. za 2. války spojena do jednoho a nově vzniklé město převzalo název od Veselí, které ač méně hospodářsky významné bylo starší a bylo politicky významnější, např. bylo soudním okresem)

  2. Radek Bašta : ano, máte pravdu, bylo to Mezimostí nad Nežárkou (tudíž omluva a napravuji opravou), zároveň děkujeme za malou sondu do historie města 🙂

Komentáře jsou uzavřeny