Vagóny řady Ba s rozhlasovou ústřednou (1959)

Osobní vůz ČSD řady Ba (zdroj foto: igra model)

S pojmem kultura cestování dnes spojujeme také představu milé hudby nebo poučného slova přímo ve vlakovém oddílu. Podívejme se dnes, co pro realizaci této představy udělaly ČSD spolu s výrobou. Bude to zajímat jistě nejen hlasatelky, které zde budou pracovat, ale i zvědavé železničáře, kteří často nahlížejí do této alchymistické kuchyně dobré nálady cestujících. Prototyp vozu řady Ba s rozhlasovou ústřednou byl poprvé vyzkoušen ve dnech 12. a 13. února 1959 na dálkové trati Praha – Košice.

Rozhlasová ústředna ve voze ČSD řady Ba (foto: J. Svoboda; 1959)

Pro ucelené vlakové soupravy, vybavené rozhlasovým zařízením (reproduktory), objednalo ministerstvo dopravy u národního podniku Vagónka Tatra Smíchov celkem 45 vozů řady Ba, vybavených rozhlasovou ústřednou. Zařízení ústředny má zajistit dokonalou reprodukci pořadů místních rozhlasových stanic, nahraných zpráv a programů z magnetofonového pásku a přenos z gramofonových desek v celé vlakové soupravě.

Úvodní projekt rozhlasového zařízení vypracoval Státní ústav dopravního projektování v Praze. Rozhlasové zařízení dodávají Výrobní dílny ČSD v Praze-Zlíchově, elektrickou část Elektromontážní závody Praha. Ostatní zařízení včetně úpravy oddílu zpracovává Vagónka Tatra Smíchov.

Pro rozhlasovou ústřednu byl určen oddíl „F“, tj. oddíl ve středu vozu na straně ruční brzdy. Pro zabezpečení nerušené a správné funkce rozhlasového zařízení byl upraven oddíl proti normálnímu, sériově vyráběnému vozu řady Ba.

Především obě oddílové příčky jsou obloženy měkkými dřevovláknitými deskami o síle 15 mm. Tato zvuková izolace je kryta 5 mm silnými dřevovláknitými deskami a zeleným umakartem D. Ve střední příčce dole za manipulačním stolem jsou vytvořeny duté prostory pro vedení elektrické instalace.

Stejným způsobem jako příčky je postavena a izolována i chodbová stěna, která v tomto případě je s ohledem na požadované křídlové dveře dřevěná, ačkoli u nových vozů řady Ba je poprvé vytvořena chodbová stěna z lisovaných plechových panelů, zjednodušujících výrobu stěny při značné úspoře dřeva. Dveře kabiny jsou křídlové, a to především proto, že je lze snáze zvukově izolovat a dobře těsnit pryžovým profilem.

Okno je dvojité, s horní částí sklopnou do oddílu. Skla jsou bezpečnostní, kalená, vnější pak determální.

ODKAZ
Návrh koncepce rozvoje železniční dopravy do roku 2005 z roku 1988

Kabina je uvnitř vybavena takto (viz fotografie): na levé straně oddílu je u dveří umístěn stojan zesilovačů; za ním u příčky je výfukový větrací kanál. Mezi panelem a oknem je vlastní manipulační stůl se židlí. Nad ním je zavěšena uzamykatelná skříňka s posuvnými dvířky na gramofonové desky a magnetofonové pásky. Na pravé straně kabiny jsou umístěny elektrické a parní topnice pod společným krytem. Nad nimi je čtyřdvéřová skříňka na regulátor, hasicí přístroj, okenní mříž a rezervní filtr pro větrání. Skříňka je doplněna poličkou, nad kterou je zavěšeno zrcadlo a na sousední chodbové stěně jsou háčky na šaty. Pod poličkou a skříňkou je uložen žebřík, sloužící k výstupu na pevné lůžko, zavěšené ve výši vaznice.

Manipulační stůl, židle a skříňky jsou světlé, dubové, leštěné, stěny kabiny jsou obloženy zeleným umakartem, od poprsnice dolů pak linoleem PVC. Spáry jsou kryty dubovými leštěnými lištami.

Elektrické topení tvoří dvě topnice po 500 W, umístěné u příčky a jedna topnice 360 W pod oknem. Parní topnice je typu WFR s ruční regulací.

Na základě zkušeností s rozhlasovými ústřednami ve vozech řady ABa (zařízenými dílnami ČSD) bylo nutné vybavit nově konstruované ústředny samostatným nuceným větráním.

Úvodní projekt větracího zařízení navrhla konstrukce ZRL ve Strašnicích. Zařízení, umístěné nad chodbovým stropem, tvoří ventilátor o výkonu 240 m³/hod., poháněný elektromotorem 125 W, 220 V. Vzduch je nasáván sací mřížkou, umístěnou ve střeše, přes filtr. Rozveden je ke dvěma regulovatelným mřížkám ve stropě. Vzduch je vyfukován kanálem podél příčky a mřížkou ve střeše. Poprvé bylo u větrání v dopravním prostředku použito nového filtračního materiálu navrženého Výzkumným ústavem vzduchotechniky, a to novodurových třísek. Filtr má rozměry 495x495x60 mm; při náplni asi 150 g/dm³ zaručuje velmi dobrou filtraci nasávaného vzduchu. Novodurové třísky si pokusně vyrábí Vagónka Tatra Smíchov sama.

Proudový zdroj rozhlasového zařízení tvoří samostatná baterie 48 V, 118 Ah, která napájí měnič 48 V ss/220 V stříd. Baterie je dobíjena třetím vozovým dynamem 2,25 kVA přes samostatný regulátor, umístěný v kabině. Použití třetího dynama na voze si vyžádalo úpravu příslušného podvozku.

ODKAZ
Perličky z archivu: Rozšíření vlečky Rudzinsky v Ondřejovicích

Měnič 48 V ss/220 V stříd. o výkonu 1 kW je jednokotvový, výrobek firmy VEB Elbtalwerk. Je umístěn pod vozem v samostatné skříni na pryžových tlumičích a pro usnadnění montáže a kontroly na vysouvatelném rámu.

Rozhlasové zařízení tvoří stojan se zesilovači, napájecími jednotkami a regulátorem měniče. Je připevněn k podlaze a příčce pomocí silentbloků.

Další část zařízení je manipulační stůl, který obsahuje:

  • gramofonový čtyřrychlostní přístroj s krystalovou vyváženou přenoskou, který se nejlépe osvědčil v provozu ČSD;
  • magnetofon pro přehrávání (rychlost 38 cm/s) firmy VEB Sander a Jansen, s příslušným korekčním zesilovačem;
  • kontrolní panel s vypínači a měřícími přístroji pro kontrolu proudových zdrojů;
  • v horní části stolu umístěný rádiopřijímač s předzesilovačem (s pružně uloženými elektronkovými sokly);
  • mikrofon; osvětlení stolu; vlakový telefon a stolní ventilátor. Rozhlasové zařízení doplňuje anténa, umístěná na střeše vozu.

Dvě výstupní větve rozhlasové ústředny jsou zapojeny na průběžné vlakové rozhlasové vedení. Způsob střídavého zapojení na dvě větve umožňuje tzv. „povelové hlášení“ v případě, že jsou regulátory hlasitosti v oddílech nastaveny na nulu, nebo příliš zeslabeny. Běžné rozhlasové zařízení ve vozech řady Ba tvoří reproduktory o průměru 160 mm s výstupním transformátorem. Na čelech vozu jsou umístěny vždy dvě zásuvky pro mezivozové spojky.

Rozhlasové zařízení je konstruováno tak, aby pracovalo i ve smíšených mezinárodních soupravách. Jelikož však subkomise UIC, zabývající se sjednocením rozhlasových zařízení, dosud neskončila svou práci a nebyly podrobně stanoveny základní směrnice a parametry rozhlasového zařízení v osobních vozech, bude v budoucnu nutno dosavadní zařízení novým směrnicím eventuálně přizpůsobit.

Vybavením 45 vozů rozhlasovou ústřednou bude podstatně rozšířen počet vlakových souprav s kompletním rozhlasovým zařízením a bude splněn vládní úkol vybavit jím všechny dálkové vlaky.

ing. Karel Štumpa


Odkazy: 


 

Upozorni mě
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Komentáře v textu příspěvku
Přečíst všechny komentáře