Opravy výpravní budovy bývalé železniční stanice Votice na Beztahově jsou u konce. Provedeny byly v rozsahu, v jakém byly naplánovány Správou železnic a nepochybně po dohodě se zastupitelstvem města Votice, které si pronajalo přízemní (bývalé služební) prostory.
Předem mi dovolte malou omluvu, neboť v minulé reportáži jsem tu vytkl zazdění okna nade vstupními dveřmi do bytové části budovy – jak vidno z přiložené fotografie, bylo to zřejmě jen provizorní řešení a okno nad vchodem zůstalo, což je dobře. Celkem vydařeně působí i nově zřízené boční zídky schodiště před hlavním vchodem do (vestibulu) budovy s obkladem imitujícím režné zdivo (podobným s původním obkladem na budově).
Zazděn byl pouze (dnes asi opravdu zbytečný) boční vchod do, dnes bohužel již neexistující zahrady. Zbytečně zbourána byla i původní zdobná vrchní část studny. Rekonstrukce se nedotkla sociálního zařízení pro veřejnost a jejich absolutně neadekvátní a ubohá náhrada v podobě mobilních záchodů v železné ohradě odpovídá době a zemi, ve které žijeme (zkrátka „balkán hadr“).
Vše ostatní je patrno z přiložených fotografií. Ano, je dobře, že budova byla opravena a že jí minulo zvěrstvo doby (polystyren a omítky v pastelových barvách), výsledek není špatný, ale mohl dopadnout mnohem lépe, a to i přestože (ku škodě věci) není budova památkově chráněná. Podoba nové verandy absolutně v ničem neodpovídá historické podobě, původní WC a někdejší přednostenský byt v 1. patře zůstaly rekonstrukcí netknuty, což je nepochybně velkou chybou. Připomínám, že tou vůbec největší chybou byla likvidace původní dlažby a zejména ocelového zábradlí při koridorizaci stanice (coby náhradní díl by se dnes zábradlí hodilo zejména v Benešově u Prahy).
Fotografie z bytové části bohužel nemám (byť před lety k dispozici byly, neboť byly staženy z nabídky prostor, určených k pronájmu ze stránek ČD, které tehdy objekt spravovaly. Jediné nač si vzpomínám, byl požadovaný, nekřesťansky drahý holý měsíční nájem kolem 8 tisíc korun, proto si v podstatě vybydlený byt nikdo nikdy nepronajmul, přestože zájemci byli).
Závěrem připomínám, že obdobně koncipovaná, ale architektonicky zajímavější, je již mnoho let chátrající, od roku 2011 památkově chráněná, výpravní budova zrušené železniční stanice v Bystřici u Benešova, která je zhruba o čtyři roky starší než votická. Nemovitá kulturní památka a majetek státu je (ke dni vyjití článku) stále ve správě Českých drah – budova tedy dosud nebyla převedena pod Správu železnic (ex SŽDC), tudíž se v dohledné době opravy ani převedení např. pod město nedočká. Rovněž prostranství kolem budovy někdejšího nejkrásnějšího nádraží Severozápadní dráhy působí neutěšeně, což je zapříčiněno i velmi necitlivými zásahy do okolí stavby při stavbě koridoru.
Již vydané reportáže o votickém nádraží lze nalézt zde
Proboha, kterej tzv. inženýr to projektoval. Ty klimatizace na fasádě a lampa píchlá do fresky-prolisu to sem si myslel, že jde jen na východ od Moskvy. Tam nemaj co žrát a estetiku řeší buldozerem. Styďte se projektante, styťe se.