V minulých týdnech se na stránkách webu a2arm.cz objevila zajímavá (zatím) čtyřdílná, částečně retrospektivní série článků „Kolaps české železnice“ autorů Stanislava Bilera a Pavla Šplíchala, pojednávající o stavu české železnice od devadesátých let dvacátého století až do současnosti.
První část se vrací do již zmíněných „devadesátek“, druhá se zaměřila na lokální dopravu, jejíž síť u nás zůstala nebývale hustá, třetí pak na kvalitu železniční dopravy, jež se výrazně liší podle toho, odkud kam jedeme a čtvrtá na problematiku vysokorychlostních tratí.
Odkazy na jednotlivé díly:
- 1. díl – V devadesátých letech kolabovala železnice i fantazie, důsledky řešíme dodnes
- 2. díl – „Jako kostel nebo muzeum.“ Češi mají k lokálkám emoční pouto. Politici se je naopak snaží „optimalizovat“
- 3. díl – Vznik krajů urychlil úpadek vnitřních periferií. Dopravně zanedbané oblasti patří k těm nejchudším
- 4. díl – Proč nemáme vysokorychlostní tratě? Politikům nikdy nestály za to
