Ve čtvrtek 2. února 2023 od 19 hodin proběhl ve Winternitzově vile v Praze diskusní večer, kde Ing. Mgr. Pavel Štorch, zakladatel občanské iniciativy Nebourat.cz přednesl cíle iniciativy a v přednášce se zaměřil na budoucnost a kontext nýtovaných industriálních staveb a železniční dopravy v Praze.
Oproti původnímu plánu se přednášky a diskusního večera zúčastnili i zástupci Správy železnic, včetně ředitele Odboru přípravy staveb Ing. Pavla Paidara.
Na přednášce byl rovněž přítomen i slíbený host z Německa, Dr. Ing. Johannes Rödel, zakladatel iniciativy Viadukt-Chemnitz. Tato občanská iniciativa se před několika lety zformovala pro záchranu nýtovaného mostu v centru Saské Kamenice (Chemnitz). Tento má za sebou obdobný příběh jako pražský železniční most, ale již s dobrým koncem, neboť aktuálně prochází rekonstrukcí. Původně byl tento most také německým správcem železniční infrastruktury odsouzen k zániku a nahrazení moderní konstrukcí. Občanská iniciativa Viadukt-Chemnitz byla za svou snahu oceněna německou cenou za příspěvek k památkové péči.
Dr. Rödel ve svém vystoupení přiblížil paralely a rozdíly příběhu jejich iniciativy za záchranu mostu na hlavní trati procházející Saskou Kamenicí.
Petici za zachování železničního mostu pod Vyšehradem ke dni vydání tohoto článku podepsalo více než 10 180 petentů. Opravitelnost mostu prokázaly dvě zahraniční studie vypracované pro Správu železnic a TSK Praha, s provozuschopností minimálně na 70-80 let. Petici lze podepsat zde.
Samotný záznam začíná až v čase 42:47 (!), přednáška samotná pak přibližně od 50. minuty. Je pouze velikou škodou, že zhruba od 49. minuty zvuk značně kolísá.
Pod záznamem diskusního večera následují videa nýtovacích prací z oprav přechodových lávek, umístěných po obou stranách železničního mostu a rovněž záznam z prezentace vítězného návrhu železničního mostu pod Vyšehradem z 18. ledna 2023.
Odkazy:
- Webové stránky iniciativy Nebourat.cz
- Facebooková (FB) stránka Zachraňme Železniční most
- Web iniciativy Viadukt Chemnitz
- FB stránka Viadukt Chemnitz
- Odborné posudky k železničnímu mostu na Výtoni
Videa:
Diskusní večer – Zachraňme Železniční most (2.2.2023):
Nýtování lávek na železničním mostě na Výtoni (2018):
Oprava lávek železničního mostu Na Výtoni nýtováním (2018):
Prezentace vítězného návrhu železničního mostu pod Vyšehradem (18.1.2023):
Jen budu komentovat závěr, protože zde pan Štorch jasně naznačil, že nebude respektovat rozhodnutí kolokvia v případě, že se osazenstvo většinově shodnou na tom, že je lepší postavit kompletně most nový. Nebo jak si mám vysvětlit slova, že výsledek kolokvia bude je opravitelný nebo není. Vždyť tady podsouvá pouze jednu možnou odpověď. Ten most je samozřejmě opravitelný, ale s jakým výsledkem! Nechci, aby si moje děti ťukali na čelo, co jsme jim to tady nechali a oni se k tomu musí znovu vracet a řešit co nadále s tím mostem. Stále mi uniká smysl záchrany mostu. Chceme zachránit konstrukci jako takovou nebo ten výhled na Vyšehrad? Už několikrát bylo řečeno, že pokud zachováme a přidáme další konstrukci pro další kolej, tak ten pohled úplně zničíme. Pojďme prosím opustit myšlenku opravy mostu ve stávajícím místě, nechme postavit vítězný návrh (s drobnými pohledovými úpravami) a raději věnujme úsilí nalezení vhodného místa pro umístění stávající konstrukce, která by za cenu menších nákladů na rekonstrukci bohatě sloužila jinému účelu, ale ne určitě již dopravě železniční.
Ještě se vrátím k tomu příkladu zatížení silničního malého mostu. Jo statické zatížení je fajn, ale co takhle dynamické???
https://www.sachsen-franken-magistrale.de/das-projekt/dresden-werdau/chemnitzer-viadukt.html
Most v Saské Kamenici je o menších rozpětích a původní konstrukce byla postavena pro 4 koleje a to jako 2 těsně vedle sebe stojící mosty po 2 kolejích Přestavba proběhla tak, že dvě nadále pojížděné prostřední koleje mají úplně novou nosnou konstrukci s průběžným štěrkovým ložem a pouze pod snesenými krajními kolejemi byla repasována původní nýtovaná příhradovina bez jakékoliv zátěže dalším provozem.
Žádné zachránění celého mostu se zde nekonalo. Zcela manipulativní pokus o srovnání.
Ti aktivisté, jak jim říkáte, ten most ovšem zachránili před zamýšlenou likvidací, což by se stalo, kdyby jim bylo vše jedno jako lidem v Česku (a tím rozhodně nemyslím jen most. Např. kvalitních brutalistních staveb z let 1948 – 89 zmizelo poměrně dost a to jen v hlavním městě a ty nebyly ani tak zdaleka staré nebo zchátralé. A industriálního dědictví v této zemi zmizelo rovněž značné množství, přičemž většinou ani jedno zmíněné nenahradilo nic kvalitnějšího).
No jo, ale ta stará konstrukce neslouží železnici, ale je tam jen na okrasu, železnici nese nová konstrukce skrytá mezi staré, což u mostu pod Vyšehradem nejde použít, takže bych to neřešil, a postavil novou moderní konstrukci.
Přesně takto jsem to měl na mysli. Ty mosty nemají nic společného, snad jen kromě cca stejného stáří a nýtovaných spojů.
>Např. kvalitních brutalistních staveb z let 1948 – 89 zmizelo poměrně dost a to jen v hlavním městě a ty nebyly ani tak zdaleka staré nebo zchátralé.
A další se před pár dny začala bourat, víceméně za nezájmu širšího publika. Ale ta patří soukromníkovi, tak ať se klidně zbourá, tak jako Transgas, tak jako Hotel Praha.
Určitě myslíte „Mordor“ na Žižkově … je to zvláštní, vskutku. Ten fór, že se to nedá konvertovat na něco smysluplného kvůli azbestu je opravdu dobrý, když i tak by se tento rakovinotvorný materiál měl ekologicky zlikvidovat, což není levná záležitost. Záměrně píši měl, nikoli, že bude – protože v reálu znalí stavu věcí ví, jak to v této zemi opravdu chodí.
Osobně mne vadí, že v médiích se rozpoutala „svatá válka“ proti zbourání mostu, kde se mnohdy vyjadřují lidé, kteří o problematice vůbec nic nevědí. Už i módní časopisy a rychlokvaškové celebrity zasvěceně hovoří o zrůdnosti chování SŽ. Mrzí mne, že na tuto falešně znějící notu přistoupily i některé ryze odborné platformy. V rámci vyváženosti by zde měla být uvedena i petice pro zrušení starého rozpadajícího se torza, které nelze rozumně zachránit a které nikdy nemůže splňovat ani současné ani budoucí mnohem vyšší nároky na intenzitu železniční dopravy v tomto důležitém bodě pražské i celostátní žel. sítě.
https://www.petice.com/petice_za_nahrazeni_elezniniho_mostu_pod_vyehradem
Vidím pouze rozdíl v počtu podepsaných petentů a to tak, že značný.
Ano, i o tom se v besedě mluvilo: postavme novou mostovku a použijme zbytek (s nutnou výměnou prvků, příp. zesílením). Tedy zjednodušeně řečeno.
Petenty bych maximálně ignoroval (jsou bez odpovědnosti a finančního zainteresování), protože to může dopadnout jako nádražní budova v Ústí nad Orlicí.
Opět svět naruby v přímém přenosu. Odborníci mlčí a aktivisté ječí. Kolik z těch tisíců pro zachování rozumí tomu v jakém je stavu a umělo by navrhnout jak most opravit? Jeden, dva, nikdo? Bouřit se proti ošklivým lidem od SŽ, kteří chtějí zbourat ikonický most pod Vyšehradem je přeci tak moc cool a in!
Kdyby kdokoliv z nich měl v ruce razítko, kterým by odsouhlasil na svoji zodpovědnost, že po mostě mohou jet dál vlaky, tak se rozpláče a uteče. Hrdinové. Až to nedejbože spadne nebo se včas podaří dopravu úplně zastavit, kde budou? Kdo zaplatí ty ztráty dopravcům, kdo odškodní poškozené?
Záchrana současného mostu není možná. Spíše než na zahraničního aktivistu bych sázel na Kloknerův ústav, kde jsou závěry zkoumání a důvody jasně specifikovány a každému srozumitelné. Pokud je konstrukce snýtována z prostých ocelových plechů a 2/3 z nich se drolí v ruce a styčníky a hlavní nosníky jsou protkány únavovými trhlinami, tak je to okamžité uzavření mostu. Nevím na co se ještě čeká? Na tragédii?
Jedná se o užívaný most, který má sloužit dalších 100 let. Osobně nevidím jinou možnost, než zcela novou konstrukci. Nemá cenu dělat nějakou napodobeninu. Naopak využít možnost pro moderní konstrukci, která bude vyhovovat jak požadavkům provozu, tak estetickému zapojení do panorama Prahy a Vyšehradu. Vítězný návrh, jak jej představila SŽ toto zcela splňuje.
Čas vyměřený životu mostu uplynul. Je pět minut po dvanácté. Nelze už déle otálet. Je nutno začít intenzivně připravovat výstavbu nového. Může se stát, že oba břehy zůstanou bez spojení. To si tu vůbec nikdo rozumbradů nedokáže představit.
Nová konstrukce může být i replika, což vítězný návrh nesplňuje. Replika není kopie. Tudíž může mít moderní mostovku s průběžným ložem, vizuálně se však podobá původnímu originálu.
A proč vůbec trváte na podobnosti mostů?
Například se tenhle starý most nepodobá tomu původnímu, není to taky špatně?
Když přidáte kolej, rozhodíte poměry a jedině co bude stejné bude, že to bude obloukový most se spodní mostovkou.
Současná podoba s příčkami je s zhlediska konstrukce přežitek, kde se drží nepožádek, vůbec bych tuhle konstrukci nebral v úvahu, svažování a nové materiálové technologie nové konstrukci zajiští delší životnost a lepší udržovatelnost (méně špatně přístupných koutů v konstrukci).
Kolega Halla další zastánci opravy nebo repliky by si znovu měli důkladně prohlédnout prezentaci výběru z 12-ti variant možných řešení od 12-ti různých zpracovatelů. Myslím, že veškerý možný prach byl vystřílen a další studie jsou zbytečné.
Proti zachování mostu je náročná technologie restaurace historické konstrukce, kde by bylo potřeba vyloučit provoz na cca 3 roky, při současném provizoriu. Jednokolejném, či dokonce dvoukolejném. Navíc by asi byl tlak provizorium ponechat trvale jako 3. kolej pro linky S západ-východ. Jak hnusné bude zdvojení mostů je z vizualizací zřejmé.
Totéž při výměně mostovky. Co se týká průběžného lože, pochybuji, že by stávající oblouky toto další zatížení vydržely bez dalších vložených prvků, které by se dost těžko maskovaly.
Nový most může být vyměněn za 24 hodin. Bez provizoria. Bez rozšiřování pilířů.
Replika nemá význam. Konstrukčně to bude krok zpět a historicky to bude bezcenné.
Co rozhoduje jsou přeci pohledy na oba hrady. Pokud nedokážeme zachovat starou robustní konstrukci s její nedotčenou historickou hodnotou (a za mne tedy problematickou hodnotou estetickou) a zcela nulovou hodnotou uživatelskou, dejme raději konstrukci co nejméně nápadnou. Panoramata to jedině odlehčí a zlepší.
Tak ocelová vana by šla asi udělat, otázka je, jestli by se po rozebrání konstrukce dala k něčemu znovu přinýtovat. To by pak nebyla výměna 75 %, ale třeba i 90 %. Zůstala by asi jen horní pásnice a nějaké příčky. Z hlediska konverze napětí (už druhé) by asi bylo nutné znovu zvětšit portál mostu. Možná jedno pozitivum by to mělo, širší vanou (ta by musela být kompletně nová) a výměnou horního zavětrování (když už se některé jiné prvky vyměňují) by se dal zvětšit průjezdní průřez mostu.
Ale jinak nebrat, protože zbylé nevyměněné oceli dojde ta životnost taky rychle, ne jako novému mostu za cca 100 let.
Budu komentovat hlavní přednášku p. Štorcha, ne ten most v Saské kamenici.
První chybou bylo, že se to nenechalo spadnout ještě před vyhlášením památkové cochrany. (nadsázka)
Nýtování hezké, ale když už si teda toho hodně nastudoval, tak si taky měl zjistit, že se do míst styku ocele nedává nátěr, takže to bude zase reznout.
Nýtování je právě proto překonaná technologie, pokročili jsme svařováním dál. Materíálově taky, válcování taky umí lepší profily.
O únavové životnosti pak mlčel. To že ze staré pružné oceli se stává plastická a tím pak dochází ke strátě únosnosti to mu asi nedochází. V následné diskuzi se to sice probíralo, ale stále životnost materiálu nepochopil, a odkazoval se na cizího zahraničního pracovníka, který ten most natož materiál neviděl ani nezkoušel.
Elefanti jsou sice největší v osobní dopravě, ale existence průjezdního průřezu GC mu asi zůstala utajena, používá se pro nákladní dopravu.
Naráží na požadavek snesení památkové ochrany. To je normální reakce na její nesmyslné vyhlášení. Vyhlašovat něco co je dosloužilé za památku a má to sloužit současným nárokům, smrdí sabotáží.
Po vystavení VRT nebude NS2 a tyhle dvě koleje spolehlivě stačit, do Smíchova od jihu budou přivedeny 6 kolejí a na secer by šli 4, což je horší než výhledových 5.
Na petici bych se vykašlal, podpisem dotiční odpovědnost nepřebírají a ani na opravu nepřispějí. Doufám, že to nedopadně jako nádražní budova v Ústí nad Orlicí, kde památkáři taky škodili.
Ocelovou konstrukci snést, a dát tam novou (z nové neunavené oceli) v jakékoli podobě.
A o replice jste už slyšel? Vítězný návrh jej rozhodně nepřipomíná a nedivím se, že je předmětem kritiky, obzvláště-li má stát v památkové rezervaci UNESCO.
Ze SŽ mám pocit, že se málo snaží udělat pro záchranu maximum, přičemž dělá, jak kdyby platila ty stavby ze svého. Vše mi připadá jako hra, aby to vypadalo naopak, a to ve spoluprácí s Ministerstvem dopravy, kdy celé to připravované kolokvium již má předem určený výsledek.
Co se týče oné přednášky, souhlasím, že působila poněkud amatérsky a nepřipraveně. Proč třeba sdružení neangažuje nějakého mostaře, např. paní ing. Miloslavu Pošvářovou (zda by požadovala honorář či nikoliv je samozřejmě na ní) je mi záhadou. Možná o její existenci ani nevědí.
Rozhodně snahy o záchranu oceňuji a podporuji, už jen proto, jak se k tomu SŽ dosud staví tím jejím typickým pokryteckým/povýšeneckým způsobem. Tzv. lámat přes koleno tu opravdu nikdo nechce a zaznělo to i v tomto večeru několikrát. Veřejnost je bohužel mainstreamovými médii informována jak je a typická česká laxnost a lhostejnost k vlastnímu kulturně-technickému dědictví jen v uplynulých letech nahrávaly k tomu, že se toto likvidovalo ve značném množství.
A co se VRT nebo NS2 týče, je to velmi, velmi vzdálená budoucnost. Rozhodně nesdílím propagandistický optimismus SŽ.
Slyšel jsem o replice, ale nevím jak si představujete tříkolejnou repliku, aby vyhovovala současnýmu zatížení? Budou-li hlavní nosníky o kolej dál od sebe, tak musíte ztlustit mostovku a celkově vám to rozhází poměry v rozměrech starého mostu.
Chcete tu repliku taky nýtovat? Podle mě by to byla ta největší blbost, co by jsme měli volit. Tohle není Negrelliho viadukt, kde se v obloucích daly použít staré technologie.
Už když jsem studoval na škole cca před 25 lety, tak se o mostě mluvilo s tím, že bude nutné nahradit ocelovou konstrukci, takže se nedivím, že je snaha ocelovou konstrukci vyměnit. Na rozdíl od památkářů mají lidi na SŽ přehled a odbornost v mostních konstrukcích a vědí, že životnost (pro železniční provoz) skončila/končí.
Veřejnost je informována tak jak je, že požaduje nesmysly v podobě záchrany mostu je dáno tím, že nemá žádnou odpovědnost.
Laxnost nikde nevidím, doma si taky starý boiler v klidu vyměníte za nový a neděláte si nejaké sentimenty. Kulturně technické dědictví je nabízeno k dalšímu použití, na živé dopravní cestě nemá co dělat.
Berounský tunel (VRT) a NS2 jsou výhledy do budoucna a když bude mít nový most životnost zase cca 100 let tak se jich dožije a vlaky z tunelu po něm budou jezdit. Očekávám, že tunel do Berouna bude dřív než NS2.
Najednou se nějaké výhledové plány nehodí?