Obnova nátěru výtoňského mostu v roce 1913

Železniční most někdejší Pražské spojovací dráhy nad řekou Vltavou mezi Vyšehradem a Smíchovem (zdroj: AHMP)

V současné době probíhají vášnivé diskuse o budoucnosti památkově chráněného souboru železničních mostů pod Vyšehradem, zejména pak o tříotvorové poloparabolické železné konstrukci, klenoucí se nad řekou Vltavou od roku 1901. I přes různé petiční akce a památkovou ochranu je jasné, že dny této mostní konstrukce v tomto místě a k účelu, ke kterému sloužila v původním podobě přes stodvacet let, jsou sečteny. Jednou z příčin současného nedobrého stavu je i zanedbaná údržba v podobě periodického obnovování antikorozního nátěru a průběžné výměny poškozených prvků konstrukce po roce 1989 a zejména pak od prosince roku 2004, kdy byl celý soubor mostů pod Vyšehradem vyhlášen kulturní památkou.

Z oficiálního sdělení Správy železnic Ing. Mgr. Pavlu Štorchovi, předsedovi občanské iniciativy Nebourat pak vyplývá, že podle dochovaných záznamů byl poslední antikorozní nátěr celé mostní konstrukce, klenoucí se nad Vltavou realizován v roce 1957. O třicet let později byla znovu natřena pouze mostovka, neboť na ní byly prováděny rozsáhlé opravy včetně nýtovacích prací (celé vyjádření naleznete zde).

Podle popisů na menších mostech celého soumostí byl některým z nich obnoven nátěr v letech 1976 (na smíchovské straně) a 1997 (na vyšehradské straně).

Tímto úvodem se dostáváme k tématu dnešního historického ohlédnutí. Podíváme se do léta roku 1913, kdy se mosty pod Vyšehradem zřejmě přetíraly úplně poprvé od doby jejich dokončení.

C. k. ředitelství státních drah v Praze vyhlásilo 24. června 1913 výběrové řízení na obnovu antikorozního nátěru ocelové konstrukce pražského železničního mostu v km 3.5/8, klenoucího se přes řeku Vltavu.

Do data uzavření nabídek, t.j. do 3. července 1913 se přihlásily následující čtyři firmy:

  • Antonín & Václav Kilián – umělecký závod lakýrnický a písmomalířský, Praha-Smíchov, Přemyslova 974/10 s nabídkou za 14.139 korun 31 haléřů (po přepočtení za 13.578,18 K),
  • Tomáš Profes – závod lakýrnický, Praha 2, Vodičkova 38 s nabídkou 14.568,87 K
  • Emanuel Frańczyk – závod lakýrnický a malířství firem, specielní závod pro nátěry železných konstrukcí, mostů, věží apod., Praha-Smíchov, Vltavská 277 s nabízenou cenou 15.019,07 K,
  • Oesterreichisch-Ungarische Eisenschutz-Gesellschaft – Wien IX/4, Schubertgasse 22.  s cenou 20.607,34 K (po přepočtení dokonce 25.036,96 K).

Tento most se skládá ze čtyř postranních polí, z nichž každé obsahuje dva jednokolejné plechové mosty po 18,88 m rozpětí o úhrnné teoretické váze plávkového železa včetně zábradlí, krytiny z vlnitého plechu a žlabů 2332,5 q., mimo to váží ložisková litina a ocel v celku 68,2 q. Dále má vltavský most tři říční pole vždy o jedné příhradové konstrukci s nosníky poloparabolickými po 71,72 m rozpětí v úhrnné teoretické váze plávkového železa včetně zábradlí 16372 q, mimo to váží ložisková litina a ocel celkem 486,5 q. Úhrnná váha plávkového železa mostních konstrukcí, jež jest natříti, jest tudíž: 2332,5 + 16372 = 18704,5 q a celková váha ložisek z litiny a ocele: 68,2 + 486,5 = 554,7 q.

(1 q = 100 kg)

Podle zadávacích podmínek bylo nutné s pracemi započít ihned po zadání a dokončit do 31. srpna 1913. Při překročení této lhůty bylo c.k. ředitelství státních drah v Praze oprávněno požadovat za každý překročený den pokutu 10 K a srazit ji ihned z celkového výdělku.

ODKAZ
Perličky z historie

K natírání mostních konstrukcí bylo navíc možno použít pouze několik následujících předem vybraných nátěrových hmot – šupinová pancéřová dr. Grafa, Rostinit dr. Werbera, Lutzova bessemerská barva zn. Ambos-Kovadlina, Lambrechtova šupinová barva zn. Krokodil, Zonka a Miniulith (Profesit), Patent Profes s použitím podkladní barvy Aminiem.

Výběrové řízení (ofertu) vyhrála firma Kilián a již 7. července 1913 oznámila pražskému ředitelství c. k. státních drah zahájení čistících a natěračských prací.

Otisk razítka firmy, jež v roce 1913 obnovila ochranný nátěr železničních mostů pod Vyšehradem (zdroj: SOA Praha)

Obnovením nátěru prošly i obě lávky pro pěší, patřící městu. Odhadované náklady činily 900 K (+ 200 K na výměnu připevňovacích součástí) a tyto měly být následně vyúčtovány městské radě.

Natěračské práce probíhaly až do 27. září 1913, t.j. o sedmadvacet dní déle, než byl stanovený termín dokončení. Smluvní pokuty však nakonec nebylo použito, neboť omluvou pro nedodržení termínu ukončení prací bylo trvale deštivé počasí během měsíce srpna a práce rovněž pozdrželo kladení vodovodních potrubí v konzolách lávek po obou stranách mostu.

Kolaudační řízení a předběžné převzetí dokončeného díla proběhlo 7. října 1913 (na žádost firmy ze dne 26. září 1913). Použity byly krycí barvy Profesit (dříve Miniulith) – patent Profes se základovou barvou Aminiem – patent Profes. Krycí nátěr byl odstínu šedé. Při kolaudaci nebyly shledány žádné nedostatky.

Záruka na provedené práce činila 5 let. Celkové skutečné náklady činily 13.578,18 K (včetně 10% kauce ve výši 1360 korun, složené u c. k. poštovní spořitelny ve Vídni ve vkladní knížce městské spořitelny pražské), z toho za opravy lávek 970,32 K (oprava podlah lávek).

Závěrečná předávací prohlídka se konala o pět let později 7. října 1918 (opět na žádost firmy ze dne 20. září 1918). Jelikož nebyly shledány žádné vady, kauce 1360 K byla vrácena.

Tentýž rok se v obvodu pražského ředitelství c. k. státních drah nově natíralo ještě několik dalších železných konstrukcí mostů a lávek a to přechodové lávky pro pěší na zastávkách Mnichovice a Pyšely (tehdy Pišely), most v levé koleji č. 1 přes Sázavu v Čerčanech, dva mosty přes Karlovu ulici v Praze na Žižkově (kolej č. 6 a 7) a tři mosty na trati do Modřan. Výběrového řízení na celý soubor objektů se zůčastnily následující firmy:

  • Josef Čihák – závod pro stavební lakýrnictví, nátěry mostů a železných konstrukcí, Praha 2., Školská 32,
  • Emanuel Frańczyk – závod lakýrnický a malířství firem, specielní závod pro nátěry železných konstrukcí, mostů, věží apod., Praha-Smíchov, Vltavská 277,
  • Antonín & Václav Kilián – umělecký závod lakýrnický a písmomalířský, Praha-Smíchov, Přemyslova 974/10,
  • Tomáš Profes – závod lakýrnický, Praha 2, Vodičkova 38,
  • Eduard Rehwald – podnik pro ochranné nátěry na železné konstrukce, ústřední topení a zdivo, Praha-Nusle, Na Poště 594,
  • Antonín Škorpil – lakýrník a malíř písma, Praha 8-Libeň, Primatorská 149.
ODKAZ
Vyšehradské nádraží se (snad) konečně dočká opravy

Výběrové řízení tentokrát vyhrála firma Profes (druhá nejnižší nabídka v hodnotě 4171,31 K) a ta také obnovovací natěračské práve na výše uvedeném souboru mostních objektů provedla v období od 14. července (termín podání nabídek) do 16. září 1913. Termín dokončení prací 31. srpna 1913 tak nebyl opět dodržen, důvodem bylo onoho roku deštivé léto, od smluvní pokuty bylo proto upuštěno.

Firma se při těchto pracích potýkala i s problémy, způsobených značnou korozí na mostech v Čerčanech a na pražském Žižkově, kde souvislá vrstva rzi musela být „otloukána ostrými kladívky“, jak se píše v dobové zprávě. Dobrému jménu firmy rovněž neprospěla dobová „kauza“ zemského úředníka Hypoteční banky Ferdinanda Stejskala, kterého málem přizabil spadnuvší trám (ve skutečnosti silnější lať) při provádění natěračských prací nad Karlovou ulicí.

Předběžná kolaudace byla vykonána 18. října 1913 a proběhla bez závad. Celkové náklady činily 4268,13 K. Vícepráce na mostní konstrukci na pražském Žižkově byly kompenzovány částkou 300 K (za obdobné potíže se rzí na mostě v Čerčanech naopak firma nedostala nic, neboť jak bylo konstatováno v odpovědi z ředitelství drah, se stavem mostní konstrukce se mohla obeznámit rok předtím, když natírala konstrukci vedlejší, pod kolejí č. 2 – požadavek zněl na 592 K za vícepráce).

Konečné kolaudační řízení bylo vykonáno opět po pěti letech 12. prosince 1918. Výsledek byl bez závad, kauce ve výši 426,84 K tak byla vrácena.


Jak patrno z fotografie ing. Jaroslava Kocourka, použité na titulní straně jednoho z čísel časopisu Železničář v roce 1989, most byl šedé barvy nejen v roce 1913, ale i koncem 80. let 20. století, kdy prošla opravou zejména mostovka (včetně nýtovacích prací)

Prameny:

  • SOA Praha, fond ŘSD Praha
  • Železničář 1989

 

Upozorni mě
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Komentáře v textu příspěvku
Přečíst všechny komentáře